Neurochirurg Petr Vacek

Host (Petr Vacek): A proč myslíte?

Moderátor (Jana Klusáková): No tak pořád v Plzni, třeba byste rád zamířil někam jinam.

Host (Petr Vacek): No, Plzeň je krásné město a já zamířím často jinam, ale myslím si, že v Plzni zůstanu. Nic neplánuji jiného zatím.

Moderátor (Jana Klusáková): Co tam máte nejradši?

Host (Petr Vacek): Nejradši? Asi všechno. Mám tam rodinu, mám tam rodiče, takže asi ty, no.

Moderátor (Jana Klusáková): A taky vám tam něco vadí? Ve městě, v Plzni?

Host (Petr Vacek): No, dopravní situace, asi jako ve všech větších městech.

Moderátor (Jana Klusáková): Má plzeňská nemocnice, ta fakultní, ve které působíte, má evropskou úroveň?

Host (Petr Vacek): No, já si myslím, že určitě.

Moderátor (Jana Klusáková): Podle čeho se to pozná? Podle stavu přístrojů nebo vzdělání lékařů, úrovně, nemocniční kuchyně?

Host (Petr Vacek): Ne, ne, ne. To je hodně složitý, ale myslím si, že hlavně podle úrovně péče o pacienty. Já si myslím, že dostávají stejnou péči, jako v jiných velkých evropských nemocnicích, protože už jsem v leckterých byl, takže to můžu porovnat. Je to péče i v lecčem lepší než v těch evropských nemocnicích jiných.

Moderátor (Jana Klusáková): A tak to upřesněte, v čem je lepší?

Host (Petr Vacek): Třeba v čekacích lhůtách na operace. Ty jsou u nás daleko, daleko menší než jinde ve světě.

Moderátor (Jana Klusáková): Teď jste to řekl, teď se vám tam všichni pohrnou. Hodně se teď mluví o takzvané celostní medicíně, že neléčíme jenom žlučník pana Nováka, ale léčíme celého pana Nováka. Jste tam takoví, celostní, že se staráte o celého pacienta?

Host (Petr Vacek): No, snažíme se o to, ale je to poměrně pro každého lékaře hodně těžké, protože dneska ta medicína se strašně specializuje a vlastně už i neurochirurgie, která donedávna byla sama o sobě specializovaný obor vlastně pod chirurgií, tak už dneska to je obor tak obrovský, už i v celé šíři, v podstatě z mých vrstevníků nikdo nedělá, už každý se specializuje na určitou oblast a je důležitý nezapomenout za tím vidět toho člověka celého.

Moderátor (Jana Klusáková): Máte čas si s tím pacientem promluvit?

Host (Petr Vacek): No, musí si ho člověk najít, ale je to těžký, je ho málo.

Moderátor (Jana Klusáková): Protože pacient jistě má úzkost před operací.

Host (Petr Vacek): Určitě, určitě no.

Moderátor (Jana Klusáková): Vy jste lékařem, pane doktore Vacku, devátý rok. Musíte stále studovat?

Host (Petr Vacek): Neustále a teď o to víc, že mě čeká atestace na podzim, takže teď v podstatě nedělám nic jiného.

Moderátor (Jana Klusáková): Už jednu za sebou máte.

Host (Petr Vacek): To bylo v roce 2000, ještě tenkrát ve starém systému, to znamená z obecné chirurgie.

Moderátor (Jana Klusáková): A teď to bude tedy váš obor, neurochirurgie.

Host (Petr Vacek): Teď to bude neurochirurgie.

Moderátor (Jana Klusáková): A tím už jste výsostným neurochirurgem, už můžete všechno.

Host (Petr Vacek): Teoreticky můžu všechno, ale v podstatě teprve pořádně začnu.

Moderátor (Jana Klusáková): Proč jste se stal lékařem? Máte to v rodině?

Host (Petr Vacek): No, v rodině to vůbec nemáme a já v podstatě taky nevím. Já jsem se v podstatě narodil s tím, že chci být lékařem.

Moderátor (Jana Klusáková): Nelitujete zatím.

Host (Petr Vacek): Nelituju, určitě ne. Nedovedu si představit, že bych dělal něco jiného.

Moderátor (Jana Klusáková): O medicíně se říká, že patří k nejnáročnějším profesím. V čem spatřujete její nároky? Co vám nejvíc bere?

