Duševní lázně, absolutní svoboda a nadhled nad našimi životy. Stezku Českem může jít každý, věří iniciátor projektu Martin Úbl

Na samotný nápad vytyčit dálkovou stezku českými horami jste prý přišel kdesi v Kanadě. Jak to bylo?

Ano, bylo to na jednom z nejtěžších přechodů na světě Great Divide Trail, který měří 1200 km a jde se přibližně dva měsíce. A protože na takové cestě máte dostatek času přemýšlet, napadlo nás, že by bylo skvělé mít i u nás v Česku nějaký dálkový přechod ve stylu slavných zahraničních, jako je Pacifická hřebenovka, Continental Divide Trail, Appalanchial Trail...

Čtěte také

iROZHLAS

Co na puchýře? Kobercová páska, radí dálkový chodec. Vždy také bere kostivalovou mast a brufen

Dají se horské trasy u nás vůbec srovnávat s těmi zahraničními?

Věřím, že dají. Podle toho, co říkají lidé, kteří dojdou nebo z přechodu reportují, tak jejich zážitky jsou stejné. Jde o to, že jste v horách, jdete sami za sebe, všechno, co potřebujete, máte s sebou. A v tu chvíli je to hodně o vás a to, jestli jdete v Čechách, nebo na jihu Evropy, to už je jenom pozadí. Nakonec to vždycky musíte ujít vy a zážitky jsou jenom vaše.

Co vás vůbec táhne do kopců?

Jednoznačně absolutní volnost a nadhled nad životem v civilizaci. A také to, že to, co potřebuju, mám s sebou, a je jenom na mně, jaký si ten den udělám. Dám si kafe, které si nesu, tam, kde se mi líbí. Spím tam, kde se mi líbí.

V čem je pro vás kouzlo dálkových pochodů?

Tam se vám to násobí. Je vyzkoumané, že aby mozek přepnul z pracovního režimu, trvá to minimálně týden. Ale nesmí vám přijít žádná zpráva, žádný pracovní mail. Po měsíci skutečně hlava vypne a jde o skutečné duševní lázně.

Čtěte také

Juliana Trail je benjamínkem mezi dálkovými treky. Julské Alpy protíná od roku 2019, stan tam ale raději neberte

Podle čeho jste vytyčoval stezku Českem?

Posbíral jsem zkušenosti ze svých vlastních cest. Cílem bylo vyhnout se velkým městům. Chodit po asfaltu totiž nikoho moc nebaví. Nabízelo se to ale samo, protože na severu je skoro kontinuální hřeben. Krušné hory navazují na Lužické, pak jsou Jizerky, Krkonoše a tak dále. Dávalo to tedy smysl. Jen jsme to protáhli od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod.

Populární je putování do Santiaga de Compostela. Nechybí vaší stezce nějaký konkrétní cíl?

Santiago de Compostela je jednoznačně jedna z nejslavnějších dálkových tras. Myslím si ale, že každý si svůj cíl může stanovit a najít sám. Jsou lidi, které poutní místa zajímají. Jiní jdou po pivovarech nebo cukrárnách. Každý má ten cíl jiný. Někdo se vrací domů, někdo si jde vyčistit hlavu, někdo něco řeší, někdo je po nějaké nemoci. Zatím jsem nenašel dva lidi, kteří by šli ze stejného důvodu.

Ne všichni jsou zkušení. Opravdu se může zúčastnit každý?

Jsem o tom přesvědčen. Naše motto „Stezka ČESKEM může jít každý“ chytlo spoustu lidí. A je to paralela ke zmíněným reportérům. Jsem na to hrozně zvědavý, protože někteří jsou zkušení, ale pro jiné to bude jeden z prvních přechodů. Myslím si, že jejich zážitky budou kvalitní a bude to i pro posluchače zajímavé pozorovat, jak se s tím dennodenně vyrovnává někdo, kdo s tím zkušenost nemá.

Kde bere Martin Úbl na svůj koníček čas? Nemá strach, že se z projektu stane masová akce? Který úsek je nejnáročnější? A který nejkrásnější? Kdo jsou Trail Angels? Poslechněte si celý rozhovor.