Nepřijímání karet v gastru? Jen přifouklá bublina. Bezhotovostní platby budou dříve či později všude, říká ředitel Sdružení pro bankovní karty
Má mít zákazník vždy možnost vybrat si, jestli chce platit hotově, nebo kartou? Čím banky motivují drobné živnostníky, aby umožňovali bezhotovostní transakce? A jakou roli v této problematice hraje zrušení elektronické evidence tržeb? Vladimír Kroc se ptal výkonného ředitele Sdružení pro bankovní karty Romana Kotlána.
Spolu s dalšími partnery a zástupci z gastro oboru jste představili aktuální informace o využívání platebních terminálů, karet a elektronických platebních metod vůbec. V prvním čtvrtletí tohoto roku počet platebních terminálů poprvé od roku 2018 klesl. Proč?
Čtěte také
Ono je to možná trochu zavádějící. On klesl, když vezmeme jako základnu konec roku 2022. Během prvního čtvrtletí tam nějaký pokles byl, nicméně když to vezmeme meziročně v první, čtvrtletí 2023 a 2022, je tam meziroční nárůst v řádech několika procent, takže růstová trajektorie je v zásadě v Česku i nadále zřejmá.
Nicméně ten propad, který jste zmínil, tam samozřejmě je. Ono to souvisí hodně s ekonomickou situací a dopady krize. Celá řada obchodníků v podstatě ukončí svou činnost a vrátí terminály.
Ale zároveň víme, že klesá ochota podnikatelů v restauratérství přijímat bezhotovostní platby. Je to tak?
V tom bych trochu polemizoval. Je zřejmé, že gastro obor má svá specifika. Celá řada provozoven pracuje výlučně s hotovostí nebo v kombinaci hotovosti a bezhotovostní transakce. Žije si to svým vlastním životem. Nicméně moderně uvažující člověk, který žije v rámci nějakého technologického rozvoje, samozřejmě platební prostředky využívá v rámci bezhotovostních transakcí, ať už to jsou karty, mobily i QR kódy.
Trochu jste se vyhnul odpovědi. Poslední dobou hodně čteme právě o tom, že se lidé setkávají s neochotou, zejména právě v gastro oboru, přijímat bezhotovostní platby. Máte takové informace, anebo je to jen zdání a statisticky to nehraje žádnou roli?
Podle mého názoru je to trochu přifouklá mediální bublina letošního léta. Vzniklo to možná někde v Karlových Varech, možná v nějakých regionech, někde na festivalu a v některých kempech. Myslím si, že to je vytržené z kontextu. Samozřejmě někteří obchodníci v kempech nebrali karty už v loňském roce. Neberou je ani teď. Jak jsem zmínil, ten gastro obor má trošku specifika.
„Zrušení EET byla zbytečná chyba.“ To tvrdí analytik Deloitte David Marek. Co myslíte? Pomohlo by znovu zavedení elektronické evidence tržeb, jak se o tom často diskutuje?
Čtěte také
Na to se různí názory. Různí se názory v odborné části, ať už v bankách nebo technologických společnostech, které poskytují v rámci sektoru služby akceptace platebních karet a zúčtování transakcí. Nicméně domnívám se, že díky tomu, že Česko je skutečně konsolidovaný trh, na jednu stranu liberální, ale natolik svázaný s nejmodernějšími technologiemi, že dřív nebo později se v podstatě přelije možnost úhrady bezhotovostně i tam, kde to možná dnes není.
Akceptováním karty dáváte možnost zaplatit daleko většímu segmentu klientů.
Ať už kartami, mobilem, hodinkami, náramkem. Ty důvody se kolikrát různí. Od některých technologických, že tam není třeba signál, až po ty, které jsme zmínili jen spekulativně.
Takže EET vám nechybí?
Já si myslím, že EET není úplně tím hlavním bodem, jestli karty akceptují nebo neakceptují. Už v loňském roce bylo EET v podstatě na ústupu. Je to otázka spíš zaměření se na konkrétní věci, které gastro sektor provází. Když si vezmete jiné sektory služeb a maloobchodu, tak takovéto výkyvy tam rozhodně nejsou.
Obchodníci často uvádějí, že ruší nebo vrací terminály, pokud nekončí, kvůli tomu, že jsou vysoké bankovní poplatky. Pojďme si uvést příklad. Jako obchodník inkasuji 1000 korun při platbě kartou. Dá se říci, jaké z toho budu mít poplatky?
Čtěte také
Tady bych možná uvedl jeden tradiční fenomén, který pochází z 90. let a říká, že zúčtování karetních transakcí je drahé. Dnes i díky technologiím a díky robustním objemům, které se zpracovávají na tuzemském trhu, jsou náklady na pořízení platebního terminálu pro některé obchodníky zdarma, pro některé na základě nějakých dvoustranných smluv. A samotný provoz? Když jste zmínil tisíc korun, tak zhruba jedno procento obchodník odvede.
Člen představenstva Hospodářské komory Luboš Kastner v pořadu Pro a proti tvrdil, že obchodník, který akceptuje bezhotovostní platby, má v českém průměru v gastronomii o 15 procent vyšší tržby. A podle ředitele společnosti Dotykačka Petra Menclíka mají dokonce restaurace přijímající platební karty v průměru o 30 procent vyšší návštěvnost než tedy podniky pouze s platbou v hotovosti. Může to být motivující prvek?
Bezpochyby je to motivující prvek. Tím, že akceptujete karty, dáváte možnost zaplatit daleko většímu segmentu klientů a návštěvníků vaší provozovny. Samozřejmě leckdy se srovnává Praha, velká města nebo turisticky atraktivní místa s nějakými zapadlými vesničkami. Takže pokud nás někdo poslouchá, řekne: „Ano, tak přijďte k nám a uvidíte, jaké to je.“
Proč polovina Čechů platí v zahraničí jen hotově? Jak to u nás vypadá s platbou přes QR kód? A čím budeme platit za 20 let? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Host rozhoduje, ne provozovatel. Neakceptace kreditních karet je cesta do minulosti, zní z asociace
Bezkontaktní platba je mezi Čechy stále oblíbenější. Bezhotovostní platbu ale nepřijímají na některých hudebních festivalech, v kempech, ale i v hospodách a restauracích.
-
Češi platí bezhotovostně stále raději. Některé obchodníky však odrazují poplatky za transakce
Oblibu Čechů platit bezkontaktně potvrzují i banky, které Český rozhlas oslovil. Někteří obchodníci se ale platebním terminálům brání a to kvůli poplatkům nebo špatnému signálu.
-
Terminálů na karty mají letos obchodníci míň než na konci roku. Kvůli EET. Ale jen nepatrně
Debata o tom, že zrušení EET od ledna vládou Petra Fialy (ODS) přineslo opět rozmach plateb v hotovosti, se v současnosti rozjela na sociálních sítích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.