Na vzpomínkovém aktu Leperiben zazněly vedle jmen obětí holokaustu i příběhy přeživších
2. srpna si připomínáme památku Romů, kteří zahynuli v noci z 2. na 3. srpna 1944 v nacistickém táboře Osvětim – Březinka. Organizace Ara Art i letos pořádala komponovaný pietní večer uctění obětí romského holocaustu nazvaný Leperiben, čili Nezapomínáme.
„Program obsahoval scénické vyprávění přeživších, které bylo spojeno s tradiční romskou hudbou a s písněmi, které vznikly v koncentračních táborech. Těchto písní je docela dost a mrzí mě, že se o nich neví. Nejznámější z nich je Čajori romani, neboli Cigánský pláč.“
Proč je důležité si dnešek připomínat?
Čtěte také
„Aby už se to neopakovalo. Bohužel jsou lidé, kteří popírají romský holocaust a i dnešní protiromská rétorika je dost podobná té předválečné,“
říká zpěvačka a herečka Pavlína Matiová, která na pódiu vyprávěla příběh přeživší 2. světové války, paní Tomášové. A ředitel pořádajícího spolku Ara Art David Tišer k tomu dodává, že romský holokaust je ve společnosti stále opomíjený:
„Těch akcí, které se týkají holokaustu Romů, je vlastně velmi málo. Čím víc jich bude, tím samozřejmě lépe. Když to bude zajímat média, bude i společnost více informovaná. Koneckonců i lidé, kteří se přišli podívat na tuto vzpomínkovou akci, budou předávat získané informace dál, což je strašně důležité.“
Na vzpomínkové akci se objevila řada romských i českých osobností veřejného života. Někteří z nich během večera přečetli jména obětí romského holokaustu.
„Všechna jména bychom samozřejmě mohli číst několik dní. Program jsme ale zkomponovali tak, aby zazněl i příběh přeživšího.“
David Tišer prozradil, že část jeho rodiny byla během 2. světové války vyvražděna:
„Z mých příbuzných nikdo v koncentračním táboře nebyl, ale samozřejmě prožili hrůzy války - museli se schovávat, zažili znásilnění, museli si kopat hroby, nad kterými je potom postříleli.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
