Mojmír Hampl, viceguvernér ČNB

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proč bankovní rada dnes nejednala o úrokových sazbách?

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
Z jednoho prostého důvodu, došli jsme k závěru, že k takové akci teď není důvod, není důvod teď hýbat s úrokovými, s úrokovými sazbami, zcela mimořádná situace vyžaduje zcela mimořádná opatření ve zcela mimořádný čas, ale to není situace České republiky a české měnové politiky v tuto chvíli. Já bych jenom ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy, vy jste dal ty tři podmínky, je alespoň jedna z nich splněna, jako například zcela mimořádný čas?

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
No, já právě myslím, že ne, pokud bychom měli pocit, že teď je ten, teď je ten správný čas něco činit, tak bychom tak určitě činili, já jenom bych chtěl doříct, že, vy to samozřejmě víte, ale jenom připomenu některým posluchačům, že Česká národní banka byla jednou z prvních centrálních bank ve střední Evropě a v Evropě vůbec, která začala se snižováním úrokových sazeb dříve než okolní centrální banky, dříve než Evropská centrální banka ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na začátku srpna jste snižovali o čtvrtprocentního bodu.

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
Na začátku srpna, a to bylo v době, kdy například Evropská centrální banka ještě byla hodně v takovém módu spíše, jak my říkáme, utahovacím, spíše mluvila o tom, že sazby zůstanou hodně dlouho na stávající úrovni nebo možná půjdou dokonce ještě výš. My jsme byli už tehdy přesvědčeni o tom, že je dobrý se sazbami jít dolů, to jsme učinili a chci taky připomenout, že Česká, Česká republika má i nadále, i po tom poměrně dramatickém jednorázovém snížení úrokových sazeb centrálními bankami ve světě má nadále nejnižší základní úrokovou sazbu v celé Evropské unii.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, když už mluvíme, pane viceguvernére, o onom srpnovém snižování úrokových sazeb ze strany české centrální banky, tak to bylo prezentováno jako snaha o, řekněme, oslabení koruny, o pomoc exportérům, aby netrpěli tolik silnou korunou, nevím, jestli se to dá interpretovat zcela jako opatření proti hrozící globální krizi?

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
Já se obávám, že tuto interpretaci vám nabízeli jiní lidé než lidé z centrální banky, já se obávám, že vám ji nabízeli buď exportéři, nebo analytici, nebo někteří jiní komentátoři, ale my jsme i v té době tvrdili a tvrdíme dnes a já to budu tvrdit i zítra i pozítří, že ten důvod byl jiný, důvod byl nikoliv primárně udělat jakýsi, jakýsi krok k podpoře reálné ekonomiky, tak centrální banka nejedná, centrální banka má svůj inflační cíl, takže to rozhodnutí bylo primárně dáno očekávaným vývojem inflace v tom horizontu, na který se měnová politika zaměřuje, čili inflační prognóza byl ten argument pro snížení úrokových sazeb a ta inflační ... a nikoliv to, to, to, co jste říkal vy primárně a inflační prognóza ukazovala, že ty tlaky z reálné ekonomiky a ty ostatní tlaky, které, které ovlivňují inflaci, budou tlačit inflaci dolů v tom horizontu roku a půl, na který se díváme, proto jsme snížili úrokové sazby, postupovali jsme zcela standardně, ale musím doříct, že samozřejmě inflační prognóza tehdy a i naše výhledy do budoucna dnes berou v úvahu to, co se děje ve vnějším prostředí, protože samozřejmě vývoj ve vnějším prostředí, vývoj světové ekonomiky, vývoj úrokových sazeb okolo je důležitým faktorem pro českou měnovou politiku, ale zprostředkovaně skrze inflační prognózu České národní banky se tyto informace promítají do, do rozhodování ČNB.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Myslím, že i naši posluchači to vědí, že onen koordinovaný krok směrem ke snížení úrokových sazeb světových centrálních bank byl činěn zejména ze strany těch největších centrálních bank, ale přidaly se také například centrální banka Kanady, Švédska či Švýcarska. Znamená to, že česká centrální banka se prostě k tomu postupu nepřipojila, vy nekoordinujete svůj postup s těmi ostatními centrálními bankami právě v tento čas finanční krize?

