Mluvící brože Madeleine Albrightové
I politici mají své vášně. A není to vždycky jen touha po moci. Jako příklad může posloužit i Madeleine Albrightová. Americká exministryně zahraničí českého původu se může pochlubit unikátní sbírkou broží. Teď ji vystavuje v New Yorku a napsala o ní knihu.
Madeleine Albrightová si nemůže stěžovat na nedostatek zájmu. Na besedě ve washingtonském knihkupectví je tolik lidí, že židle nestačí. Bývalá šéfka americké diplomacie mluví o svém nejnovějším díle s titulem Čtěte mé brože. Představuje v něm i na fotografiích mnoho parádních kousků ze své sbírky šperků.
Když se v první polovině 90. let stala zástupkyní Spojených států v OSN, dostaly její osobní ozdoby i diplomatický rozměr. Vyprávěla mi o tom po besedě svou stále dobrou češtinou. "Začalo to tím, že Saddám Husajn o mě řekl, že jsem had. Měla jsem brož v podobě hada. Vždy, když jsme mluvili o Iráku, tak jsem si tuto brož vzala. Když se mě lidé ptali, tak jsem odpověděla, že o mně řekl, že jsem had," vysvětlila diplomatka.
Brože Madeleine Albrightové se za nějakou dobu staly pověstnými. "Měla jsem kytičky, balóny nebo motýlky. Když jsem chtěla dělat něco hrozného, tak jsem měla různá zvířata," řekla Madeleine Albrightová.
Slavným příkladem zvyku "co na mysli, to na klopě" byl velký sršeň, kterého si Madeleine Albrightová vzala na jednání s někdejším palestinským předákem Jásirem Arafatem. Co by si ale vzala dnes, kdyby se měla setkat s některými kontroverzními politiky? Sestavil jsem si malý seznam.
Co třeba Fidel Castro? "To bych si asi vzala brož, které mám v knize, ale není moje. Je to brána, v níž je pták, který nemůže zpívat."
Na recepci, kde by byl venezuelský prezident Hugo Chávez, známý protiamerickou rétorikou, by si Madeleine Albrightová prý připnula také významově jednoznačnou brož. "To je člověk, který pořád mluví a mluví. Kdybych ho viděla, tak bych si vzala takovou uzavřenou škebličku, aby tu pusu zavřel."
Komplikovanější by to bylo v případě ruského prezidenta Medveděva. Madeleine Albrightová si v jeho případě není jistá, o co vlastně usiluje. Ale jeho předchůdce Putina často kritizovala. "Pro Putina jsem si vybrala tři opičky, které neslyší, nemluví a nevidí hrozné věci. To jsem měla na sobě, když jsem byla v Rusku, protože nesouhlasím s tím, co se stalo v Čečensku. O Medveděvovi zatím moc nevíme, tak bych mu dala ještě šanci, aby se projevil."
To bývalý český prezident Havel mnoho kontroverzí - alespoň ve světě - nevzbuzuje. A jasno v tom, co by si na sebe vzala, má i jeho dávná kamarádka. "Vzala bych si to, co mi dal, tedy jednu z broží, kterou udělal Alfons Mucha. Nebo bych si vzala brož s granáty, kterou mi dala maminka. Granáty jsou české," říká Madeleine Albrightová.
Zajímavé záliby měli nebo mají i jiní politici. A možná to o jejich povaze leccos vypovídá. Bývalý prezident Clinton třeba hraje rád na saxofon, ale jeho vášeň pro něžné pohlaví ho dostala do pořádných malérů. Zmíněný Vladimir Putin je judista a sovětský vůdce Brežněv sbíral drahá auta, o kterých si občané v jeho područí mohli nechat leda zdát.
Winston Churchill nejen maloval krásné akvarely, ale psal výborně o historii a dostal za to Nobelovu cenu. Tu asi Madeleine Albrightová za své brože nedostane. I tak ale její sbírka vstoupí určitě do dějin, jako jedinečný způsob rozšíření diplomatického jazyka.