Národní muzeum od sklepa po půdu

Karel Čapek nebo Eliška Krásnohorská. Po rekonstrukci se některé sochy do Pantheonu Národního muzea nevrátí

Ještě před dvěma týdny to v Pantheonu Národního muzea v centru Prahy vypadalo jako na stavbě. Historicky cenné předměty byly zakryté v ochranných obalech a v místnosti se to hemžilo lidmi se štětci, houbičkami a leštidly. 

Byl mezi nimi i akademický malíř Miloslav Maršál. Také on finišoval se svou prací, aby už tuhle neděli 28. října bylo nově opravené muzeum připraveno na první návštěvníky. 

„Dokončuju retuše na umělých mramorech,“ popisuje. „Buď jsou tam poruchy z minula, nebo je to odřené. Podle citu poznáte, co narušuje celkový charakter mramoru.“

Rekonstrukce odhalila řadu problémů

Při rekonstrukci Pantheonu se objevilo několik závažných problémů. „Například podlaha nebyla pořádně opravovaná od doby otevření muzea. ještě teď ji budeme finišovat,“ říká Michal Stehlík, náměstek generálního ředitele Národního muzea.

Kdo patří do panteonu Národního muzea? Veřejnost by vybrala Gotta s Jágrem, říká historik Stehlík

03696956.jpeg

Národní muzeum v Praze prochází rekonstrukcí a prach na exponátech i na staveništi uprostřed hlavního města symbolicky rozvířila v posledních dnech diskuze o tom, jaké osobnosti se mají ocitnout v panteonu – na místě, které od konce 19. století připomíná lidi se zásadním vlivem na rozvoj české společnosti i muzea samotného.

A nejde prý o jediný problém, který rekonstrukce odhalila. „Za jednu z lunet, které se nacházejí podél Panteonu, dlouhá desetiletí zatékalo. Takže byla poškozená vlhkostí. Museli jsme ji celou vyjmout, zrestaurovat a opět vrátit do prostoru Pantheonu.“

Přes 60 soch

Panteon je místo pro sochy a busty lidí, kteří se zasloužili o kulturu. A někdy i místo smutečních rozloučení. Jako třeba 3. června 1935, kdy se tu lidé loučili s hudebním skladatelem Josefem Sukem.

Sochu v Pantheonu ale Josef Suk neměl. V minulosti se stávalo, že kvůli politickým změnám musely některé sochy pryč a objevily se místo nich jiné. A jak to bude po rekonstrukci?

„Máme přes 60 soch, ne všechny ty, které byly instalovány mezi lety 1948 a dneškem, se tak vrátí. Je to záležitost třeba Zdeňka Nejedlého nebo Julia Fučíka, jejichž sochy byly odstraněny už v roce 1991. Nevrátí se ale ani Karel Čapek nebo Eliška Krásnohorská.“

Pantheon dostane podobu z roku 1948. Tehdy v něm měla sochu jediná umělkyně: Božena Němcová. Nově se do muzea vrátí také busty Františka Josefa a císařovny Alžběty – jako poděkování za to, že na stavbu muzea věnovali peníze.

autoři: Regina Květoňová , als
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.