Násilné chování ve věznicích? Služba je extrémně náročná. Zavádíme kamery na uniformy, zdůrazňuje ředitel Vězeňské služby
Ve věznicích v Česku se za poslední rok a půl zvýšil počet případů hrubého a násilného zacházení s vězni. V loňském roce stíhala Generální inspekce bezpečnostních sborů kvůli nepřiměřenému násilí 25 příslušníků vězeňské služby – to je o 10 víc než o rok předtím. Sedm přímo pro podezření z trestného činu mučení a nelidského zacházení. „Problém je širší, celospolečenský,“ domnívá se ředitel Vězeňské služby Simon Michailidis.
Čím si nárůst případů násilí ze strany dozorců vysvětlujete?
No určitě ne tím, že by nějak v této souvislosti nefungoval kontrolní systém nebo výcvik dozorců. Tady vidím spíš širší problém, problém celospolečenský, který vidíme také například na základních a středních školách. Chování u nás vězněných osob vede opravdu k extrémnímu psychickému zatížení mých kolegů a kolegyň a bohužel výjimečně může vést i k jejich profesnímu selhání.
Ale chtěl bych upozornit, že případy, které jste popsal, nejsou uzavřené a my stále ještě ctíme presumpci neviny a čekáme na verdikt soudu. A podle toho potom samozřejmě k jednotlivcům, kteří jsou prošetřováni, přistoupíme.
Čtěte také
Co musí zájemce o práci příslušníka vězeňské služby absolvovat? Jakými testy musí projít?
Kromě fyzických a zdravotních testů jsou to také psychologické testy. A právě ty jsou zaměřené na zjištění žádoucí odolnosti člověka při stresových nebo konfliktních situacích. Takovými testy projde jeden ze sedmi uchazečů o služební poměr.
Ctíme presumpci neviny, ale těch podezření je v tomto případě přesto víc. Plánujete zpřísnit nějak podmínky pro přijímání nových dozorců? Zpřísnit třeba psychologické testy?
Ne, neplánujeme. Psychologické testy jsou nastaveny dostatečně přísně. Ovšem jak jsem řekl, ta služba je extrémně náročná a my se spíš soustředíme na zdokonalení kurzu efektivní a krizové komunikace vyloženě pro dozorce, kteří slouží na uzavřených odděleních.
Na prohloubení výuky profesní etiky v nástupních kurzech a v rámci dalších následných školení profesní a služební přípravy je seznamujeme s příčinami a důsledky již prošetřených a uzavřených mimořádných událostí. Zavádíme kamery na uniformy jako prostředek k odvrácení neadekvátních reakcí obou zúčastněných stran.
V té souvislosti bych možná rád připomenul, že v roce 2001 bylo zahájeno stíhání proti 33 vězňům za násilí proti úřední osobě a proti osmi vězňům za vyhrožování úřední osobě s cílem na ni působit.
Když mluvíte o kamerách, budou je mít všichni dozorci? O jaké časové ose se bavíme? Dokdy?
Na začátku během letošního roku by měly mít kamery například příslušníci eskortní služby a příslušníci na uzavřených oddílech, čili ti, kteří slouží na exponovaných místech, kde dochází nejčastěji k verbálním konfliktům mezi vězněnými osobami a našimi zaměstnanci.
Kolik neobsazených míst aktuálně ve Vězeňské službě máte a v kterých věznicích je situace nejkritičtější?
Bohužel ve Vězeňské službě chybí téměř 900 zaměstnanců a z toho 600 příslušníků. A tak jako je situace na pracovním trhu zatím neutěšená téměř ve všech odvětvích a ve všech bezpečnostních sborech je obdobný problém, tak je také u nás. Snažíme se příslušníkům nabídnout všechny výhody služebního poměru.
Pokud jste se ptal na věznice, tak nejvíce, a to jsou desítky příslušníků, chybí v pražských věznicích, ve Valdicích například, v Plzni a několika dalších.
Související
-
I vězni mají mít šanci začít znovu. Ale systém jim v tom zabraňuje, říká Lenka Ouředníčková
Sedm z deseti vězňů se vrací do vězení. Proč je v Česku vysoká recidiva? Odpovídá ředitelka služeb Rubikon centra Lenka Ouředníčková
-
Vězni cítí stud, oběti zase falešnou vinu, popisuje ředitelka vězeňského společenství
Gabriela Kabátová před jedenácti lety založila českou pobočku Mezinárodního vězeňského společenství. Snažíme se změnit morální hodnoty člověka, ukázat mu, že má cenu, říká.
-
Neustále pod dohledem... vězeňské služby
Místo, kde nikdo nechce být a spousta lidí by se odtamtud ráda dostala – vězení. V Česku je v nich podle údajů vězeňské služby zhruba 21 tisíc lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rána pro univerzitu. Státní zástupce obžaloval děkanku, měla vynášet informace o zakázkách
-
Trump pozastavil většinu amerických cel na 90 dní. Naopak Číně zvedl zdanění na 125 procent
-
Líbilo se mi, co Polouček provedl na Homolce. Zpětnou vazbu o Motole dostanu do prázdnin, řekl Válek
-
Čínští vojáci nejsou na Ukrajině organizovaně, Peking jim ale nebude klást překážky, míní expert