„Protisocialistický pamflet.“ Osudová Zpráva č. 4 odsoudila Hanzelku a Zikmunda do nebytí

7× Miroslav Zikmund! Otestujte, jak dobře znáte slavného cestovatele

• Upravit
• Smazat

Miroslav Zikmund letos 14. února oslaví neuvěřitelné 100. narozeniny. V téhle republice snad neexistuje nikdo, kdo by slavného cestovatele (a polovinu nerozlučného dua Hanzelka–Zikmund) neznal. Opravdu o něm ale víte všechno? Vyzkoušejte si náš test a připomeňte si cesty i životní příběhy Miroslava Zikmunda. 

„Dvacátá rozhlasová reportáž inženýrů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky nás zavede na prohlídku istanbulského paláce sultánů…“ 

Tak začíná rozhlasová reportáž Zikmunda a Hanzelky z Istanbulu. Z druhé výpravy v letech 1959 až 1964 jich jen do rozhlasu poslali pět stovek. Cestovali přes Balkánský poloostrov do Turecka, projeli Blízký východ, Indii, ostrov Cejlon, Nepál, Sumatru, Japonsko a tehdejší Sovětský svaz od východu na západ.

Tentokrát už nejeli sami. Doprovázeli je další dva spolupracovníci ve dvou mikrobusech Tatra 805. „Tatra 87, se kterou jsme jeli Afriku a Jižní Ameriku, byl výrobek předsocialistický, tedy kvalitní. Tatry 805 ale byly velmi poruchové,“ komentoval později změnu Miroslav Zikmund. 

Osudová Zpráva č. 4

Na druhé cestě sepsali Zikmund a Hanzelka nejen stovky reportáží a natočili spoustu filmů. Pro omezený počet lidí vypracovali čtyři takzvané zvláštní zprávy, které obsahovaly i kritičtější pohled na navštívené země. 

Hanzelka a Zikmund – zvláštní osud autorů Zvláštní zprávy

• Upravit
• Smazat

Dvojice cestovatelů Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund byla v dobách své slávy v 50. a 60. letech minulého století i v období normalizace, kdy oba její protagonisté nesměli cestovat ani publikovat, vnímána vždy společně.

„Podvědomě jsme srovnávali a soustavně jsme o těchto věcech začali mluvit s našimi vedoucími představiteli. Došlo ke kuriózní situaci, kdy jsme mohli říkat, co jsme chtěli. Prošlo nám to, za co byli jiní tvrdě perzekvováni. Protože jsme byli v příjemně neurčitém postavení. A lidé nás znali. Zájem a sympatie veřejnosti nás do značné míry chránily,“ vzpomínal před lety Jiří Hanzelka.

Pak ale přišla Zvláštní zpráva č. 4. Ta podávala nelichotivý obrázek o sovětské společnosti a na další profesní i osobní život cestovatelské dvojice měla osudový vliv. „Šlo o rozbor skutečné podstaty stalinského systému, který podle našeho názoru neměl nic společného se socialismem. Na závěr jsme navrhli řešení – srovnáním výhod a nevýhod obou systémů, systému demokratického a systému diktatury,“ vzpomínal Jiří Hanzelka.

Rozsudek byl naprosto jasný a jednoznačný. Že jde o tvrdě antisovětský, antisocialistický pamflet.
Jiří Hanzelka

„Ke svému údivu jsme pak dostali pozvání na recepci na počest třetího a čtvrtého kosmonauta. Najednou si nás vzal Brežněv bokem a říká: Kdy budu číst zprávu o Sovětském svazu? Přeběhl nám mráz po zádech. Uvědomili jsme, že Novotný dává bez našeho souhlasu všechny naše zprávy Brežněvovi,“ vyprávěl Miroslav Zikmund.

„Rozsudek byl naprosto jasný a jednoznačný. Že jde o tvrdě antisovětský, antisocialistický pamflet. Což mělo svoje důsledky,“ uzavřel Jiří Hanzelka. Život v nebytí, tak Zikmund s Hanzelkou říkali následujícím dvěma desetiletím, kdy je komunistický režim vymazal ze společnosti.