Host (Petr Vacek): No, bere mi určitě čas, to se nedá asi srovnat vůbec s ničím jiným a bere člověku energii hrozně moc, že jo psychickou, ale i fyzickou v těch operačních oborech. To si myslím, že se opravdu nedá porovnat s žádným jiným oborem.

Moderátor (Jana Klusáková): Chcete říct, že je to i námaha fyzická, operovat?

Host (Petr Vacek): No tak operování určitě.

Moderátor (Jana Klusáková): Jednak jste na nohou, dlouho?

Host (Petr Vacek): No na nohou nebo na zadku, ono už je to potom po těch osmi, deseti hodinách na sále docela jedno. Ono je někdy lepší stát než sedět.

Moderátor (Jana Klusáková): A taky vám tehle ten obor něco dává?

Host (Petr Vacek): No, dává mi určitě hodně.

Moderátor (Jana Klusáková): Hodně peněz?

Host (Petr Vacek): No hodně peněz určitě ne, ale dává mi možnost poznat to nejsložitější, co v podstatě existuje ve vesmíru, a to je lidský mozek, že jo. To je poznávat jeho funkci a to, jak funguje a to, jak nefunguje a to, jak funguje špatně, když je nemocný, do toho se člověk nikdy neponoří úplně, to je studování na celý život.

Moderátor (Jana Klusáková): A když vy tu hlavu otevřete, vlastně ten mozek odklopíte, že, tak pro vás už je to všední záležitost.

Host (Petr Vacek): No, víceméně už to musí být všední záležitost, nemůžeme odklopit hlavu a žasnout, to nejde, prostě už to musí být rutina a už musí člověk vidět, co tam chce dělat a už musí mít zaběhnutý postup a už už není čas na nějaké žasnutí, už musíme dělat.

Moderátor (Jana Klusáková): Co je to rozum?

Host (Petr Vacek): Rozum? To je naprosto abstraktní, nedefinovaná záležitost.

Moderátor (Jana Klusáková): Víte, já jsem si říkala, že třeba všichni mají mozek, že, ale ne každý má rozum.

Host (Petr Vacek): Ano. I když ho má, tak nevíme kde je v tom mozku.

Moderátor (Jana Klusáková): Říká se, že neurochirurgie je královna medicíny. Vidíte to také tak?

Host (Petr Vacek): Určitě.

Moderátor (Jana Klusáková): Jste šlechta medicíny, vy neurochirurgové, jste pyšní na svůj obor?

Host (Petr Vacek): Tak pyšní, pyšní jsme, no a šlechta, to je takový složitý pojem, to bych neřek, ale určitě je to nejtěžší oblast medicíny, že jo pracujeme s tkání, která není schopná regenerace a co pokazíme, to je navždycky.

Moderátor (Jana Klusáková): Stane se to?

Host (Petr Vacek): Stane, bohužel, stane, no.

Moderátor (Jana Klusáková): Přizná se to?

Host (Petr Vacek): No, musí, no.

Moderátor (Jana Klusáková): Co je složitější? Operovat mozek nebo operovat srdce?

Host (Petr Vacek): Mozek, určitě mozek.

Moderátor (Jana Klusáková): A kdyby nebylo zbytí, dokázal byste třeba nevím voperovat do srdce umělou chlopeň?

Host (Petr Vacek): No, určitě nedokázal, to je to, o čem jsem mluvil, že dneska už ta medicína je tak specializovaná, že už bych měl asi dost potíže otevřít hrudník vůbec.

Moderátor (Jana Klusáková): A žlučník?

Host (Petr Vacek): No, tak žlučník už taky ne, to už, to jsem zažil na té obecné chirurgii před pěti lety a už dneska bych si tak možná někde ve válce, kdyby nebylo zbytí, ale . . .

Moderátor (Jana Klusáková): A dokázal byste porodit dítě?

Host (Petr Vacek): No tak, zdravý porod dokáže žena sama, tam člověk víceméně přihlíží, já jsem dvakrát byl takhle toho svědkem, takže zdravý porod určitě a komplikovaný, to už záleží na tom, jak by byl komplikovaný, ale tam už bych byl víceméně takový trošku informovanější laik asi, no.

Moderátor (Jana Klusáková): Neurochirurg operuje jenom hlavu, jenom mozek nebo i něco jiného?

Host (Petr Vacek): Ne, neurochirurg operuje nervový systém jako takový, to znamená jak centrální, tak periferní, to znamená kromě mozku ještě míchu a periférní nervy.

Moderátor (Jana Klusáková): Všechny ty páteře a tak dále.

