Nárůst regulované složky elektřiny se domácností příliš nedotkne. Záleží na jejich dodavateli, říká šéf energetického úřadu

Proč Energetický regulační úřad před týdnem oznámil výrazné zvýšení regulované složky cen energií? Neměl úřad zároveň vysvětlit odběratelům, o kolik se tím energie prodraží, a předejít tak zbytečným obavám? A nakolik se zvýšení regulované složky dotkne domácnosti? Vladimír Kroc se ptal předsedy Rady Energetického regulačního úřadu Stanislava Trávníčka.

Energetický regulační úřad navrhuje pro příští rok nárůst regulované části ceny elektřiny pro domácnosti o 71 procent. Jak se to projeví v platbách domácností?

Čtěte také

Je potřeba si uvědomit, že nárůst, který zveřejňujeme nebo ten, který je předmětem cenových rozhodnutí, které budeme vydávat na konci roku, se týká pouze regulované části. Ta tvoří jen menšinu v celkových platbách. Je to zhruba třetina u domácností, ale je to ještě menší podíl u podniků a firem, které jsou připojené na velmi vysokém napětí. Když porovnáváme celkový nárůst cen, musíme se dívat na to, jaká cenová hladina panuje v roce 2023 a jakou předpokládáme v roce 2024.

Když ohodnotíme cenovou hladinu například na základě nějaké typické ceny komodity, bavme se o elektřině, ta byla zastropována na úrovni 5 tisíc korun za MWh bez DPH. Když to porovnáme s nabídkami v neregulované části, kterou mají zákazníci pro příští rok dnes možnost získat od dodavatelů, tak můžeme říct, že v meziročním porovnání zákazníci nezaplatí víc. To znamená, že meziročně se ceny nezmění.

V meziročním porovnání zákazníci víc nezaplatí.

Můžeme k tomu ale také přistoupit tak, že se podíváme na jiné ukazatele typických cen v roce 2023. Třeba ceny z Eurostatu, byť mají určitá omezení, jsou publikována za první pololetí. Když vezmeme v úvahu ceny komodit za první pololetí z Eurostatu a podíváme se v roce 2024 na to, za co nabízejí dodávky obchodníci a porovnáme to, může tam být nárůst asi do 10 procent. Mluvíme o elektřině, ale ať se podíváme jakýmkoliv pohledem u plynu, tam cena komodity meziročně velmi výrazně klesá, takže v obou případech se dostáváme na poměrně velký pokles v celkových platbách, které zákazníci zaplatí.

To znamená, že já jako domácnost buď zaplatím řádově, jak řekl premiér Fiala, jen o jednotky procent víc nebo možná nebudu mít zdražení vůbec. A je to tak, že byť se zvýší právě regulovaná cena elektřiny, to znamená nějakých 30 procent, bude to kompenzovat snížení v tom lepším případě tzv. silové elektřiny?

Čtěte také

Říkáte to přesně, ale je to pro každého zákazníka individuální. Zákazníci uzavírají smlouvy v průběhu roku tak, jak jim třeba končí fixace smluv nebo si hledají nového dodavatele. A proto tady nehovoříme o meziročním skoku, kdy opravdu cenové rozhodnutí nabyde účinnosti v podstatě o půlnoci na Silvestra a 1.ledna nastává platnost nového cenového rozhodnutí. Ale musíme tady srovnávat cenovou hladinu jednoho roku vůči cenové hladině druhého. A ty platby jsou tak, jak jste říkal.

Když Energetický regulační úřad zveřejnil, že chcete zvýšit právě regulovanou část ceny elektřiny pro domácnosti o víc než 70 procent, nepodcenili jste, že většinou zákazník úplně nerozumí tomu, jak je cena konstruována a že se mnozí vyděsí, že zdražení bude celkově opravdu v řádu desítek procent?

Myslím, že jsme to nepodcenili, že to spíš možná někdy přebírají média. Ale minimálně v den, kdy do konzultačního procesu vstoupil tento návrh, probíhal kulatý stůl s novináři na ministerstvu průmyslu a obchodu, kde jsme tyto záležitosti vysvětlovali a taky proto jsem tady, abych to vysvětlil.

Po vaší včerejší schůzce s ministrem obchodu a průmyslu Jozefem Síkelou jsme se mohli na sociální síti X dočíst, že jste ho ujistil, že se většiny zákazníků růst ceny nedotkne vůbec nebo jen minimálně. Můžete to upřesnit nebo vysvětlit?

Bavili jsme se hlavně o tom, co jsem tady před chvílí vysvětloval. O porovnání meziročních cen. A tam podle indikátorů, které v současné době máme, se to zákazníků opravdu nedotkne.

Vy na to ale žádný vliv nemáte, protože jak už jsme si řekli, záleží na tom, jakým způsobem jsme si jako jednotliví zákazníci domluvili kontrakt s dodavatelem.

Čtěte také

Je to tak. Zároveň ale musím říct, že tady musíme předpokládat, že geopolitická situace, všechny vlivy, které na ty ceny jsou, se nebudou zhoršovat. Že to nyní už opravdu bude konec krize, která v energetice byla a že se budeme pohybovat v trendu klesajících cen komodit, na které nemáme vliv, ale které vidíme na evropských trzích, že opravdu klesají. Když se na podíváme, jak se prodávají produkty na příští rok na velkoobchodních trzích a jak nabízejí jednotliví dodavatelé ceny, tam opravdu pokles je.

Podle ministra musí Energetický regulační úřad udělat maximum pro snížení regulované složky ceny elektřiny pro příští rok. Znamená to, že jste přehodnotili ten záměr z minulého týdne, který jsem citoval v úvodu?

Na tom, aby cenové dopady byly co nejmenší, pracujeme v průběhu celého roku. My tady ale nemáme nějakou volatilitu ohledně toho, jak by ceny měly vypadat. V podstatě to, co dopadá do nárůstu cen, můžeme označit jako mandatorní náklady, které distribuční společnosti mají, což je doprava elektřiny, doprava plynu. Tam se zvyšují náklady proti předkrizovému období hlavně na provoz sítí. Na to, aby vůbec sítě fungovaly.

Budete se snažit ministru Síkelovi vyhovět v jeho žádosti, aby zvýšení regulované ceny elektřiny bylo co nejnižší?

Někdy se marně vysvětluje, že cenové rozhodnutí regulační úřad nedělá tak, že se jen podívá z okna. To, jak se regulují ceny, je dáno zákonem. Máme jednoznačné povinnosti, jak ceny regulovat. Je to dáno vyhláškou a jasnou metodikou. Musíme si uvědomit, že energetika potřebuje hlavně investice. Sítě opravdu potřebují dlouhodobou stabilitu, dlouhodobé investice a zároveň proto jsou vytvořena dlouhodobá pravidla, která je potřeba jasným způsobem dodržovat.

V cenách, které jsme vydali do konzultačního procesu, jsme již dohodnutými zásadami zahýbali a ušetřili 10 miliard korun.

Volatilita toho, jaké ceny budou, je dána právě tím, jaké jsou náklady a tím, jak se třeba vyvíjí ekonomika. My máme určité mantinely, kde se ještě můžeme pohybovat, ale v cenách, které jsme vydali do konzultačního procesu, tam jsme už těmi dohodnutými zásadami zahýbali a ušetřili jsme 10 miliard korun.

Jaké jednotlivé položky tvoří regulovanou část ceny elektřiny? A jak se budou ceny energií v Česku dál vyvíjet? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , tec

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.