Není echinacea jako echinacea – vědci zjišťují, které mají více účinných látek. Proč ji neužívat dlouhodobě?
Začíná podzim a s ním sezóna nachlazení. Možná si i vy připravujete nálevy z echinacey. Dnešní odrůdy se od původních můžou v mnohém lišit. Pěstitelé totiž echinaceu šlechtí taky jako okrasnou rostlinu. Vědci z Mendelovy univerzity proto zkoumají, jestli nové odrůdy neztratily léčivé schopnosti. A mají první výsledky.
Helena Pluháčková z Ústavu pěstování šlechtění rostlin a rostlinolékařství agronomické fakulty Mendelovy univerzity mi právě nalila čaj z třapatkovek. Latinsky to můžeme znát taky jako echinacea.
„Já jsem ten čaj udělala docela silný, takže nemusíme to louhovat příliš dlouho,“ vysvětluje Helena Pluháčková. Čaj voní trošku jako seno, ale je tam příchuť medu. Takové nápoje pili už severoameričtí domorodci. „Používali to na všechny možné neduhy, včetně různých zánětů, nachlazení, a potom při kolonizaci se to přeneslo i do Evropy,“ dodává Helena Pluháčková.
Účinky třapatkovek
Vědecké důkazy o léčivých účincích třapatkovek ale nejsou tak silné, aby je Evropská léková agentura schválila jako léčivo.
Čtěte také
„V časných fázích běžného nachlazení se nějaký efekt zkrácení o 1,4 dny prokázal v docela rozsáhlé klinické studii, a některé studie zase efekt neprokázaly,“ vysvětluje Jan Juřica z Farmakologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Agentura přesto kvůli dlouhodobým výsledkům z lékařské praxe echinaceu řadí do kategorie Well-established use. „To znamená opravdu dobře prověřené účinky na nachlazení,“ vysvětluje Jan Juřica. Podle něj bychom třapatkovky ale v každém případě neměli užívat dlouhodobě. „Třapatka obsahuje i malé množství pyrolizidinových alkaloidů, které mohou poškozovat játra.“
Porovnání léčivých látek
Echinacea má ovšem krásné barevné květy, a tak se taky používá jako okrasná rostlina. Výzkumem nových odrůd vyšlechtěných pro vzhled se zabývají vědci z Výzkumného ústavu Silva Taroucy v Průhonicích a také Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity si půjčili vzorky z jejich genofondu a zaměřili se na porovnání léčivých látek v jednotlivých odrůdách.
„Dá se říct, že ne vždycky to, co je krásné, může být i obsažné. Jde o to, jestli má ty účinné látky, nebo nemá. Analytickou část neděláme sami, tím se zabývají kolegové na Akademii věd,“ dodává Helena Pluháčková.
Analýza v Akademii věd
A do Akademie věd ČR jsme se taky vydali, a to za Barborou Kudláčkovou z Ústavu analytické chemie.
„Mým úkolem je analyzovat obsahové látky v echinaceích. A jedná se tedy o kyselinu kaftarovou, chlorogenovou, echinakosid, kyselinu kávovou asi cichorovou. Měli jsme deset různých klonů k analýze.“
V deseti pytlíčcích se nachází zelený prášek. „To je pomletá celá ta nadzemní část třapatkovky,“ vysvětluje Barbora Kudláčková.
„Teď si chystám extrakční rozpouštědlo. V tomto případě se jedná o 70procentní líh. Navážíme půl gramu vzorku, který umístíme do odměrné baňky, zamícháme.“
A tuto maličkou lahvičku teď vložíme do velkého bílého stroje. Barbora Kudláčková vysvětluje, že se jedná o kapalinový chromatograf. „Ten nám zanalyzuje obsahové látky. Ve vzorku byly obsaženy všechny herny látky kromě echinakosidu,“ zjišťuje.
Pomoc, nebo okrasa
Taková data zajímají Helenu Pluháčkovou z Mendelovy univerzity.
„Ty původní rostlinné materiály mají více účinných látek a nejsou tak okrasné. Kdežto ty okrasnější mají méně těch účinných.“
Jejich množství ale výrazně ovlivňují také podmínky pěstování – místo, teplo, sluneční svit a podobně. Výzkum vědců z Mendelovy univerzity ale může pěstitelům napovědět, které odrůdy mohou pomoci při nachlazení a které spíše při zkrášlování zahrádky.
Související
-
Tlačíme na pilu a dýcháme plytce. Prohlubování dechu nakopává imunitu, říká kouč Wim Hofovy metody
Příliš se v západní společnosti obáváme chladu, myslí si osobní kouč a instruktor Wim Hofovy metody otužování Jakub Chomát, který vede k uvědomování si vlastního těla.
-
Chtěli vyléčit nemocnou dceru, tak se vrhli na bylinky. Dnes už jejich zahradu obdivuje celý Kypr
Rodinný podnik v kyperské vesničce Avgorou vznikl z nutnosti. Rodiče si nevěděli rady se stonající dcerkou, které už nepomáhala antibiotika. A tak se obrátili na přírodu.