Host (Petr Vacek): Všechny ty drátky a co dům potom dá.

Moderátor (Jana Klusáková): Karpální tunely.

Host (Petr Vacek): Karpální tunely, to je nejčastější operace naše.

Moderátor (Jana Klusáková): Vy jste mi napsal, pane doktore Vacku. Můj zájem se postupně soustředil na neuroendoskopii, dětskou neurochirurgii, ale typu hydrocefalu. Takže bych prosila po pořádku. Neuroendoskopie, co to je?

Host (Petr Vacek): To je v podstatě zase poměrně mladá odnož neurochirurgie, operujeme tak jako podobně chirurgové v břiše laparoskopicky, strčí do břicha endoskop a nástroje operují, tak to my to samé zkoušíme a děláme na mozku.

Moderátor (Jana Klusáková): A co třeba?

Host (Petr Vacek): No například zrovna ten hydrocefalus, když se v hlavě hromadí mozkomíšní mok a někde je překážka, kterou my tím endoskopem umíme odstranit a vyřešit tak ten problém.

Moderátor (Jana Klusáková): A proč se hromadí?

Host (Petr Vacek): No, hromadí se proto, že nemá kudy odtékat z té hlavy, když se tam někde udělá přepážka, například nebo zúžení těch cest, kudy normálně ten mozkomíšní mok proudí.

Moderátor (Jana Klusáková): Poznám to, že se mi to tam dělá?

Host (Petr Vacek): Poznáte, poznáte.

Moderátor (Jana Klusáková): Bolí mě hlava.

Host (Petr Vacek): Tím to začne, no.

Moderátor (Jana Klusáková): Zvětšuje se mi.

Host (Petr Vacek): No, vám už ne, ale dětem. Dětem se zvětšuje a dospělým už ne, tam.

Moderátor (Jana Klusáková): A to se stává často?

Host (Petr Vacek): No tak, to je otázka, zase až tak úplně často jako třeba žlučník ne, ale není to zase až taková vzácnost.

Moderátor (Jana Klusáková): A to umíte odsát a vyléčit?

Host (Petr Vacek): Umíme odstranit tu přepážku, když tam nějaká je.

Moderátor (Jana Klusáková): Ano. A dětská neurochirurgie? Co chybí dětem v této oblasti nejčastěji?

Host (Petr Vacek): Dětem nejčastěji, tak nejčastěji mají právě ten hydrocefalus, to děti mají hodně často a potom bohužel různé nádory, mají úrazy taky.

Moderátor (Jana Klusáková): Vy máte dva malé synky, chodíte si je tajně prohlížet?

Host (Petr Vacek): To nechodím, ale když se praštili do hlavy, tak jsem je asi hlídal víc, než bych hlídal normálně.

Moderátor (Jana Klusáková): A tím hostem je doktor Petr Vacek, neurochirurg. Já jsem poprosila vaši maminku, náhodou jsme se setkaly, aby mi o vás něco řekla a získala jsem několik zásadních informací.

Host (Petr Vacek): Jejda.

Moderátor (Jana Klusáková): Myslím, že to pro vás bude radostné překvapení. Tak, v porodnici, když nosili mimina na kojení, byl ten s vystrčenými ručičkami, nešlo ho svázat. Ve školce se zavíral s jednou holčičkou v koupelně a líbal ji. Problém byl v tom, že ostatní holčičky si doma stěžovaly, že je nelíbá a tak se to provalilo. Ve třetí třídě viděl, jak dva páťáci mlátí prvňáka, aby mu ukradli céčka, tak je zmlátil a udivenému prvňákovi vrátil céčka, ten si nejdřív myslel, že je chce pro sebe. A už bude konec, na gymplu se nadále choval jako zvíře, pokračoval v anglické třídě, měl různé třídní i ředitelské důtky, ale přitom všem pořád slušné známky. Přestože za zlobení to byla obvykle dvojka, výjimečně i trojka. I trojka z chování?

Host (Petr Vacek): Tu jsem nedostal nakonec.

Moderátor (Jana Klusáková): Vy jste tak zlobil hrozně jako kluk?

Host (Petr Vacek): No, tak zlobil, no.

Moderátor (Jana Klusáková): Temperamentní jste byl, nezkrotný?

Host (Petr Vacek): Nezkrotný no, a teď se mi to vrací, no. Na Adámkovi.

Moderátor (Jana Klusáková): Na dětech.

Host (Petr Vacek): No, na tom starším hlavně.

