NASA musela přerušit simulovanou misi na Mars. Nevzdávám to, vzkazuje slovenská členka posádky

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výřez z retro plakátu NASA propagujícího let na Mars

Mezinárodní posádka, která v zimě odcestovala na sopku na Havajských ostrovech, aby pocítila, jaké by to bylo žít a pracovat osm měsíců na rudé planetě, si zažila několik krušných dní. Její členkou byla také slovenská astrobioložka Michaela Musilová. Její celoživotní sen odcestovat do vesmíru se tak zase mírně vzdaluje.

Z tisíců uchazečů vybrala Havajská univerzita šest vesmírných odborníků a výzkumníků. Rok podstupovali různé fyzické i psychologické testy. Ani to však zatím pro úspěch nestačilo.

Čtěte také

Dva týdny před začátkem mise jsme se dozvěděli, že šestý člen posádky si to rozmyslel, a o týden později vyhodili pátou členku. Prý se k nám nehodila,“ vysvětluje Michaela Musilová, proč na Havaj dorazili jen čtyři z původních šesti členů týmu.

Čtyřčlenná posádka je přitom minimum. Pokud se na „Marsu“ někomu něco stane, misi už není možné v pouhých třech lidech dokončit.

Planeta Mars

Smůla si nevybírá

„Už od začátku bylo velmi špatné počasí. Naším hlavním zdrojem energie přitom byly solární panely, které nebylo možné dobíjet. Po několika dnech jsme měli jen padesát procent energie v bateriích,“ líčí astrobioložka.

Přestalo fungovat topení, porouchala se toaleta a vypadlo spojení se Zemí, takže problémy musela řešit pouze posádka na místě. Baterie se navíc časem definitivně vybily.

Když se členové mise snažili připojit náhradní zdroj energie, jeden z členů simulované posádky se vážně zranil. Výzkumníkům se naštěstí nakonec podařilo spojit se světem a pro výzkumníka přijeli vojáci.

Zatímco těžce poraněný člen posádky putoval do nemocnice, ostatní zamířili do izolace a čekali, co se bude dít dál.

Čtěte také

Zraněný člen se sice po zotavení rozhodl pro návrat a mise měla pokračovat, ale pak se posádka dozvěděla, že jiný její člen požádal o odchod domů. To znamenalo definitivní konec experimentu.

Ponorka a klaustrofobie

Členové posádky jsou v rámci mise výzkumníci ale zároveň i zkoumané objekty, a to z psychologického hlediska. Podle Michaely Musilové bylo vše tak náročné, že ani nebyl prostor pro větší krizi.


Podmínky života na Marsu se dají nasimulovat především psychicky. Cílem těchto experimentů proto především je studovat vztahy posádky, jejich zvládání stresu nebo změn denního rytmu.Pavel Toufar

Nejtěžší podle ní bylo smířit se s vědomím, že veškeré její sociální vazby se na nadcházejících osm měsíců omezí na pouhé tři lidi. Občas ji také prý přepadla klaustrofobie ze stísněného prostoru v komůrkách bez oken, kde bydleli.

Mise ve hvězdách

I přesto slovenská astrobioložka zůstává ve Spojených státech a doufá, že NASA zorganizuje další misi a opět na ni povolá i ji. Nejprve ale musí americké instituce prošetřit, co se vlastně během několika dní na havajské sopce stalo a zda nejsou podmínky mise příliš přísné.

Čtěte také

Hrozí tedy i to, že projekt definitivně ukončí anebo bude pro novou misi hledat jinou posádku. Michaela Musilová ovšem pevně doufá, že se nebude muset vrátit na Technickou fakultu v Bratislavě, kde učí. Je plně odhodlaná „misi na Marsu“ dokončit.