Největší ranou pro EU je potlačení myšlenky společných zájmů členských států, říká odborník na evropské právo
Už příští čtvrtek budou občané Spojeného království hlasovat v referendu o setrvání v Evropské unii. Co by případný odchod znamenal pro velkou Británii a co pro zbytek Evropy? A jak by se takzvaný brexit technicky prováděl?
Aktuálně v několika průzkumech veřejného mínění převážili ti, kteří chtějí Evropskou unii opustit. „Odborníci na referenda a odhady veřejných mínění říkají, že ke konci doby, která plyne před tím, než se skutečně hlasuje, ti voliči nakonec přece jenom tendují ke statu quo a hlasují pro zachování toho stavu, který existuje,“ vysvětluje Jan Komárek, odborník na evropské právo z London School of Economics.
Často se mluví o tom, že nikdo neví, co se stane, pokud Britové zvolí odchod z Evropské unie. Komárek říká, že velikou neznámou je i to, kdo by s Evropskou unií vyjednával – podle něho by to téměř jistě byl nástupce Davida Camerona. Předseda Evropské rady Donald Tusk řekl, že by nebylo tak komplikované vystoupit z unijních institucí, jako navázat další vztahy. Podle Tuska by to mohlo trvat i 7 let.
Podle euroskeptiků by se mohlo Spojené království stát po případném brexitu členem Evropského hospodářského prostoru, ve kterém je třeba Švýcarsko nebo Norsko. Jan Komárek si ale myslí, že by to nebylo příliš výhodné. „Státy EHS mají vlastně mnohem slabší pozici než má Spojené království jako člen Evropské unie. Pokud se chtějí účastnit vnitřního trhu, musí přijímat veškerou legislativu, která se přijímá v Bruselu a ve Štrasburku, a v drtivé většině případů nemají žádnou možnost podobu legislativy vůbec ovlivnit.“
Největší rána, která byla Evropské unii tímto procesem zasazena, byla, že se vlastně znovu zcela legitimně mluví o národních zájmech členských států Evropské unie, že je úplně potlačena myšlenka, že členské státy sdílejí nějaké společné zájmy. JAN KOMÁREK
Případný brexit by ovlivnil i vnitřní politiku země. Jan Komárek si myslí, že by to zcela jistě znamenalo pád Davida Camerona. Pokud by se hlasování ve Skotsku výrazně lišilo od hlasování ve zbytku Spojeného království, mohlo by následovat další referendum o nezávislosti Skotska.
Následoval by po případném vystoupení Británie z Evropské unie dominový efekt a vystoupily by i další státy? Podle Komárka by záleželo, co by následovalo. „Pokud by se ukázalo, že to je proces, který vede spíše ke zhoršení situace v tom členském státě, tak by to naopak spíše mohlo posílit hlasy těch, kteří říkají, že vlastně v současném globalizovaném světě není alternativa k členství v Evropské unii.“
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Daně v Česku: Češi by zrušili výjimku pro tiché víno a méně danili levnou práci
-
Očkovací zákon je protiústavní, tvrdí Nejvyšší soud. Náhradu újmy je téměř nemožné získat
-
Benzen se do studní v Hustopečích spíš nedostane. Toxikolog radí, jak ho případně poznat
-
Učitelka nadané harfistky Lindy: S takovýmto dítětem se jen tak nesetkáte, je výjimečná