Moravské archeologické naleziště výnosným obchodem

15. červenec 2003
Pod kůži

Na Moravě se nachází významné archeologické naleziště. Bývalo tu pravděpodobně velké keltské sídliště. Archeologové o něm říkají, že je to skvost, je to šperk, ale odmítají sdělovat podrobnosti. Minimálně čtyři roky tu ale na vlastní pěst hledají tak zvaní detektoráři, černí hledači s detektory kovů, a hledají úspěšně. Lokalita je bohatá, dají se tu najít i zlaté mince, které jsou výnosným zbožím na černém trhu, a to vše za tichého přihlížení ředitele Archeologického a památkového ústavu v Brně.

Zlaté pole a malý hájek nad jednou z vesnic na Moravě, tak dnes vypadá dávné keltské sídliště, zřejmě křižovatka obchodních cest, v budoucnu velmi pravděpodobně věhlasné archeologické naleziště. Kde přesně se nachází se od nás ale nedozvíte. Proč? Vysvětluje muž, který si přeje zůstat v anonymitě.

Výpověď muže v anonymitě: Toto naleziště podle informací, které mám, je jedno z nejvýznamnějších v republice a určitě je to objev posledních pěti let, že větší tu není, počítám v řádech stovek kusů.

To potom je hodnota?

Výpověď muže v anonymitě: Milion.

Hledač, jediný, který souhlasil s rozhovorem, sám sebe řadí mezi takzvané sportovní hledače, hobbisty. I on ale podle zákona koná trestnou činnost. Od komunity takzvaných černých hledačů, kteří své nálezy zpeněžují, se distancuje. A právě ti naleziště hojně navštěvují, protože Keltové a jejich pozůstatky jsou na černém trhu nejžádanějším zbožím. Území, o kterém mluvíme, spadá pod Ústav archeologické a památkové péče v Brně. Jeho ředitelem je pan Miloš Čižmář.

Miloš Čižmář: Máte pravdu, je to bomba archeologická.

Stejně jako všichni archeologové, i pan Čižmář se řadí mezi zaryté odpůrce detektorářů, černých hledačů pracujících s detektorem kovu. Ale překvapil, vybral si jednoho z nich, invalidního důchodce Zdeňka Smrže, a toho pověřil nebývalými privilegii. Pan Smrž nejen že může v místě hledat s detektorem, ale je i jakýmsi strážcem. Hovoří anonymní hledač.

Výpověď muže v anonymitě: Je to hledač na vlastní pěst, který tak nesnášel konkurenci, že si zařídil povolení od archeologa.

Pan Zdeněk Smrž se snaží věc vysvětlit.

Zdeněk Smrž: Čtyři roky tam chodím, tři roky s detektorem. My jsme byli všichni domluveni tak, že to podržíme chvilku v tajnosti. I ten docent Čižmář o tom věděl.

Ať už je dohoda mezi pány Čižmářem a Smržem jakákoliv, ono povolení nám neukázal ani jeden z nich. Podle zákona totiž Archeologický ústav a jeho ředitel nemůže nikomu povolní k výzkumu vydat. Není to v jeho pravomocích. Hovoří anonymní svědek.

Výpověď muže v anonymitě. Pan Smrž s panem Čižmářem mají podle mě velmi zvláštní dohodu a protože pan Smrž hledal dlouho předtím, než dostal povolení, předpokládám, že spousta věcí není odevzdána.

Pan ředitel Čižmář se, jak se zdá, na Moravě řeší své záležitosti po svém. Vzácné archeologické naleziště chrání tím, že ho léta tajil, a za svého spojence si vybral jednoho z černých hledačů. Toho vybavil jakýmsi povolením, které ovšem podle zákona vydat vůbec nemůže. Oficiální o lokalitě informoval až v prosinci loňského roku, kdy podal na Akademii věd návrh na její jmenování kulturní památkou. Akademie návrh posoudí a pošle ho Ministerstvu kultury. Tato procedura obvykle trvá několik let. Už teď je ale keltské zlato z tohoto místa žádaným zbožím na černém trhu.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: ark , Markéta Fialová