Na koho ten jaderný odpad padne?

00505711.jpeg

Produkujeme jaderný odpad. A zatím to nevypadá, že by nějaká jiná země tento jaderný odpad chtěla. Proto musíme najít trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva tady v Česku. Ve hře je šest lokalit a žádná z obcí, kde by úložiště mohlo být, zatím neřekla ano. Jenže někde být musí. Na deseti tisíce let. Radiožurnál zjišťoval, co lidem vadí a proč se bojí. Jaké peníze by stavba úložiště do té které obce přinesla? Jaký je další postup v přesvědčování lidí a zahájení průzkumu při hledání té správné lokality?

Představte si, že žijete v malebné vesnici, pečujete o své domy, zahrady a vlastně i okolní přírodu, kterou máte rádi a pak se dozvíte, že kousek za vaší zahradou má možná vyrůst trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva. Něco velkého, na stovky let a potenciálně nebezpečného. Jde koneckonců o jaderný odpad. Své o tom vědí obyvatelé Lodhéřova na Jindřichohradecku.

"Je nám z toho smutno. Jsme rodáci, máme opravené chaloupky a říkám se, že třeba naši vnuci tím mohou být jednou postižení. Tak to bereme," uvedla obyvatelka Lodhéřova a její soused přitakal.

Obyvatelé obce se úložiště bojí, a to z několika důvodů. "V oblasti Klenovský masív máme zdroje pitné vody pro obec Studnice, kde se neustále potýkáme s jejím nedostatkem. Dále, vodu z této lokality odebírá rovněž Pluhův Žďár, Klenov a Deštná. V případě realizace stavby o tuto kvalitní vodu přijdeme," vysvětlil starosta Lodhéřova Jiří Dvořák.

A není to jediný důvod. "Stavba tohoto charakteru v žádném případě není vhodná do oblasti jižních Čech," doplnil starosta. Jižní Čechy jsou turistická a rekreační oblast a podle Lodhéřovských už elektrárna v Temelíně není dobrou vizitkou kraje. Ohlasy v sousedním Rakousku a Německu v Lodhéřově dobře znají.

Také starosta blízkého Jindřichova Hradce Karel Matoušek se obává hlavně odlivu turistů. "Máme strategii rozvoje města postavenou na turismu, takže dělat tady další odpadiště nebo další popelnici pro nějakou činnost, která vzniká štěpením jádra, jsem zásadně proti," upřesnil.

Jenže trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva někde být musí. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové ale zatím není rozhodnuto vůbec o ničem. "V České republice je situace taková, že je vytipováno šest lokalit, které zatím naplňují podmínky, které jsou na úložiště kladeny. Ale na to, aby se řeklo, že alespoň jedna z těch lokalit bude vhodná, je třeba dalších průzkumů. To znamená, že dneska neumíme říct, že aspoň jedna z lokalit by pro hlubinné úložiště vyhověla, protože průzkumy byly v nějaké fázi zastaveny a je potřeba daleko podrobnějšího zkoumání lokality na to, aby padlo rozhodnutí: Ano, v České republice existuje aspoň jedna lokalita, která by vyhověla," popsala Dana Drábová.

Obnovení průzkumů ve vytipovaných lokalitách se plánuje v letošním roce. Starosta Lodhéřova Jiří Dvořák očekává další kola jednání a dodává, že stěžejním důvodem nesouhlasu je bezpečnost. Je to jednoduché, lidé se bojí následků ozáření. "Stoprocentní bezpečnost nikdo z příslušných odborníků není schopen zaručit," doplnil.

Podle ředitele Správy úložišť radioaktivního odpadu Vítězslava Dudy je v dalších lokalitách situace podobná jako v Lodhéřově. "Zatím jsme nikde souhlasné stanovisko nebo souhlasný postoj nezískali. Nicméně si myslíme, že musí být určitý proces, diskuse musí určitou dobu trvat a že se nám podaří vyložit problematiku tak, že nakonec někde to souhlasné stanovisko získáme. Do roku 2015 bychom měli na našem území vybrat dvě lokality - jednu hlavní a jednu záložní," řekl ředitel.

Letos končí moratorium bývalého ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana na průzkumy ve vytipovaných lokalitách, kde by mohlo být trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva. V Česku se nyní jaderné palivo skladuje přechodně v meziskladech. Dva jsou v Dukovanech, další se připravuje v Temelíně.

Obce k rozhodování o jaderném odpadu nepustíme

Podmínkou budování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva je podrobný geologický průzkum lokality. V Česku se jedná o šesti lokalitách. Nikde s ním ale zatím lidé nesouhlasí. Pro souhlas však mluví kompenzace za obtíže vzniklé průzkumem a hlavně vznik nových pracovních míst. Argumenty proti jsou také jasné - bezpečnost, hluk při výstavbě nebo ztráta turistické atraktivity. A vyskytl se další problém. Obce se bojí, že za ně rozhodnou úředníci.

Česká vláda se totiž zatím nebude zabývat možností zapojení obcí do rozhodovacího procesu o umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu. Podle analýzy, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, by se okruh účastníků ve správním řízení neměl rozšiřovat o obce. Taková změna zákona by podle materiálu vedla k prodlužování, komplikování a zdražování správního řízení.

Celou situaci vysvětluje Edvard Sequens ze sdružení pro záchranu životního prostředí Calla: "To znamená, že už se tomu nikdo dále věnovat nebude a žádný zákon se měnit nebude. To také znamená, že obce nebudou mít nadále možnost účinně vstupovat do celého procesu hledání. Samozřejmě, obce mají možnosti v rámci stavebního řízení, můžou vstupovat do územního i stavebního řízení, ale vždycky je tam nějaký úřad, v tomto případě to bude úřad, který bude zřízený speciálně na ministerstvu průmyslu a obchodu, který rozhodne. Obce jsou jenom jedním z účastníků řízení, nemají žádné právo veta."

