Nižší odolnost, nebo více stresu? Duševní zdraví odráží neřešené problémy, myslí si sociolog Prokop

10. prosinec 2025

Zlepšení ekonomiky po inflačním šoku se do duševního zdraví dosud nepropsalo. Příznaky úzkosti a deprese projevuje podle sociologa zhruba šestina populace, dalším tlumí problémy medikace. Značné riziko představuje sociální izolace. „Když máte v životě něco, co nemůžete úplně řešit, je vidět, že vás to hodně ovlivní. Zároveň vám to bere schopnost to řešit,“ vysvětluje paradox duševního zdraví sociolog Daniel Prokop.

Data o tom, jaké problémy české domácnosti vnímají, sbírá sociolog od začátku pandemické krize. „Vidíme, že hospodaření domácností se zlepšuje a subjektivní pocity ale zatím trošku zaostávají. Je to dané tím, že část domácností se opravdu má hůř než v roce 2021. Možná to jsou částečně oni, kteří jsou aktivní na sítích. Pravděpodobně tam hraje trošku roli i mediální vrstva,“ poukazuje Daniel Prokop.

Čtěte také

„Ale myslím si, že možná je to spíš v tom, kolik rizik se valí z různých stran, od globálního oteplování – na některé lidi má vliv ta neřešitelnost nebo těžká řešitelnost – přes války a podobně. Psychologové a psychiatři říkají, že pomáhá trochu si rozmyslet, co člověk může ovlivnit, co ne a jak to může ovlivnit,“ dodává sociolog.

Stresové situace podle něj hůře dopadají na již „načaté“ lidi. Mezi důležité problémy v oblasti duševního zdraví tak řadí závislosti, nejen mezi válkou zasaženými uprchlíky z Ukrajiny.

„Z dat Národního ústavu duševního zdraví vyplývá, že dvě třetiny duševních problémů, ale i dalších problémů, jako je alkoholismus, jsou v Česku nezachycené. Tam je tzv. treatment gap mezi tím, co se řeší a co jsou ty problémy,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop.

autoři: Jan Pokorný , jkh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.