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
Nebyli jsme zahrnuti do portfolia těch centrálních bank, které by byly osloveny k této koordinované akci a já si myslím, že logicky, protože jak vám ukazuje i to, i to naše dnešní rozhodnutí, k tomu prostě není důvod, všiml jste si, že, všiml jste si, že to, to, ta koordinovaná akce se týkala centrálních bank ve vyspělém světě a týkala se primárně těch centrálních bank operujících na těch nebo řídících ty finanční trhy, které momentálně vykazují největší problémy, největší, největší nestability a největší, největší míru nedůvěry. Česká republika zatím stále mezi takovéto trhy nepatří.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Bankovní analytici už dnes v médiích poté, co zhruba před třemi, čtyřmi hodinami zjistili, že bankovní rada prostě o měnových otázkách jednat nebude a že se s úrokovými sazbami hýbat nebude, odhadují, že na zasedání Bankovní rady České národní banky šestého listopadu bude úroková sazba snížena o čtvrtprocentního bodu. To se vás, pane viceguvernére, snaží ovlivnit, nebo co to je za prohlášení, jak to čtete?

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
Je úplně normální, že tržní, tržní hráči, analytici, podniky, novináři spekulují, uvažují o tom, co bude dělat měnová politika, to je naprosto v pořádku, měnová politika je záležitost veřejná, týká se úplně každého a je naprosto v pořádku, že tato veřejná, veřejná záležitost je taky veřejně komentována, to je, to je, to je v pořádku. Fakt je, že my se prostě nenecháme, my se nenecháme do nějakého rozhodnutí tlačit, my jsme ti, kteří na základě našeho nejlepšího odhadu budoucího vývoje ekonomiky a inflace nastavujeme úrokové sazby pro celou ekonomiku a tak to bude vypadat, tak to bude vypadat i v budoucnu, tak to bude, jak to bylo do téhle chvíle, tak to bude i v budoucnu i v listopadu, i v prosinci i v lednu i v únoru a v dalších měsících, čili v tomhle bych řekl, žádnou, žádnou změnu nečekejte a nečekejte taky ode mě, že vám dnes budu říkat, jak ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co bude šestého listopadu.

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
... jak by mohlo dopadnout rozhodování šestého listopadu, anebo co by se mohlo dít do té doby, to já vám samozřejmě, to já vám samozřejmě v tuhle chvíli, v tuhle chvíli neřeknu, jakkoliv je důležité zdůraznit, že centrální banka už na posledním měnovém zasedání, na tom posledním, kde sazby zůstaly nezměněny, indikovala, že očekává, že pokud bude vývoj, očekávaný vývoj inflace a vývoj světové ekonomiky pokračovat tak, jak pokračuje, tak největší, nejpravděpodobnějším scénářem pro českou ekonomiku je další pokles úrokových sazeb. Na tom se nic nemění.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když se vrátíme, tuším, o čtrnáct dní zpátky k oné celkem asi z hlediska českého regionu důležité schůzky a posléze tiskové konference předsedy vlády Mirka Topolánka a guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy a ministra financí Miroslava Kalouska, na které zazněla ona slova zejména z úst Miroslava Kalouska, že světová finanční krize na nás bude mít, abych to interpretoval, řekněme, zkráceně, dopad takový, že se zpomalí ekonomický růst České republiky, že se dostáváme z extrémně dobrých do normálních časů, je možno teď po čtrnácti dnech z vašeho pohledu, pane Hample, něco měnit na tomto názoru?

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
Určitě, určitě není potřeba měnit to podstatné, systematicky i vláda ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Že se z výjimečně dobrých dostáváme do normálních časů.

