Neustále pod dohledem. Jak se střeží vězni v Ostrově nad Ohří?

Jeden z dozorců právě otevírá bytelné dveře do cely. „Dobrý den, postavte se, bude u vás provedena technická prohlídka. Pojďte ke katru a zastavte se,“ dává jasné pokyny. 

Typická situace, která se tu odehrává velmi často. Vězněný člověk o prohlídce dopředu vůbec netuší a nastat může naprosto kdykoliv. „Dozorci vždycky slouží minimálně po dvojicích, někdy po trojicích. Na oddílech zajišťují celodenní provoz, včetně kontrol v nočních i denních dobách,“ vysvětluje inspektor dozorčí služby Pavel Šťástka. 

Jde o vteřiny

Zdejší vězni jsou odsouzení například za krádeže aut nebo loupeže. Někteří z nich občas nechtějí poslechnout pokyny a veškeré výzvy ignorují. Nebo se mezi sebou napadají. V takových momentech musí Pavel Šťástka a jeho muži co nejrychleji zasáhnout.

Čtěte také

Do rozlehlého areálu ostrovské věznice komunistický režim posílal hrdiny a vlastence. Nyní slaví 70. výročí

„Přes vysílačky se okamžitě navzájem informujeme a zajistíme co největší počet kolegů. Pokaždé jednáme v normě zákona. Pokud ale oni překročí určitou hranici, máme my zákon na naší straně. Někdy musíte sáhnout k donucovacímu prostředku. V určitých momentech jde opravdu o vteřiny. Není to tak dávno, kdy chybělo pět vteřin, a kdyby kolegové nezakročili, tak šlo i o život příslušníka.“

Pod dohledem

Víc než 850 vězněných lidí je ve zdejším areálu neustále pod dohledem. Tam kde nejsou dozorci, zastoupí jejich práci kamery. Těch jsou na různých místech stovky a zabírají v podstatě každý kout. 

„Konkrétně v naší věznici máme několik kilometrů střežených pásem. Jsou aktivity, kdy se nedá nahradit lidská síla, ale u ostatních podružných činností nám ji technika nahrazuje a překonává. Čas tady hraje obrovskou roli,“ říká nejen ke kamerám, ale třeba i k elektronickému zabezpečení zástupce vedoucího zdejší vězeňské stráže Petr Šopejstal.

Radost z práce

„Prosím tě, sháním doprovod vozidel,“ ozývá se z další vysílačky u velké vjezdové brány do areálu věznice. Úplně každé auto, které jede dovnitř nebo ven, musí strážní důkladně prohlédnout, dívají se třeba i na podvozek. Další lidé se psy pro změnu kontrolují zdi a ploty.

Právě psi pak často nachází věci, které u sebe vězni rozhodně mít nemůžou. Někteří odsouzení pracují mimo věznici, a proto se snadněji dostanou třeba k mobilům nebo drogám. Dozorci se je snaží odhalovat i díky testům na přítomnost návykových látek v těle. 

Tam kde nejsou dozorci, zastoupí jejich práci kamery|foto: Martin Pařízek, Ondřej Vaňura,Český rozhlas

„I přesto, že mají vězni možnost volat z automatů, které jsou umístěné ve věznicích na kolektivech, tak vzhledem k tomu, že je možné je odposlouchávat, je mobilní telefon takzvaně intimní. Přes něj můžou páchat další trestnou činnost, ať už formou vydírání nebo vyhrožování. I s takovými případy jsme se tady setkali,“ popisuje vedoucí oddělení prevence ostrovské věznice Dušan Držík.

On sám je u vězeňské služby téměř 30 let, a jak potvrzuje, jeho práce není jen o represi: „Jsem hrdý na to, že pracuju ve vězeňské službě, jsem už třetí generace. Miluju humanitní vědy, což je pedagogika a psychologie. A myslím si, že tyto obory lze tady při práci s vězněnými osobami uplatnit na sto procent. Mně to opravdu přináší radost z práce, i když je dost náročná.“