Na Slovensku drží tradici formanských soutěží těžby dřeva s koňmi. Původně tam přišla z Moravy
Těžba dřeva v hlubokých slovenských horách se stále neobejde bez koní. Ani těžká technika je nedokázala vytlačit. Největší srdcaři mezi formany si nedávají pauzu ani o víkendech a vyráží své umění a soulad s koňmi předvést lidem. Soutěží v obratnosti i síle. Jak vypadá těžba dřeva s pomocí koní hluboko v horách, si umí málokdo představit. Formanské soutěže jsou československý fenomén.
V nebezpečném terénu, kde těžká technika neobstojí, je nutná dokonalá souhra formana a jeho zvířat. Těžba s koňmi má staletou tradici, ale teprve před zhruba 20ti roky začali formani své umění předvádět na veřejnosti.
Pár velkých koní zapřažený před čtyřkolový vozík se prohání po travnaté aréně plné překážek. Vozka s pomocníkem musí koně provést řadou nástrah.
„Jde o ovladatelnost s vozem. Koně poslouchají povely doleva, doprava, couvání...,“ popisuje legenda československých formanů Luboš Dobrotka.
„Dnes se mi jezdilo trochu hůř, protože jsem měl půjčené kamarádovy koně,“ dodává.
Hlas pana Dobrotky je poznamenaný životem s koňmi, před šestnácti lety mu hřebec prokousl krk. Od formanství ho to ale neodradilo.
Čtěte také
Tažení kmenů i slalom
Na formanské závody do Morovna v obci Handlová přišly dva tisíce lidí. Užívají si pivo, klobásy a langoše a chtějí vidět, co formani s koňmi dokáží při práci v horách.
Formani ukazují sílu koní a soutěží, kolik masivních kmenů najednou dokáží jejich koně dotáhnout za cílovou čáru nebo jak rychle umí spřežení s desetimetrovou kládou prokličkovat slalomem.
Několika strohými povely dokáže farman oba koně otočit, takže kmen mají mezi sebou a tlačí ho jako beranidlo. Cílem je srazit malý červený terč. Za shození kolem rozestavěných kuželů hrozí časová penalizace.
Krátká nepozornost formana ukazuje, jak nebezpečná je jejich práce. Koně udělali krok špatným směrem a převalili kmen muži na pravou nohu. Zbytek soutěžního dne bude kulhat, ale dopadlo to dobře.
Československý fenomén
Formanské soutěže jsou populární hlavně na východě Slovenska. Původně ale vznikly na Moravě, vysvětluje hlavní porotce a moderátor Morovianské podkovy František Grácz:
„Formanství v soutěžní podobě k nám přišlo z Moravy začátkem tohoto století. Dá se říct, že je to československý fenomén. Vždy přijede nějaký Maďar nebo Polák, ale jejich úroveň není taková, aby mohli konkurovat Slovákům nebo Čechům.“
Čtěte také
Většina profesionálních formanů ze Slovenska také v Česku pracuje. Slovensko je prý neumí spravedlivě odměnit. Za hranicemi si vydělají víc peněz a chov koní tam má tradici.
„Kdo se chce jít učit s koňmi, musí na Moravu. Ti to mají na úrovni, klobouk dolů!“ pochvaluje sousedy dlouholetý forman Jozef Játy. V Morovně soutěží i koně, kteří běžně pomáhají v hospodářství a do hor se nedostanou. Podle Játyho ale tak dobře neobstojí.
Pro koně se prý člověk musí narodit a základem dobrého formana je cit pro zvířata a dlouholeté zkušenosti.