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
To podstatné, systematicky, myslím, i vláda i centrální banka říká základní věc: "Rozdělme dva dopady té finanční krize, ten primární, který se týká přímo finančního sektoru, přímo finančních institucí a ten sekundární, neboli druhotný, který se týká celé ekonomiky." Ten, který se týká a bude týkat české ekonomiky a nikdo to nepopírá a byl by blázen, kdyby to popíral, ten, který se týká české ekonomiky, je ten sekundární, o tom není sporu, není sporu o tom, že vývoj světové ekonomiky, té reálné ekonomiky, poptávky v zahraničí, HDP v zahraničí, samozřejmě ovlivní i českou ekonomiku, ale není potřeba nic měnit v danou chvíli ani na tom, na té první části toho tvrzení, to jest, přímý dopad na finanční sektor jako část té ekonomiky prostě v danou chvíli je minimální, zanedbatelný a není prostě potřeba na, na tomhle tvrzení, na tomhle uklidnění nic měnit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dovolte mi ale jednu poznámku, pane viceguvernére, z minulých čtrnácti dní či, řekněme, tří týdnů z mnoha rozhovorů s mnoha ekonomy, nakonec i s ekonomy centrální banky, české centrální banky mám dojem, že se nedá tak úplně přesně prognózovat, jak se bude světová finanční krize dále vyvíjet, tak jak je možno v tuto chvíli říct, že dopady, ty primární tedy, na finanční sektor České republiky nebudou v podstatě důležité nebo žádné?

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
Podívejte, je samozřejmá pravda, že naprosto nikdo neumí dokonale predikovat budoucnost, dokonce jako ten hezký aforismus, pardon, říká: "Nic se tak složitě nepredikuje jako právě budoucnost." Proto já dodávám ty klíčové slova v danou chvíli nebo v tuto chvíli, a pokud se ptáte na to, co mě vede k takovému optimismu, tak prostě to, že samozřejmě existuje ve světě a vy to vidíte, vy tu situaci na světovém finančním trhu sledujete, takže vidíte, že, že může dojít k nějaké nákaze směrem od špatných jablek k dobrým, ale ten, ta situace v české ekonomice je v tuto chvíli taková, že prostě těch špatných, zkažených jablek je strašidelně málo a nemají žádný reálný dopad na fungování finančního sektoru a doufejme, že to tak bude i do budoucna.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Pojďme k těm jablkům, s dovolením, k těm jsem se chtěl také dostat, vy jste nakonec použil, myslím, ještě o něco elegantnější příměr, než jsem měl připravený, pane Hample, vláda a nakonec i představitelé České národní banky už, řekněme, měsíc opakují, že se pro český finanční a zejména bankovní trh v podstatě nic neděje z hlediska světové finanční krize, jak rozpoznáte ten moment, kdy ta banka je nakažena, kdy to jablko se od jiných jablk nakazí a kdy například ty deriváty, anebo samotné toxické hypotéky z amerických trhů budou zde u nás?

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
Chci znovu zopakovat, že podle toho, co víme o, o finančním sektoru, tak těch, těch zkažených jablek je velmi málo a málo na to, aby samy o sobě způsobily nějakou nestabilitu nebo, nebo nedůvěru toho finančního trhu, nicméně ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale jsou, jsou tu.

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
V zanedbatelné marginální výši, která prostě neovlivňuje stav, stav toho sektoru.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A abychom byli úplně konkrétní, to jsou, to jsou ty prvky v některých portfoliích některých fondů, o kterých se mluví a které už o tom i samotné fondy mluví, že nakoupily některé deriváty těch amerických hypoték.

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
Též, též, také to je, to je ono, ale pořád, pořád je to to podstatné, vy se ptáte na to, jak by česká centrální banka nebo jak by vláda zjistila, že je cosi nenormálního, no, ona by to zjistila prostě tak, že by, že by se objevila nervozita na tom mezibankovním trhu, na tom trhu, na kterém ty finanční instituce mezi sebou obchodují a ta by se projevila změnou úrokových sazeb, neochotou půjčovat si a tak dále, a tak podobně, čili těch indikátorů, jak toto, jak toto zjistit, je, je povícero, většinou je to právě trh, který přenáší tu informaci o tom, že, že instituce si mezi sebou nedůvěřují, že ta nedůvěra prostě má nějaké, nějaké zásadnější důsledky na jejich obchodování.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Víte, na co narážím, pane viceguvernére, když si vezmeme příklady těch padajících bank ve Spojených státech amerických, ať už to byly Bear Stearns, nebo například Lehman Brothers, tak dobře víme, že veřejnost, teď nemluvím o odborné veřejnosti a o centrálních bankách, ty to pravděpodobně věděly dříve, ale veřejnost se o pádu Lehman Brothers nebo Bear Stearns dozvěděla ve chvíli, kdy už ta situace byla opravdu extrémně kritická a kdy se do věci vložila například federální vláda, anebo FED. Tak proto jsem se ptal, v jaký moment se centrální banka nebo další regulátor bankovního trhu dozví, že ta banka má nějaký problém vzhledem k tomu, že poslední oficiální zpráva podle zákona, která přichází od jednotlivých bank směrem k vám jako České národní bance, má datum třicátého šestý 2008.