Zatím se tedy přesvědčuje a jedná s představiteli dotčených obcí a mluví se i o kompenzacích. Už při průzkumu té které lokality. Někteří obyvatelé vítají třeba vznik nových pracovních míst. "Kladný význam by byl v tom, že by se sem přitáhlo více zaměstnavatelů a více průmyslu. Ale to je asi jediná věc a negativa jsou asi každému jasná - ohrožování radioaktivními prvky a tak dále," svěřil se se svými pocity obyvatel Lodhéřova.

Jisté je, že zisk by přinesla až samotná stavba, říká ředitel Správy úložišť radioaktivního odpadu Vítězslav Duda. "Zisk by byl v případě samotné výstavby těchto zařízení. Jedná se o stavbu s investičními náklady zhruba 50 miliard korun. Taková investice samozřejmě s sebou přináší rozvoj infrastruktury v obci a řadu dalších pozitivních výhod. Samozřejmě, jsou tady i negativa," doplnil ředitel.

Edvard Sequens ze sdružení Calla tvrdí: "Nemůže to dlouhodobě fungovat. Obce, které to nechtějí, budou přinuceny ke stavbě, která nadobro zničí nebo změní charakter obce. Přinese to s sebou stovky nových pracovníků a přeorá to doslova strukturu obce. Takže dopady budou hodně výrazné. Myslíme si, a ty obce si to myslí také, že by měly mít právo veta u takto zásadních staveb, které předurčí budoucnost na desítky, možná stovky let dopředu. Jaderný odpad tam zůstane navždy, ale úložiště bude po vybudování zhruba v polovině tohoto století dalších 50 let a pak bude uzavřeno."

Souhlas nebo nesouhlas. Ředitel správy úložišť Vítězslav Duda vysvětlil, do kdy musí úřad lokalitu vybrat: "Lokalitu bychom měli vybrat do roku 2015. Po roce 2015 následuje asi dalších deset let hlubinného ověřování hlubinnými vrty a v roce 2025 by mělo být rozhodnuto o jedné z nich, o hlavní lokalitě. Pak by měla následovat nějaká stavební příprava a výstavba podzemní laboratoře, zprovozněné kolem roku 2030. V této podzemní laboratoři proběhnou dlouhodobé experimenty. V roce 2050 by měla být zahájena samotná výstavba díla s tím, že by bylo uvedeno do provozu v roce 2065."

Edvard Sequens dodává, že možnost obcí vyjadřovat se ke stavbě úložiště je uzavřená. "Bylo to i v analýze ministerstva průmyslu a obchodu, že se toho obávají, že se pro ně otevře Pandořina skříňka, že by se do procesu rozhodování o jaderných elektrárnách a dalších jaderných zařízení dostávala veřejnost skrze obce. Podíváme-li se do Skandinávie, do Francie nebo do Německa, tak to funguje. Všude mají procesní stránku jinou, obce i veřejnost mají mnohem více práv," dodal.

Zvláště ve Skandinávii, kde se už buduje hlubinné úložiště ve Finsku. Daleko jsou i ve Švédsku. V obou těchto zemích se obce mohou vyjadřovat k celému procesu. A přesto, možná právě proto souhlasí.

Úložiště se vybudovat musí, jaderný odpad už tady je

Produkujeme jaderný odpad. A zatím to nevypadá, že by nějaká jiná země tento jaderný odpad chtěla. Proto musíme najít trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva tady v Česku. Ve hře je šest lokalit a žádná z obcí, kde by úložiště mohlo být, zatím neřekla ano. Jenže někde být musí. Na deseti tisíce let.

Externí poradce ministerstva životního prostředí a zástupce ministerstva v Radě Správy úložišť radioaktivních odpadu Dalibor Stráský uvedl, že se vybudování úložiště jaderného odpadu v Česku nelze vyhnout. "Otázka nestojí, jestli musíme nebo nemusíme. Odpad už jsme vyprodukovali, tudíž se s ním musíme vypořádat," vysvětlil.

Zároveň řekl, že pokud dojde k průzkumům s kladným výsledkem, obce se k věci budou moci vyjádřit v následných schvalovacích řízeních. Doplnil ovšem, že o úložištích se rozhoduje před těmito řízeními. "Nemají možnost vstupovat do řízení podle atomového práva. Dostávají se k rozhodování až v posledních fázích, kdy je na zásadní stanovisko nebo zásadní odpor pozdě," upřesnil.

V současné době je posuzováno šest lokalit. Z geologického hlediska mají podle Dalibora Stráského stejnou šanci všechny lokality. Není to ale jediné kritérium, přičemž jedním z nejdůležitějších kritérií je právě souhlas veřejnosti. "Díky tomu technokratickému přístupu se ,práce' opozdila, zanedbala," řekl poradce a i proto nelze ani říci, která z lokalit je v očích zainteresovaných lidí favoritem pro vybudování úložiště.

Dechovka se stala součástí strategie některých firem, které na nejrůznějších akcích obírají české seniory o desítky tisíc. Ostřílení prodejci odvezou starší lidi na výlet, kde jim nabídnou jídlo zadarmo a muziku jejich mládí. Důchodcům pak dlouhé hodiny vysvětlují výhody vysavačů, parních čističů nebo dek. Nalaďte si ve čtvrtek 16. dubna Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.