Moderátor (Jana Klusáková): Mě to vaše maminka napsala, láskyplně.

Host (Petr Vacek): Já ji hned zavolám.

Moderátor (Jana Klusáková): Vy říkáte, že jste na operačním sále třeba 8 hodin, jak relaxujete potom, prosím vás?

Host (Petr Vacek): No, všelijak. Většinou se relaxuje až doma, no. Tam v nemocnici se relaxuje špatně. Tam když je člověk ve službě, tak musí být pořád ve střehu a tam v podstatě se relaxovat naplno nedá.

Moderátor (Jana Klusáková): Už se stalo, že vám pacient zemřel?

Host (Petr Vacek): Pod rukama přímo ne, no, naštěstí.

Moderátor (Jana Klusáková): Ale váš pacient. Tak to se jistě stalo.

Host (Petr Vacek): Už se to stalo, stalo, no.

Moderátor (Jana Klusáková): Když se to stane poprvé, je to hodně těžké?

Host (Petr Vacek): Nesmí to být asi moc těžké, protože nesmí to být taková záležitost, ze které by se člověk vzpamatovával nějakou delší dobu, protože to my si nemůžeme dovolit, no. A ono to je taky záleží na tom, jaký pacient zemře, jestli zemře pacient, který takzvaně měl smrt na jazyku, jak se říká nebo člověk, který přišel na nějakou plánovanou operaci, tak to je velikánský rozdíl.

Moderátor (Jana Klusáková): A když operujete děti a na to prý jste obzvlášť velký machr, stane se, že umře i dítě jistě, ne?

Host (Petr Vacek): Stane se to no, stane, bohužel, no.

Moderátor (Jana Klusáková): Vás prý si zvou, pane doktore, na neurochirurgické operace dětí i z jiných nemocnic.

Host (Petr Vacek): Teď se to zrovna nedávno stalo, jsem na to pyšný, mě požádali neurochirurgové z jiného kraje, abych odoperoval jejich dětského pacienta a před vlastně asi 14 dny jsem ho odoperoval, naštěstí.

Moderátor (Jana Klusáková): Povedlo se?

Host (Petr Vacek): Zatím to vypadá, že úspěšně. Holčička se má k světu.

Moderátor (Jana Klusáková): Co umíte nejlíp?

Host (Petr Vacek): Jako v té neurochirurgii?

Moderátor (Jana Klusáková): No, no, no.

Host (Petr Vacek): Tak já nevím, nejlíp asi teď ten hydrocefalus, no, na to se specializuju hodně.

Moderátor (Jana Klusáková): Vy jste mi něco psal, že pokud jde o ty hydrocefaly, tak že spolupracujete s nějakou německou firmou, řeknete o tom něco.

Host (Petr Vacek): No, to je taky taková moje poslední novinka, tak jak se snažím v těch hydrocefalech sledovat ty poslední trendy, tak jsem se takhle dostal až vlastně k výrobcům těch asi teď nejmodernějších ventilů a začal jsem vlastně operovat ty, dávat ty jejich ventily a ty svoje zkušenosti, které jsem nabyl při tom používání jsem s nima konzultoval a jim to připadalo zajímavý a některé z nich v podstatě teď akceptovali a začnou podle nich i některé ty jejich produkty modifikovat a vyrábět, což je taková spolupráce, která se teď rozjíždí a vypadá to poměrně hodně zajímavě.

Moderátor (Jana Klusáková): Vy vůbec hodně jezdíte do světa, na různé kongresy.

Host (Petr Vacek): No, tak snažím se víceméně udržovat kontakt dá se říct se světem, protože na tom pracovišti svém určitě by člověk měl někde začít, na jednom místě a nikam moc nejezdit ze začátku a vstřebat do sebe nějakej ten bazal a ten základ toho operování, to by měl udělat tam, kde v podstatě je a kde je jeho mateřský pracoviště, ale po nějaké době už je třeba zase se porozhlédnout jinde a vstřebávat i jiné postupy a dávat si to tak nějak všechno dohromady.

Moderátor (Jana Klusáková): Máte při téhle náročné profesi, kromě toho máte rodinu, jak říkáte dvě malé děti, manželku, máte vůbec čas na kulturu?

Host (Petr Vacek): No, na kulturu chodím malinko.

Moderátor (Jana Klusáková): Mrzí vás to?

