Nezákonně sterilizované ženy se setkaly s ministryní financí a poslanci

Obsahem setkání s ministryní financí za ANO Alenou Schillerovou bylo především sdílení osobních příběhů jednotlivých žen. Jeho atmosféru popisuje Anna Fuksová z oddělení Komunikace s médii Ministerstva financí.

Anna Fuksová: „Schůzka s ženami ze spolku sterilizovaných žen proběhla ve velmi přátelském duchu. Paní ministryně se zajímala o příběhy žen, které to v životě nemají kolikrát vůbec lehké. Tématem schůzky byl také poslanecký návrh na odškodnění protiprávní sterilizace, jehož podporu paní ministryně spolku přislíbila.“

Schůzky s ministryní Schillerovou se zúčastnil také ředitel společnosti Vzájemné soužití Kumar Vishwanathan.

Kumar Vishwanathan: „Bylo to velmi zajímavé setkání, protože ona dokonce změnila svůj původní postoj k návrhu zákona o sterilizaci, protože na jaře ministerstvo financí vydalo negativní postoj k návrhu zákona. Ale na základě setkání s ženami a s Monikou Šimůnkovou, která ty ženy doprovázela, ona svůj postoj změnila a řekla, že návrh zákona podpoří. Paní Schillerová se důsledně vyptala na různé aspekty této problematiky a rozhodla se to podpořit.“

Skupina žen se rovněž setkala se dvěma poslanci.

Kumar Vishwanathan: „Kromě toho jsme se setkali s předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL panem Bartoškem, což bylo také velmi milé setkání. Říkal, že návrh podpoří a dokonce by rád návrh zařadil jako pevný bod během slyšení, které může začít 27. října. Potom jsme se setkali s panem Bendou z ODS, který také vyjádřil podporu tomu zákonu. Všude měl obrovský vliv fakt, že tito lidé mohli vyslechnout příběh našich žen.“

Zákon je v tuto chvíli jedinou možností, jak se sterilizací postižené ženy mohou domoci spravedlnosti, neboť na soud se z důvodu promlčení už obrátit nemohou. 

Kumar Vishwanathan: „Hlavní bod je finanční vyrovnání, kde se navrhuje 300 tisíc korun jako odškodnění těm ženám. A pak se řeší, kdo to bude mít na starost, v návrhu je, že to má mít na starost ministerstvo zdravotnictví. To je hodně ošemetné, myslím, že když oni vytvoří ten mechanismus, bude to problém. Pokud v té komisi budou sedět jenom lékaři, pak to může pro ty ženy dopadnout špatně, protože ten systém může sám sebe chránit. Pokud ten zákon bude schválen, tak další fáze boje je, kdo bude sedět v té komisi ministerstva zdravotnictví. Byli bychom rádi, kdyby její součástí byli i zástupci žen.“

Jednou z pěti žen, které se zúčastnily setkání s ministryní financí a s poslanci, je Elena Gorolová ze spolku žen poškozených neoprávněnou sterilizací.

Elena Gorolová: „Znám asi 200 žen, se kterými komunikuji. Ještě jsem žádný průzkum nedělala, ale určitě alespoň padesát žen, které znám, opustil manžel a sterilizace na to měla velký vliv, protože muži měli dojem, že si to ta žena nechala sama udělat, že ho tím podvedla, anebo že vůbec o tom nevěděl, dokud ta žena nezačala chodit k nám do spolku.“

Pokud by byl zákon o odškodnění přijat, finanční prostředky plánuje řada žen využít na péči o vlastní zdraví, například na léky či lázeňské pobyty.

Elena Gorolová: „My jsme zjistily, že máme stejné problémy, z gynekologického hlediska to jsou cysty, myomy, pak únik moče a hlavně problémy s klouby. A určitě stres, psychika.“

K nuceným sterilizacím docházelo především v letech 1970 až 1990 nátlakem lékařů a sociálních pracovníků, tato praxe však pokračovala i později. Nuceně sterilizovaným ženám je dnes většinou přes 50 let. Jejich boj o odškodnění začal už kolem roku 2002.