Nakladatelství Kher vydává životní příběh Olgy Fečové s názvem Den byl pro mě krátkej

„Knihu nazvanou Den byl pro mě krátkej můžeme číst nejen jako životní příběh jedné zajímavé a inspirativní osobnosti, která se těšila velké úctě společnosti, ale částečně i jako příběh Romů, kteří přišli po 2. světové válce do Čech a na Moravu za prací a v podstatě z ničeho zde dokázali vyrobit zázemí pro své rodiny a už zde několik generací žijí, studují, pracují a považují Českou republiku za svůj domov.”

Jakých životních mezníků a období se kniha dotýká?

Obálka knihy o Olze Fečové|foto:Nakladatelství Kher

„Olžina rodina patřila mezi první romské imigranty, kteří vyslyšeli pobídky náborářů a do Prahy přijeli u v roce 1947. Olze bylo tehdy pět let. Narodila se za války na Slovensku u Humenného. Na válečné strádání si příliš nepamatovala, znala ho z vyprávění svých rodičů. V knize například popisuje šťastné dětství v Karlově ulici, jak rozsvěcovala plynové lampy na Karlově mostě či prala ve Vltavě. Vzpomíná na práci ve sklárně v Sudetech. Na seznámení a život se svým mužem – legendárním muzikantem a všestranným umělcem Jožkou Fečem. Na dramatické události srpna 1968, kdy porodila svou druhou dceru a zároveň pro svou rodinu konečně získala byt.”

Autorka se proslavila především svou charitativní činností, za kterou byla několikrát oceněna a dokonce navržena i na státní vyznamenání, a to Senátem ČR v roce 2020.

„Olga byla velice skromná a o svých úspěších se v knize prakticky nezmiňuje. Jen o cestě k nim.”

„V druhé částí knihy vzpomíná, jak v 90. letech založila spolek Čhavorikani Luma. Máme tak možnost nahlédnout do myšlenek ženy, která měla skutečně výjimečný organizační a pedagogický talent. Spolu s manželem a dcerami v několika městech založila a vedla kroužek, ve kterém se děti učily nejen hudbě, zpěvu a tanci, ale i řádu, odpovědnosti. A možná i poprvé díky vystoupení zažívaly úspěch a pocit přijetí. To je její hlavní životní odkaz.”

Promítlo se v knize, jaká Olga Fečová ve skutečnosti byla?

„Fedor Gál, Jáchym Topol, nebo redaktorka Magdalena Henerová z nakladatelství Paseka, kteří už bohužel neměli možnost poznat Olgu Fečovou osobně, si představu o její osobnosti mohli udělat až na základě četby jejích pamětí. Musím říct, že se jejich dojmy shodují se vzpomínkami těch, kteří Olgu za jejího života poznali a stále na ní s láskou vzpomínají. Ať už to je její úžasná rodina, spolupracovníci, lidé z neziskového sektoru, děti z Čhavorikani Luma či kolegové ze školy, kde 20 let pracovala jako asistentka pedagoga.”

Co tedy bylo pro paní Olgu příznačné? Bylo to především její obrovské odhodlání pomáhat lidem, obzvláště dětem?

„Přála si, aby mohly i navzdory tíživým životním okolnostem prožívat šťastné dětství. Motivovala je ke vzdělání a seberealizaci. Sama šla ostatním příkladem, když si v 60 letech udělala řidičák, v 65 letech odmaturovala a začala malovat a psát svůj životní příběh. Její vzpomínky historii trochu deformují v tom smyslu, že byla rozená optimistka. Nechtěla si moc připomínat to špatné, co ji v životě potkalo, ale soustředila svou energii na to, aby měnila svět k lepšímu. Svým smyslem pro diplomacii si zároveň uměla získat ostatní.”

V jaké síti knihkupectví je kniha k dostání?

„Knihu lze zakoupit u nakladatelství Kosmas či Euromedia, nebo podpořit přímo nakladatelství Kher prostřednictvím nákupu na e-shopu www.kher.cz, či v e-shopu nakladatelství Paseka.”