SERIÁL

3) V dramatických srpnových dnech roku 1968 sehrál klíčovou roli Ludvík Svoboda

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prezident Ludvík Svoboda při návštěvě severozápadních Čech 30. června 1968. Projev před radnicí v Lounech

K mužům pražského jara se Ludvík Svoboda přidal na jaře onoho roku, kdy v prezidentském úřadu nahradil Antonína Novotného. Legionář a válečný hrdina druhé světové války působil důstojně a rozvážně a lidé mu důvěřovali.

 „Ludvík Svoboda byl zvolen prezidentem jako spíše symbolická osobnost, jako veterán dvou světových válek, a z toho pohledu byl asi šikovně vybrán vedením komunistické strany,“ říká historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

V první den invaze prezident Svoboda odmítl jmenovat takzvanou dělnicko-rolnickou vládu. „Tato vláda měla mít v podstatě charakter vojenské diktatury včetně procesů s těmi, kdo to zavinili, a to znamená likvidovat celé reformní křídlo kolem Dubčeka. A tomu zabránil prezident Svoboda,“ připomněl reformní politik roku 1968 Čestmír Císař.

 V době internace československých politiků v Sovětském svazu sehrál Ludvík Svoboda klíčovou roli. „Dokázal přivézt zatčené politiky, ale sehrál klíčovou roli i v tom, že nakonec Moskevský protokol podepsali,“ dodává Tůma.

K reformnímu roku 1968 se prezident Svoboda vyjadřoval jen opatrně. V novoročním projevu roku 1969 stěžejní událost předchozího roku, tedy okupaci vojsky Varšavské smlouvy, ani nepojmenoval.

Ludvík Svoboda v roce 1969 podepsal takzvaný pendrekový zákon, prezidentem zůstal až do roku 1975. Svým jménem tak zaštítil i první roky Husákovy normalizace.