Mirjam Friedová z Filozofické fakulty o útoku na Kliniku: K násilné akci bychom neměli zůstat lhostejní

11. únor 2016
Sociální centrum Klinika v Praze 3 po útoku neznámých pachatelů

Filozofická fakulta Karlovy univerzity odsuzuje sobotní útok na sociální centrum Klinika. Podle děkanky Mirjam Friedové jde o přirozenou reakci, jednou ze základních rolí takové instituce je podle jejích slov vyjadřovat se k událostem, které poškozují a ohrožují fungování demokracie.

„Násilná akce není něco, k čemu bychom měli zůstat lhostejní,“ říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu s tím, že zástupci fakulty nemůžou reagovat na veškeré dění ve společnosti.

„Tento útok však byl jeden z takových, které bylo třeba okomentovat. Na Klinice vyučují někteří naši studenti a pedagogové,“ přibližuje. Podle Mirjam Friedové je třeba nastavit prostor pro dialog a možné rozpory by se neměly řešit násilím.

Na odsuzující vyjádření fakulty pak zareagovali odpůrci převážně z řad antiislamistů, kteří snižují její hodnocení na Facebooku. Proti nim naopak vystupují lidé, kteří fakultu podporují. „Analyzujeme to, ale tak sociální sítě fungují,“ komentuje situaci Mirjam Friedová.

Čtěte také

Rodičovská dovolená? Rodina by měla mít možnost výběru

11. února 2016 si svět připomněl vůbec první Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který byl vyhlášen OSN. „Věda nečeká, výzkum se posouvá ze dne na den. A když mladá vědkyně zůstane několik let na rodičovské a mimo tento proces, těžko se vrací zpátky,“ přibližuje hlavní problém Češek ve vědě Mirjam Friedová.


V Česku se dlouhodobě diskriminuje humanitní vzdělání. To byl pro mě kulturní šok. Panuje tu přesvědčení, že humanitní vědy není třeba financovat, že je nepotřebujeme. Je to chronický problém, který narůstá. Sebevědomá společnost potřebuje investovat do vědeckého poznání, protože jak jinak můžeme konkurovat zahraničním kolegům?

A protože od roku 1982 žila ve Spojených státech, kde vystudovala, může porovnávat stav v Česku s americkou zkušeností. Ve Spojených státech podle jejích slov zmíněný skluz nenastává. „Neexistuje tam instituce dlouhé rodičovské dovolené. Nic proti ní, každý by měl mít možnost si vybrat,“ domnívá se.

Neexistence rodičovské dovolené tedy není podle jejích slov problém v situaci, kdy mladá rodina má k dispozici odpovídající služby, na které se může spolehnout a které si může dovolit.

Americké univerzitní prostředí na druhou stranu ví, že nechce ztratit nadané ženy i muže, kteří často zůstávají doma s dětmi. „Nikdy jsem necítila hendikep, protože jsem žena a chci rodinu,“ dodává Mirjam Friedová.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.