Na některých arktických plážích můžete najít až metr odpadků, varuje biolog Josef Elster
Člověk v současné době významně přispívá k rychlosti oteplování naší planety. Alespoň to říká Josef Elster, biolog z Centra polární biologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské university. Pařížská klimatická dohoda podle něj vypracovala několik konceptů, jak může lidstvo proces oteplování zpomalit. A právě z této dohody Spojené státy ustupují.
„Rychlost oteplování je více méně v současné době podmíněná množstvím skleníkových plynů, které se nacházejí v naší atmosféře,“ říká Josef Elster.
Pařížská dohoda podle něj navrhla, že pokud by lidstvo omezilo expozi skleníkových plynů do atmosféry na určitou úroveň a oteplování bylo kolem dvou stupňů – jak probíhalo v posledních 100 letech – tak by to byla změna pro člověka únosná. „Pařížská dohoda se zavázala, že bude udržovat tu dvoustupňovou hranici,“ dodává.
Když se za 100 až 150 let oteplí o šest až osm stupňů, tak to bude faktor, který naruší celou biosféru, to znamená, že by z toho vyplynulo velké nebezpečí i pro lidskou populaci. JOSEF ELSTER
Arktida – další místo pro život
Nezadržitelným procesem je v souvislosti s oteplováním stoupání hladiny oceánů – některá místa naší planety už nebudou obyvatelná, protože tam bude moře, a nastane jakési stěhování národů. Právě Arktida představuje jedno z oblastí, kam by se podle něj lidé mohli stěhovat a dlouhodobě žít.
„I vědecké projekty směřují k tomu, aby se zkoumalo prostředí v tom smyslu, abychom viděli podmínky, za jakých by tam lidé mohli žit,“ popisuje s tím, že ve vysoké Arktidě je už celá řada měst, které jsou založené na těžbě surovin.
Jde přitom o tom, aby se suroviny mohly těžit maximálně ekologicky, nenarušovaly lokální ekosystém a když se dotěží, tak aby tam lidé mohli i nadále žít.
Ptáci sbírají plast a hynou
K dalším problémům současného světa patří odpad. Právě tím se mimo jiné bude zabývat Konference OSN o ochraně oceánů, která dnes začíná v New Yorku.
Celá řada proudů směřuje do Severního ledového oceánu a přináší velké množství odpadu. „Na některých místech můžete najít třeba až metr odpadků na plážích,“ upozorňuje s tím, že tyto odpadky se rozkládají a některé druhy ptáků, které se živí sběrem živočichů a rostlin na povrchu oceánů, tak sbírají i rozkládající se plast. „Jsou oslabení, nemají tolik energie a část z nich hyne,“ uzavírá.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.