Vězni cítí stud, oběti zase falešnou vinu, popisuje ředitelka vězeňského společenství, které pomáhá vidět za paragrafem člověka
Gabriela Kabátová před jedenácti lety založila českou pobočku Mezinárodního vězeňského společenství. Pokud se vězni nezmění, budeme v nebezpečí. Proto má smysl s nimi pracovat, vysvětluje své východisko. Snažíme se změnit morální hodnoty člověka. Osvědčuje se ukázat mu, že má hodnotu a že je milovaný: většinou ho změní vztah, třeba s Bohem. Nikdy jsem nepoznala klientku, která by neměla nějaké krásné vlastnosti. Jak probíhá setkávání obětí s vězni? A co víme o dětěch vězňů?
Podat pomocnou ruku
Jedním z úspěšných projektů je Building Bridges (Stavění mostů), setkávání pachatelů s oběťmi. „Oběť nese dlouhodobé zranění a vstupem do projektu ho v sobě chce dořešit. Pracuje se s usmiřující, obnovující justicí: ptá se oběti, jak jí mohu nejlépe pomoct. Proti tomu platná, retributivní justice hledá trest, ale pro oběť nic nenapravuje,“ vysvětluje Gabriela Kabátová.
Když oběti poprvé vkročí do místnosti, kde je čekají vězni, největší strach bývá na straně vězňů. „Mají obrovský stud z prvního setkání, ale potom dojde k podání ruky, rozesadí se, začnou si povídat a strach opadne,“ popisuje Kabátová průběh projektu.
Falešná vina a odpovědnost
Oběť obvykle cítí falešnou vinu. Tento projekt lidem ujasní, kdo je za co odpovědný. „Pachatelé najednou nevidí paragraf, ale člověka s jeho pocity, podaří se jim přijmout zodpovědnost. Oběť si naopak nedémonizuje pachatele: vidí člověka, který selhal a odchází s tím, že to není její vina.“
Chybí mi ve společnosti soucit a uznání, že i já dělám chyby
Gabriela Kabátová
Mezinárodní vězeňské společenství také usiluje o to, aby zviditelnilo děti vězněných: „Osmileté, desetileté děti se trápí tím, jak zaplatí nájem, často mají hlad. Pořádáme pro ně kempy, kde o svých starostech mohou mluvit, a snažíme se zmapovat, co jim chybí,“ popisuje Kabátová.
Proto také vymyslela Den s dítětem: na zahradě vězení se sejde dvanáct otců se svými rodinami. „Je to ochutnávka budoucnosti otcovství. Asi osm hodin mohou být spolu a dopřát si, co roky nezažili. Je to šance, jak pomoct rodině zůstat pohromadě a uvěřit tomu, že se pořád mají rádi.“
Související
-
Ve vězení je cítit lidské utrpení, zoufalství a zmařené životy, říká bývalý fotbalista Řepka
Za mřížemi strávil sedm měsíců a teď o tom Tomáš Řepka otevřeně vypráví. O strachu, vztazích se spoluvězni, práci v pekárně i nadechnutí se na svobodě…
-
Neustále pod dohledem... vězeňské služby
Místo, kde nikdo nechce být a spousta lidí by se odtamtud ráda dostala – vězení. V Česku je v nich podle údajů vězeňské služby zhruba 21 tisíc lidí.
-
Ženy ve vězení: Vánoce ve znamení stesku po dětech
Nejnáročnějším obdobím pro ženy ve vězení jsou Vánoce. Odsouzené teskní po dětech a rodině. Pokračuje Iveta Demeterová, která si povídala se ženami ve Velkých Přílepech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
