Nejstarší část Káhiry obývají Koptové
Fustát, původně arabský stanový tábor na březích Nilu, pak důležitá křižovatka a nakonec smetiště, na kterém vyrostly proslavené hrnčířské dílny. Hrnčíři bývali většinou křesťané. Vyráběli hlavně užitnou keramiku, zejména pórovité džbány, ve kterých zůstávala voda studená i v největším vedru. To vše je pryč: smetiště i hrnčíři. Kam se poděli, nikdo neví. Na místě starého Fustátu teď stojí obchodní galerie a turista odtud přechází do křesťanské Káhiry.
Zastávka káhirského metra Mar Girgis se nalézá pár kroků od kláštera svatého Jiří. Jsme na nejstarším místě Káhiry. Toto místo si Římané vybrali pro svou pevnost. Později postavili křesťané na vrchu akvaduktu kostel, takzvaný Zavěšený.
Je neděle a chrám zaplnili věřící. Obcházejí ikony, líbají si prsty. Svatý Jiří má koníka s lidskou tváří, drak, kterého zabil, se podobá růžovému psíku. Zdi za kostelem svírají křesťanskou Káhiru, maličké středověké město - úzké uličky, kláštery a chrámy. Ten zasvěcený svatému Sergiovi je podpírán starořímskými sloupy. V jeho podzemí se prý během svého pobytu v Egyptě ukrývala svatá rodina.
Koptská církev je nejstarší křesťanskou církví Afriky. Evangelium měl do Egypta přinést svatý Marek, do koptštiny bylo přeloženo už v 3. století. Původně byly Kopty nazýváni potomci starověkých Egypťanů, jejichž řeč se prý zachovala v některý starých koptských liturgiích.
Koptové převzali některé prvky staroegyptské zbožnosti, jako například mumifikaci nebo dary zemřelým. Staroegyptské náboženství však bylo vytlačeno, posléze zakázáno a křesťanství až do příchodu islámu v 7. století bylo jediným náboženstvím v zemi. Koptů dnes žije asi devět miliónů.
Evangelium se v kostele přednáší v arabštině. Muslimští dobyvatelé byli zpočátku tolerantní, později už méně. Koptové proti muslimské nadvládě povstali, byli poraženi a svých práv nabyli až v polovině 19. století. Dnes jsou v Egyptě uznanou církví. Jako pravoslavní mají svého papeže a jejich kláštery i chrámy schraňují velké množství pozoruhodných památek.
V posledních letech však v Egyptě narůstají projevy náboženské nevraživosti a nenávisti. K útokům muslimů na křesťany dochází především ve středním a Horním Egyptě, kde křesťanů žije nejvíc a kde je také největší bída. Mnozí připisují vinu za šíření nenávisti i státnímu školství a islámským náboženským pořadům v televizi.
Situace se vyhrotila letos o pravoslavných Vánocích v noci ze 6. na 7. ledna. Po půlnoční mši ve městě Nag Hamadi vycházeli věřící z kostela, když začala střelba. Zemřelo šest mladých křesťanů a jeden muslimský policista.
Egyptští křesťané se hněvají a mají strach. Žádají svého papeže o pomoc a především o rozhodnější postoj vůči problému chudoby. A jako ostatní Egypťané se ptají: Proč stát více nepomáhá lidem v nouzi? Kam jdou obrovské příjmy z turistiky a ze Suezského průplavu? Kdy se nám bude dařit lépe, abychom mohli žít k klidu a smíru, jako už tolikrát naši předkové?
