Léčba Mozartem

Říká se, že ticho léčí. Lékaři v polské Lodži však tvrdí, že léčí také Mozart. Proto ho pouští pacientům s lupénkou nebo jiným kožním onemocněním. „Naše metoda je velmi jednoduchá a spočívá v poslouchání hudby. Vybrali jsme konkrétně Mozarta, protože se prokázalo, že právě jeho muzika má dobrý vliv na kožní onemocnění,“ říká mi profesorka Anna Zalewská.

„Vědci zkoušeli poslech Mozartovy hudby u pacientů s atopickým exémem. Nabídli jim také Beethovena, ale zjistili, že ten neměl na kožní onemocnění takový vliv,“ doplňuje autorka experimentu Olivia Heringová. Vědci pak pacientům měří úroveň stresových hormonů ve slinách, aby zjistili, jestli existuje nějaká přímá vazba mezi posloucháním vážné hudby a snižováním stresu.

„Hudba má vliv na náš organismus. Pokud má někdo rád heavy metal a my mu pustíme Mozarta, tak je z toho stresovaný. A naopak,“ říká Olivia. „Stav nervového systému zcela jasně ovlivňuje i nemoci kůže, jejich průběh a léčení. Pouštíme pacientům uklidňující hudbu a to pak může ovlivnit i jejich kožní onemocnění.“

Polští odborníci vycházejí z toho, že pokud hudba uklidňuje, neměly by se na pacientech projevit následky stresu a tedy ani kožní problémy. „V případě Mozartovy hudby existuje takzvaný Mozartův efekt. V rámci jednoho pokusu poslouchali studenti deset minut jeho skladby a pak měli dočasně lepší skóre v testu inteligence,“ vysvětluje Olivia, proč výzkumníci zvolili právě hudbu slavného skladatele.

Experiment, se kterým přišli dermatologové v Lodži, není nijak složitý a nemocné hlavně neomezuje. „Pacienti si musí odplivnout do speciální odběrové zkumavky. Poté jim na půl hodiny pustíme Mozarta a znovu jim odebereme vzorky slin. To se třikrát opakuje. Během dne tak poslouchají hodinu a půl vážné hudby,“ popisuje expertka.

Tvrdí, že pacienti s ní spolupracují. „Velmi často mi říkají, že se chtějí do testu zapojit, protože stejně nemají co dělat. V nemocnici se nudí. Někteří ovšem odmítají plivat do zkumavky a další zase nesnáší vážnou hudbu, a tak tento experiment ignorují,“ líčí Olivia Heringová úskalí při výběru pacientů.

A reakce jejích kolegů? „Ty jsou docela v pohodě. Nejde totiž o žádnou černou magii. Snažíme se spojit otázky psychiky s laboratorním výzkumem. Není to jen banální poslech hudby, ale pomocí odběru vzorků jasně vidíme, jaký to má efekt,“ hájí se profesorka Zalewská.

Užívání léků s sebou nese riziko nejrůznějších vedlejších účinků. Hudba je v tomto ohledu zcela bezpečná, a tak tým polských badatelů doufá, že jednou farmakologické výrobky nahradí třeba poslech Malé noční hudby. Napřed ovšem musí prokázat, že Mozart opravdu léčí.