Opravdu podporoval Husák pražské jaro?

Gustáv Husák se stal po invazi nejvýše postaveným komunistou v zemi a zapsal se jako autor normalizace, který s pomocí Sovětského svazu udusil svobodu v Československu. Kam zmizela jeho podpora pražského jara? Nebo vlastně nikdy nebyla?

Na jaře 1968 působí Gustáv Husák dojmem, že pražské jaro je i jeho jaro. Ale nenechme se mýlit, to je jen Husákova maska, tvrdí historik Michal Macháček. „Myslím, že problém je v tom, že přerod vůbec nebyl. To byl přerod navenek, ale ten člověk byl pořád stejný. Zůstával na prvním místě komunistou, který stavěl na spojenectví se Sovětským svazem a vedoucí úloze Komunistické strany Československa.“

Ludvík Svoboda a Gustáv Husák|foto: Peter Zelizňák, Wikimedia Commons CC-BY-3.0

Macháček je specialistou na Husáka a napsal o něm rozsáhlou monografii. „Útočil i proti bývalé politické elitě, proti Antonínu Novotnému a slovenským politikům, později se vymezuje i vůči Vasilu Biľakovi a staví se za Alexandera Dubčeka. Používá to takticky a čeká na svůj velký politický comeback.“

Ten přišel se Sověty. Vzpomíná na to bývalý komunistický ideolog a pozdější disident Miroslav Kusý. Husáka potkal v Bratislavě v den invaze. „Vizionářsky se podíval nahoru Pražskou ulicí, kudy se valily dolů tanky, a řekl, že tento národ zachrání, i kdyby mu všichni naplivali do očí. Stavěl se do pozice mesiáše.“

Ať odpadne, co je kolísavé. Ať odpadne, co je oportunistické. Ať ve straně zůstane, co je pevné, co je charakterní, co chce za tento národ zápasit.
Gustáv Husák

Gustáv Husák to ovšem neměl se sovětskými komunisty snadné. Jako bývalému buržoaznímu nacionalistovi, který si odseděl devět let ve vězení, mu nevěřili. „Pro Brežněva nebyl žádné terno,“ vzpomíná Kusý, sázka na Husáka se ale podle něj Sovětům náramně vyplatila.

„Stává se pro ně východiskem z nouze. Udělal ohromnou práci navíc oproti tomu, co od něj Sověti požadovali. Když ho porovnáme s [Jánosem] Kádárem, tak Kádár na Rusech vymohl, co se dalo.“