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
My monitorujeme poměrně poctivě a v tuhle chvíli na denní bázi to, co se děje, to, co se děje v bankách, to, co se děje s likviditou, takže samozřejmě, samozřejmě v situaci, jaká je teď, monitorujeme o něco víc. A ptáte se stále na, na to, jak to zjistíme, já vám říkám, že tu nervozitu bychom prostě ucítili a samozřejmě by ji ucítily i ty finanční instituce, ale já, když dovolíte, u tohohle, u tohohle tématu bych řekl možná jednu poznámku, právě proto, že máme pocit a čísla nás o tom přesvědčují, že těch reálně zkažených jablek je, je opravdu málo, právě proto možná trochu ostřeji reagujeme na ty trochu panické reakce politiků v zahraničí, kteří vydávají prostě v danou chvíli nekonečné garance pro, pro fyzické osoby, zdá se, u jednotlivých zemí vlastně ani není jasné, jak by to technicky mělo proběhnout.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je to opravdu velice různé, ty recepty.

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
Je to, je to velice různé a zdá se mi, že, že takovéto, takováto opatření prostě způsobují nakonec, možná uklidní ty, ty, ty konečné, ty drobné klienty, ale zdá se mi, že potom způsobují trochu paniky a nervozity mezi těmi finančními institucemi samotnými, že to je ten nezamýšlený efekt, a proto když se pořád ptáte ve svých pořadech: "Proč vy, proč vy v danou chvíli nečiníte to, co se děje za hranicemi, proč nepřijímáte nějaká mimořádná opatření," tak já znovu a znovu opakuji, že v okamžiku, kdy je povodeň na Temži nebo na Seině, tak nevidím žádný důvod, proč zvedat protipovodňová opatření na Vltavě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom bych ..., malou technickou poznámku mám, pane viceguvernére, nezaměňujte, prosím, mé otázky za můj názor, to by, myslím, bylo chybou, na druhou stranu vy jste hovořil o, řekněme, nekonečných vládních zárukách, což je samozřejmě něco jiného než to, k čemu se teď chystá jednak česká vláda, a to, jaká novela pravděpodobně půjde do českého parlamentu, což je zvýšení pojištění vkladů u, u bankovních účtů a je možné, že tento krok, to znamená, že se z onoho fondu pojištění vkladů bude vyplácet větší částka, bude ten limit padesát tisíc euro na jeden vklad, bude do stoprocentní výše, nebude tam ta desetiprocentní spoluúčast, je možné, že i tento krok české vlády a potažmo celé naší legislativy bude mít nějaký opačný efekt, než by možná politici chtěli?

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
Já doufám, že ne, protože tohle opatření je prostě minimální přijatelný kompromis v danou chvíli dosažený na úrovni dvaceti sedmi ministrů financí a já si myslím, že a doufám, že český, český klient zůstane stejně klidný v tom novém systému, který, který bude teprve přijat, jako by zůstal v tom, v tom systému starém, já pořád říkám, že snad zdravý selský rozum říká, že převádět peníze jinam nedává logiku, protože převádět peníze jinam, to člověk dělá, když odchází od toho špatného systému k tomu dobrému, ale právě to, že některé systémy v zahraničí, ty finanční systémy, si jako kdyby vynucují takovéto garance, tak spíš mně by to evokovalo jako zdravým selským rozumem úvahu o tom, jestli tyto garance neříkají něco špatného o špatném stavu těch, těch systémů, které něco takového potřebují.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu je samozřejmě na místě otázka, jestli to celé není velká psychologická hra, protože ve chvíli, kdy dá vláda stoprocentní garance v podstatě na veškeré bankovní vklady, je možná iluzorní si myslet, že by v případě nějakého velkého krachu, jako vidíme například, že hrozí na Islandu, že by vláda opravdu všechno takříkajíc zatáhla.