Host (Petr Vacek): Tak, já musím říct, že ani až tak moc teď ne, protože teď já jsem v té fázi toho oboru, kdy vlastně to do sebe všechno vstřebávám a v podstatě ačkoliv v jiných oborech už jsou lidé třeba na vrcholu, tak já jsem na začátku, že jo, teď to do sebe všechno vstřebávám a baví mě to, takže ta kultura už mě teď až tak moc nechybí.

Moderátor (Jana Klusáková): Jste ročník 1972, v listopadu 89 vám tedy bylo 17 roků. Až se vás jednou vaše děti zeptají, co to bylo totalita, jakou s ní máte vlastní zkušenost? Co jim řeknete?

Host (Petr Vacek): No, že to byla naprosto hrozná doba a že ať jsou rádi, že už ji nezažili, no. Že to byla doba, kdy přišli do krámu a tam nic nebylo a doba, kdy se museli bát kde co řeknou a doba, kdy se dostávali vlastně k moci a vůbec na nějakých vyšších postavení jenom lidi prověření kádrově a už vůbec ne odborně, no a že to bylo neštěstí.

Moderátor (Jana Klusáková): No, a zase někdo by namítl, ale byla to doba, kdy byla stoprocentní zaměstnanost.

Host (Petr Vacek): Ale umělá, že jo.

Moderátor (Jana Klusáková): A kdy bylo zdravotnictví zadarmo.

Host (Petr Vacek): No, otázka je taky, na jaké bylo úrovni tenkrát, že jo. Ono to zdravotnictví je složitý, já říkám, že ve zdravotnictví je socialismus pořád.

Moderátor (Jana Klusáková): Můžu se vás na to ptát na ty problémy nebo o tom nebudete chtít mluvit?

Host (Petr Vacek): No, můžete, no.

Moderátor (Jana Klusáková): Protože to je téma, které zajímá všechny, že jo, všichni jsme nádoby křehké. Jak dalece se vás ty současné bouřlivé diskuse týkají?

Host (Petr Vacek): No, týkají se mě hodně. Jezdím všude možně ven a teď vidím, jak jsou třeba, to co mě zajímá bytostně, protože mám rodinu, kterou musím živit, tak vidím, jak jsou placeni moji vrstevníci jinde ve světě a to je rozdíl poměrně propastnej a to zdravotnictví je totiž u nás pořád zadarmo, že jo.

Moderátor (Jana Klusáková): Můžete vy si vypočítat, kolik máte za takovou operaci mozku?

Host (Petr Vacek): No, to je lepší si nepočítat, no.

Moderátor (Jana Klusáková): No tak přece jenom, udělejte nám obrázek.

Host (Petr Vacek): U mě to vychází asi 150 korun na hodinu, no.

Moderátor (Jana Klusáková): Je David Rath dobrý ministr zdravotnictví ?

Host (Petr Vacek): To už je ožehavé téma, to nevím, necítím se na to říct to takhle jedním slovem, ale určitě je mi nejsympatičtější ze všech, kteří tam zatím byli.

Moderátor (Jana Klusáková): Chodíte k volbám?

Host (Petr Vacek): No, poslední dobou už nechodím.

Moderátor (Jana Klusáková): A nepudete v červnu?

Host (Petr Vacek): A mám takový pocit, že nepudu.

Moderátor (Jana Klusáková): To je ale chyba.

Host (Petr Vacek): Chyba to asi je, ale já nevím, koho volit. Kdybych volil jednu z těch dvou našich velkých stran, tak pro mě to je pokaždé špatně v podstatě, protože ani jedna z nich nechystá ve zdravotnictví nic, z čeho bych já mohl mít radost.

Moderátor (Jana Klusáková): Jak sis představujete svou profesní budoucnost za takových deset nebo patnáct let?

Host (Petr Vacek): Chtěl bych se prostě pořád zdokonalovat v tom, co dělám a chtěl bych to jednou dělat opravdu na světový úrovni a taky třeba, aby se o mě i ve světě vědělo a aby prostě když někde zazní jméno Vacek, tak aby s tím bylo spojené, že jo, operování třeba malých dětí neurochirurgii, operování hydrocefalu a operování endoskopicky, tak to bych byl spokojený.

Moderátor (Jana Klusáková): A tak tedy otázka na závěr, na co se, pane doktore Vacku, těšíte?

Host (Petr Vacek): Tak, teď momentálně se těším v pátek, až přijedu domů k rodině.

Moderátor (Jana Klusáková): Tak se mějte moc dobře. Představili jsme vám doktora Petra Vacka, třiatřicetiletého neurochirurga z Plzně.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.