Napětí mezi Čechy a Poláky na slezském příhraničí

Andrea ČÁNOVÁ:
Z jakéhokoliv kopce v Petrovicích u Karviné lze bez potíží dohlédnout k našim severním sousedům. K polské národnosti se tady hlásí kolem šestnácti procent lidí. Podle vládního usnesení by proto i tady měly být cedule včetně té s názvem obce v polštině. Jenže osloveným občanům se to nezamlouvá.

osoba:
A Poláci píšou česky?

Andrea ČÁNOVÁ:
No nevím.

osoba:
Nevíte. Jak jsou tu v Čechách, tak nechť mluví česky, ne. To každý umí přečíst.

osoba:
No jo, taky říkám ne. Když tady někdo žije šedesát let, no tak není možné, aby nerozuměl tomu, když je napsáno mléko s dlouhým e a vedle mleko s krátkým, že by nevěděl, co to je.

Andrea ČÁNOVÁ:
Zástupce polské menšiny v českopolském příhraničí Roman Suchanek ale říká: "Nápisy v polštině být mají."

Roman SUCHANEK, zástupce polské menšiny:
Ty nápisy jsou určitou úctou k tradici toho regionu, tady v minulém století převládala polská menšina.

Andrea ČÁNOVÁ:
Českopolské vztahy v příhraničí přitom nebyly idylické ani v minulosti. Vždyť kus české obce skončilo za polskou hranicí, připomíná kronikář Petrovic Miloslav Vlček.

Miloslav VLČEK, kronikář:
V roce 1920, kdy tady se tedy dělala demarkační čára, došlo tady jednoduše k rozdělení části Dolní Marklovice, tedy tím dělením se rozdělily na část polskou, Marklovice Horní, Gorní a část českou, takže třeba škola vlastně se dostala do Polska.

Andrea ČÁNOVÁ:
Marie Buriánová z Petrovic pracovala celý život jako učitelka. Teď je na penzi a o polských cedulích nechce ani slyšet.

Marie BURIÁNOVÁ, učitelka:
Děti, které chodí do polské školy, mají stejně povinný jazyk český taky od třetí třídy, takže si to umí přečíst. Můj názor, aj mě tam třeba někdo prohání, je ten, že jsme tady Česká republika. Polsko má svou Polskou republiku. Já tam jezdím velice ráda, oni tady k nám taky jezdí rádi, ale jako ten dvojjazyčný nápis na obchodech, kdekoliv nepovažuji za zcela stoprocentně dobrý.

Andrea ČÁNOVÁ:
Starosta obce Petr Trojek přiznává, že mu polské cedule přidávají vrásek na čele. Podle něj je to plýtvání penězi.

Petr TROJEK, starosta obce Petrovice:
Srdce by mě bolelo určitě, protože dneska, když jste měli dělat různé, já nevím, chodníky, musíte připravovat kanalizaci, a to všechno stojí peníze, jo, za těch dvě stě tisíc korun už máte sto metrů chodníku třeba, že jo. To je dost.

Andrea ČÁNOVÁ:
Zástupce polské menšiny Roman Suchanek ale namítá:

Roman SUCHANEK, zástupce polské menšiny:
Zřejmě pan starosta neví, když říká, že postaví chodník, že tyto nápisy jsou vyhrazeny ve státním rozpočtu a platí je stát.

Andrea ČÁNOVÁ:
Vládou uvolněné peníze na polské nápisy však podle starosty Petrovic Petra Trojka na všechny obce podél hranice stačit nebudou.

Petr TROJEK, starosta obce Petrovice:
Je uvolněna částka pět milionů korun z vlády na ty českopolské nápisy. Pro zajímavost Český Těšín je taky obec, kde by měly být českopolské nápisy a kde by v tom Českém Těšíně pojmenovali veškeré ulice a veškeré, já nevím, ty objekty, které tam mají, no tak pět milionů shrábne jenom jedna obec a zbytek nemá, nemá vůbec nic.

Andrea ČÁNOVÁ:
Lidé z Petrovic u Karviné rozbouřené debaty nakonec ukončují úsměvně. V regionu totiž mezi sebou nemluví ani spisovnou češtinou, ani polštinou. Hovoří se tady jakousi zvláštní směsí obou jazyků, které rozumí každý z nich.

osoba:
Každý si přes plot domluví v nářečí po našemu a myslím si, že jsou to jenom to mezilidské vztahy.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.