Na výstavě o Brigitte Bardotové se tlačily hlavně ženy

Kdyby byla někdy uspořádána anketa o nejslavnější ženy světa, tak by jednu z nejvyšších příček vedle Marylin Monroe jistě obsadila Brigitte Bardotová. Tento sex symbol 50. a 60. let nedávno oslavil 75. narozeniny. Při této příležitosti byla na předměstí Paříže ve čtvrti zvané Boulogne-Billancourt otevřena výstava s názvem Bezstarostná léta. Nadchla většinu návštěvníků.

"Neznala jsem ji tolik jako herečku a neviděla jsem moc jejích filmů, ale díky této výstavě mám chuť se na ně podívat. Viděla jsem tady ukázky a teď si je objednám přes internet. Těším se na ně," vysvětluje mi nadšená návštěvnice výstavy a podezírám ji z toho, že chvátá domů, aby si filmy rychle objednala.

První, co uvidíte, když vstoupíte dovnitř, je film, na němž se Brigitte Bardotová prodírá davy nadšenců. Po letech se odhodlala navštívit filmový festival v Cannes po boku svého tehdejšího manžela Guntera Sachse a celý festival doslova paralyzovala.

Další stěna je pokrytá jejími fotografiemi a články, které o ní vyšly. Chodíte z místnosti do místnosti, prohlížíte si další fotografie - dohromady je jich kolem tisíce - a začínáte rozumět tomu, proč Brigitte nedorazila na vernisáž. Ještě ze svého domu na Rue de la Tour volala, že vyjíždí, a hodinu poté se omluvila. Nemohla se dívat na to, jak byla krásná?

Procházím jednotlivými místnostmi a sleduji ukázky z filmů - v tomto případě kultovního ...a Bůh stvořil ženu. Říkám si, jak pravdivá jsou slova jejího prvního manžela Rogera Vadima: "Nechtěla mít úspěch, nechtěla být ani slavnou herečkou, ze všeho nejvíce si přála, aby ji měli všichni rádi."

Velmi zajímavé je například vidět, jak se starala o to, co si o ní myslí ostatní. "Výstava poodkryla spoustu takových věcí," souhlasí s tímto pohledem další z návštěvnic.

Na výstavě o Brigitte Bardot

Osmdesát procent z nich jsou ženy. Jako by Brigitte zajímala hlavně je. Můžete tu strávit hodiny a pořád je se na co dívat. Když už cítíte únavu, posadíte se do křesla k nějakému plátnu, kde běží její filmy, a pak zase můžete pokračovat. Mnoho návštěvnic překvapilo, jak pečlivě je výstava připravena.

"Je to dojemné a dobře připravené. Výstava mapuje hlavně její mládí a filmové období. Je tu hodně fotek, nechybí různá svědectví. Je to komplexní, je tu všechno," tvrdí jedna z návštěvnic a další dodává, že se dozvěděla i hodně nového: "Nevěděla jsem, že hrála na kytaru a také že dělala tolik reklamy."

"Výstava mi pomohla trochu se orientovat a dát si určité věci do kontextu. Pro mě bude pořád jakýmsi mýtem, i když patřím k jiné generaci. Ale věřím, že pokud budu mít někdy děti, tak i ony budou Brigitte Bardotovou milovat," tvrdila jiná návštěvnice výstavy.

A co mi připadalo vůbec nejzajímavější? Bez ohledu na filmové ukázky, dokumenty z jejího boje na ochranu zvířat, různé róby nebo repliku jejího pokoje, tak fascinující je zejména část složená z titulních stran světových časopisů. Brigitte je ve světě určitě známější než de Gaulle, tvrdil už tehdy Jean Luis Trintignant.

Nejhezčí jsou však její fotky. Na mnoha z nich je úplně nahá. "Neměla vůbec problémy se svlékat. Nahota jí nevadila. Ale když měla odhalit svou duši, začala mít strach," říkal Roger Vadim.

Právě u fotek, kde Brigitte na sobě nemá téměř nic, je největší nával. Myslel bych si, že právě tato část bude pro muže nejpoutavější, ale žádné tu nevidím. Brigitte okukují hlavně ženy. Neviděly moc jejích filmů, pro ně je hlavně symbolem krásy. Jistě oceňují její boj za ochranu zvířat, její přímost, nezávislost, ale hlavně to, jak byla krásná.

V poslední místnosti, najdete na zdi napsáno, co kdo o Brigitte prohlásil. Pro mě osobně jsou největším symbolem výstavy slova herečky a zpěvačky Jane Birkinové. Právě jejich společná fotografie, na níž jsou obě zcela nahé, vyvolává podobný shluk návštěvníků jako Mona Lisa v Louvru.

A myslím, že všichni by se pod slova Jane Birkinové podepsali. "Byla jsem naprosto fascinována tím, jak bylo její tělo dokonalé. Hledala jsem jakýkoliv drobný nedostatek, jakoukoliv chybička na něm. Naprosto, naprosto marně," řekla tehdy.

autor: jšm
Spustit audio