Kupole Národního muzea se otevře veřejnosti. Návštěvníci budou kráčet po skleněné podlaze

„Tenhle pohled na Hradčany je unikátní,“ ukazuje ředitel muzea Michal Lukeš z kopule Národního muzea. „Václavské náměstí je navíc v přesné ose ke Kramářově vile i k Národnímu muzeu.“

Národní muzeum uloží nad kopuli hlavní budovy schránku se vzkazem pro další generace

• Upravit
• Smazat

Národní muzeum v Praze dnes uloží schránku se vzkazem pro další generace. Při opravách historické budovy stavbaři v polovině května našli v takzvané makovici, tedy ve zlaté kouli nad střechou hlavní budovy, olověný box s historickými dokumenty. Teď ho dělníci vrátí zpátky s novým poselstvím.

Unikátní výhled můžete sami zkontrolovat od února příštího roku, kdy začne být kopule přístupná veřejnosti. Podle Michala Lukeše za vším stál jeho umanutý plán otevřít ji lidem. Proč umanutý? Muselo se totiž vyřešit mnoho věcí – třeba světlo, které právě kopulí proudí do Pantheonu.

„Podlaha, na které stojíme, je skleněná. Na metr unese minimálně 500 kilo. Tou světlo proniká do Pantheonu,“ ukazuje ředitel muzea.

Kopule Národního muzea při rekonstrukci|foto: Eliška Vidomus,Český rozhlas

Vzkaz dělníků budoucím generacím

Stavební práce v Národním muzeu pokračují mílovými kroky. Třeba jednací síň výboru Národního muzea už je skoro hotová. Odborníkům dala zabrat. Třeba tamní strop není dřevěný, ale štukový.

Po sedmi letech se konečně otevře hlavní budova Národního muzea. Zatím jen přízemí a Panteon

• Upravit
• Smazat

Více než 120 let čekala Historická budova Národního muzea architekta Josefa Schulze z roku 1891 na generální rekonstrukci. Prosadit opravu hlavní budovy - nejsložitější obnovu v dějinách moderní památkové péče - se podařilo v roce 2006. Stavba za zhruba dvě miliardy korun začala po letech příprav na jaře roku 2015 a tuto neděli se budova znovu, ale zatím jenom částečně, otevře veřejnosti.

„Tohle je obecný problém celé rekonstrukce. Je tu spousta materiálů, které se tváří jako pravé mramory nebo kamení, ale pak zjistíte, že jsou umělé a leštěné. V 21. století už je jen málo profesí, které by tyto materiály uměly restaurovat.“

Rekonstrukce této síně přinesla i řadu objevů: například původní vzorky látkových tapet. Další objev popsal Josef Beneš už v roce 1968 v archivním pořadu Československého rozhlasu. Šlo o vzkaz od dělníků stavby.

„Ve smyslu, že pozdravují všechny, kdo budou vzkaz číst – že už je zřejmě hlava bolet nebude, ale přesto všem přejí pevné zdraví a aby jim hodně chutnalo pivo,“ shrnul tenkrát.