Nejdůležitější je přijít včas. V Masarykově onkologickém ústavu nově při léčbě rakoviny využívají i pohybovou poradnu

„Musím se dožít 150 roků, protože mám hodně dětí a vnuků a všichni potřebují, aby jim důchodci pomáhali,“ vysvětluje 71letý pan Miroslav – jak o sobě říká, valašský horal z Rožnova pod Radhošťěm –, proč v Masarykově onkologickém ústavu absolvoval komplexní preventivní vyšetření. Má dobrou náladu. V rukou totiž drží výsledky, které žádný problém neodhalily.

Čtěte také

Prevence zachraňuje životy. V Brně vzniká nový pavilon, pomoct by mohl desetitisícům lidí ročně

„Každý, kdo nechodí na preventivní prohlídky, dělá velkou chybu. Jenom slivovice nepomáhá,“ dodává s úsměvem. Co se prevence rakoviny týče a alkoholu, má nepochybně pravdu. Podle Světové zdravotnické organizace se dá až třetině zhoubných nádorů předejít pouhou úpravou životního stylu.

I to odborníci ve zdejším centru prevence lidem vysvětlují. A radí také v tom, že zásadní je takzvaná primární prevence. Mezi tu patří třeba i samovyšetření prsou a varlat. „Nic nestojí, zabere maximálně pět minut a může vám to zachránit život,“ zdůrazňuje staniční sestra centra prevence Michaela Přikrylová.

Zájem je obrovský

Komplexní onkologická prohlídka se dá chápat jako jakási nadstavba dostupným screeningovým programům, které v Česku máme a které jsou například dle indexu britského magazínu The Economist v porovnání s dalšími zeměmi nadstandardní. Prohlídka je dlouhá a obsahuje třeba ultrazvuková vyšetření, nebo podrobné krevní rozbory.

Staniční sestra Michaela Přikrylová|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

Na recepci se telefonem objednává jeden člověk za druhým, další píší e-maily. I když si za komplexní vyšetření musí lidé platit, zájem je enormní. I kvůli pauze způsobené epidemií koronaviru jsou ale nejbližší volné termíny až na letošní prosinec. „Zájem je obrovský. Někdy můžeme mít jeden záchyt týdně, někdy žádný,“ dodává staniční sestra.

Štěstí v neštěstí

V brněnském Masarykově onkologickém ústavu je i genetická ambulance. Do té pacienty odesílají lékaři v případě, že mají zvýšené riziko nádoru v rodině nebo mají zjištěnou nějakou genetickou mutaci, například BRCA 1, BRCA 2 nebo Lynchův syndrom, vysvětluje Michaela Přikrylová. „Pacientky s tímto zvýšeným rizikem musí být speciálně sledovány a musí jim být speciálně prováděna vyšetření, která nastaví genetik. Ambulance je pro ně také v rámci prevence a hradí ji zdravotní pojišťovna.“

Staniční sestra Michaela Přikrylová tady pracuje 20 roků. Za tu dobu tak zažila nespočet záchytů rakoviny, ale také šťastných konců. „Co si vzpomínám, tak když byl u některých klientů odhalen nádor, tak to bylo vždycky včas. Takže to i při té smůle byla radost, protože většina potom podstoupila léčbu a dostali se z toho – protože přišli včas.“

Pohybem proti rakovině

V Masarykově onkologickém ústavu najdete také poradnu pro odvykání kouření. To totiž může dle zdejších odborníků až za třetinu všech nádorových onemocnění. Když člověk kouřit přestane, riziko rakoviny začne klesat.

Kateřina Kapounková|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

Důležitý je také pohyb. Ten teď nově experti v Masarykově onkologickém ústavu v rámci léčby doporučují i některým onkologickým pacientům. Dobrá fyzická kondice je totiž nejen stěžejní jako prevence rakoviny, ale také při samotném boji s tímto onemocněním.

„Ukazuje se, že se dá cvičit i v průběhu léčby, před léčbou, po léčbě a že pohyb je obrovský pozitivní faktor, který nejenže zvýší zdatnost pacientů, ale eliminuje i nepříjemné doprovodné příznaky, jako je zvýšená únava, nespavost, deprese... “ potvrzuje  Kateřina Kapounková, profesorka na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity.

„Je ale důležité, aby pacienti nevyhledávali nějaké YouTube kanály a nesledovali nějaká cvičení na těchto médiích, protože by si mohli ublížit. Je potřeba opravdu k tomu přistupovat individuálně a pro každého v uvozovkách vlastně ušít pohyb na míru, zdůrazňuje.

Jak se správně hýbat? Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu pořadu.