Někdo pije kávu, jiný zase čaj

Starší z těchto dvou nápojů je čaj. Poprvé byl zmiňován v čínské historii v době 2700 let před naším letopočtem, kdy císař Šennug udělal při jedné z cest krátkou zastávku k odpočinku, když tu spadlo několik lístků z keře přímo do jeho šálku s převařenou vodou k pití. Rozlila se lahodná vůně a zvědavý císař ochutnal nápoj, který nejenom, že měl vynikající chuť, ale i osvěžující a posilující účinek. Císař byl ze svého objevu tak nadšen, že začal zázračný keř propagovat a čaj byl na světě. U kávy je to s historií složitější. Tam se neví, kdy a kde se pila poprvé, ačkoliv prý její plantáže patrně existovaly v Jemenu už v šestém století. Čajovny se těší v současné době zejména ve větších městech velkému zájmu. Jednu z nich si v pražských Dejvicích oblíbil i student práv Tomáš Řemínek.

Tomáš ŘEMÍNEK, student práv:
Tak já sem chodím poměrně hodně často, protože vlastně šéf čajovny je můj kamarád mimo jiné a zároveň i se mi tady líbí to prostředí a je to taková vlastně alternativa hospody, protože já nepiju alkohol, takže ta čajovna i takhle na povídání z očí do očí pro mě je to úplně ideální prostředí.

Vlasta VALENTOVÁ:
A proč podle majitele čajovny Aleše Balady čajovny lákají stále víc lidí?

Aleš BALADA, majitel čajovny:
Vědí o zdravotních účincích příznivých čaje na tělo i na mysl, že čaj je zároveň zklidní, ale povzbudí, ale myslím si, že je to i tím, že je to alternativa pro hospody, kde je zakouřeno od cigaret a lidi tam pijí alkohol, zatímco v čajovnách je to nealkoholických prostředí, většinou i nekuřácký prostředí.

Vlasta VALENTOVÁ:
Ale abychom nezapomněli na stejně oblíbený nápoj, na zmíněnou kávu. Z hlediska lékařů je u ní příznivé zejména aroma. Docent Lubomír Opletal z farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové říká:

Lubomír OPLETAL, farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy, Hradec Králové:
To je ta velmi příznivá věc, která nám vlastně vytváří ten celý společenský proces pití kávy. Pak tam je řada dalších kyselin, které mohou mít velmi příznivé účinky, působí antioxidačně.

Vlasta VALENTOVÁ:
A proč nás tedy lékaři před velkou konzumací kávy varují? Vinu na tom nese jak u kávy, tak částečně i u čaje účinná látka kofein. Ten sám o sobě povzbuzuje mozek a zlepšuje náladu, ale může mít i nepříznivý efekt. Konkrétně při kombinaci s alkoholem.

Lubomír OPLETAL, farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy, Hradec Králové:
Alkohol v určitém stádiu nám velmi brzdí metabolismus kofeinu v organismu a může tam naopak dojít k tomu, že ty vedlejší účinky toho kofeinu se nám jaksi zvýrazní.

Vlasta VALENTOVÁ:
Kofein, který je v kávě obsažen, má, jak známo, povzbuzující účinek na naší náladu a chování, ale je možné stát se na něm závislý? Ptáme se psychiatra Oldřicha Vinaře, neříká ne.

Oldřich VINAŘ, psychiatr:
Možné to je, ale aby to byla opravdová závislost jako onemocnění, tak je to nesmírně vzácné. Odhaduje se to, že to je mezi konzumenty vysokých dávek toho kofeinu, tedy v kávě nebo v čaji, kolem nějakého jednoho až dvou procent a zdá se, že k tomu je zapotřebí genetická dědičná dispozice.

Vlasta VALENTOVÁ:
Lidé, kteří ale pravidelně konzumují velké množství kávy, tedy více než pět šálků denně, často zjišťují, že to není jen tak lehké omezit naráz dávku kofeinu. Organismus se totiž i zvýšené dávce za čas přizpůsobí a výsledkem je stále větší potřeba kofeinu pro zajištění navyklého povzbuzujícího účinku. Podle doktora Vinaře to ale zpravidla nebývá stav ohrožení života. A jak tomu předcházet? Nervově labilnější osoby by si tedy měli dát poslední večerní šálek kávy nejpozději čtyři hodiny před spaním.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.