Nedodržení výpovědní doby: může vás vyjít draho

16. duben 2015
Žurnál servis

Odcházet ze zaměstnání je nepříjemné nejen v případě, že dostanete vyhazov, ale mnohdy i v případě, když výpověď dáváte vy. Své o tom ví žena, která nastoupila do zaměstnání bez zkušební lhůty, ale už po pár dnech zjistila, že jí práce vůbec nevyhovuje a chtěla by co nejdříve pryč. Jenže zaměstnavatel jí tvrdí, že musí v zaměstnání zůstat alespoň tři měsíce, protože má sjednanou tříměsíční výpovědní lhůtu. Je to opravdu tak? Na to jsme se ptali Tomáše Pally, právníka poradny pro členy Českomoravské komory odborových svazů.


Vybraná ustanovení zákoníku práce
§ 48
(1) Pracovní poměr může být rozvázán jen
a) dohodou,
b) výpovědí,
c) okamžitým zrušením,
d) zrušením ve zkušební době.
§ 49
(1) Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.
§ 50
(1) Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží.
(3) Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu.
§ 51
(1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná.

Zaměstnavatel v tomto případě je v právu – zaměstnankyně nemůže jen tak odejít bez souhlasu zaměstnavatele, když není ve zkušební době; ta je obdobím zkoušení pro obě strany, a v jejím průběhu je možné pracovní poměr ukončit okamžitě bez udání důvodu.

„Zaměstnankyně bude muset ukončit pracovní poměr výpovědí, což znamená, že pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. Ta je ze zákona dvouměsíční, zákon však připouští, aby byla sjednána i delší výpovědní doba,“ potvrzuje Palla, že zaměstnankyni čekají tři měsíce práce, která jí nevyhovuje.

„Pokud zkušební doba sjednána není, lze pracovní poměr ukončit pouze dohodou, výpovědí nebo okamžitým zrušením. V dohodě lze dohodnout jakékoliv budoucí datum skončení pracovního poměru, k dohodě však nelze nikoho nutit,“ upozorňuje právník.

Při výpovědi je třeba dodržet výpovědní lhůtu, jak už jsme zmínili, a zrušení pracovního poměru je velmi specifický institut, který se používá výjimečně. „Okamžité zrušení je možné jen ze zákonných důvodů, to je zejména v případě nevyplacení mzdy nebo její části ani do 15 dnů po splatnosti,“ vysvětluje Palla.

Pokud člověk potřebuje v zaměstnání co nejdříve skončit, třeba proto, že už má jiné místo, může samozřejmě do práce prostě nepřijít. To s sebou ale nese několik rizik.

„Takový zaměstnanec poruší svou povinnost v rámci pracovního poměru – dopustí se neomluvené absence. To může vést k rozvázání původního pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnance,“ vysvětluje právník. Pokud máte práci zajištěnou, nemusí vám vadit, že dostanete „paragraf“ (jak se vyhazovu pro porušení pracovní kázně říká), kdybyste ale o místo přišli, může vám to velmi komplikovat hledání jiného.

Můžete ale pykat i za komplikace, které jste neomluvenou absencí způsobili svému zaměstnavateli. „Může to vést ke vzniku škody, jejíž náhradu je zaměstnavatel oprávněn na zaměstnanci vymáhat,“ varuje Palla.

autor: Karolína Procházková
Spustit audio