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
Proto taky říkám, že vydávat některé garance, u kterých už v okamžiku jejich vydání si ten, kdo je vydává, nemůže být stoprocentně jistý, že je bude schopen naplnit v případě, že ta potřeba je naplnit nastane, tak takovéto garance možná postrádají určitý prvek důvěryhodnosti a určitý prvek kredibility, jak my říkáme cizím slovem, a právě proto myslím, že můžou naopak působit jako panická reakce na ty finanční instituce, které si říkají: "Probůh, pokud je potřeba takovéto garance vystavovat, neznamená to, že vlastně situace je horší, než se v danou chvíli domníváme?"

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď, abychom náš rozhovor nějakým způsobem uzavřeli, jen připomínám, že v dnešních Dvaceti minutách Radiožurnálu hovořím s viceguvernérem České národní banky Mojmírem Hamplem, a to tak, že jen několik hodin po ukončení zasedání bankovní rady české centrální banky. A abychom náš rozhovor, pane viceguvernére, uzavřeli, tak když tedy přijmu vaši argumentaci, že dopady na českou ekonomiku světové finanční krize jsou zatím spíše ty sekundární, vidíme tady padající některé podniky, zejména v těch slabších odvětvích českého průmyslu, jako například sklářské podniky, ta skupina Crystalexu ...

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
A chci říct a budou, ty dopady budou, očekáváme je, mluvíme o nich a nezastíráme je ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, další, další nepevné články budou padat.

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
... v příštím období. Já nechci mluvit o žádných konkrétních článcích a o konkrétních podnicích, ale je zřejmé, že dopad vývoje v zahraničí na domácí ekonomiku bude, bude mít dopad i na reálnou ekonomiku, na poptávku, bude mít dopad na, samozřejmě i na inflaci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste to určitě zaregistroval stejně jako já a možná si toho všimli i naši posluchači, ale v Polsku se teď spustila taková, říká se tomu horečka drahých kovů, Poláci vybírají své vklady a investují hromadně do zlata a jiných drahých kovů, možná i k tomu dojde?

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
Já doufám, že nedojde, já se, se počtvrté nebo popáté vracím vlastně pořád ke stejnému dotazu, který kladete, já doufám, že čeští střadatelé zachovají chladnou hlavu, jako ji zachovali do téhle chvíle, že prostě, že prostě vědí, že, že český finanční sektor je stabilizovaný, nemá, nemá podstatné vady těch mnoha zkažených jablek a že cesta k jakémukoliv jinému systému by byla cestou k systému horšímu, než který v danou chvíli je v České republice.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
O opatřeních české vlády jsme už hovořili, vidíte z pozice viceguvernéra České národní banky ještě nějaké další opatření, které by mohla česká vláda vytáhnout ze svého portfolia, opatření k tomu, aby nějakým způsobem ovlivňovala dopady krize, nebo které by měla vytáhnout možná.

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
Já určitě nebudu mluvit, já určitě nebudu mluvit za vládu, na to si pozvěte nějakého zástupce vlády, budu mluvit za, za českou centrální banku a říkám, situaci sledujeme, monitorujeme, kdyby se něco dělo, tak samozřejmě jsme, jsme připraveni zareagovat, pokud mimořádná situace nastane, nenastala a doufejme, že nenastane a budeme dělat prostě, budeme dělat, jak říkají Angličané, Business as Usual, budeme dělat standardní měnovou politiku tak, abychom dál dosahovali nízkoinflačního prostředí a tak, aby ten jednorázový výkyv v inflaci, který zažila tato ekonomika v tomto roce, odezněl, tak jak jsme to avizovali a abychom se, abychom dál byli stabilní, měnově stabilní zemí ve střední Evropě, jakou jsme byli posledních mnoho, mnoho let.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak budeme v to všichni doufat, viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl byl hostem těchto Dvaceti minut Radiožurnálu, díky, že jste přišel, díky za váš čas a na shledanou.

Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky:
Děkuji, na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Radiožurnálu, přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.