Michael Žantovský, velvyslanec ČR v Izraeli

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Švédský deník Aftonbladet zveřejnil článek, podle kterého by měli izraelští vojáci zabíjet Palestince a získávat tak jejich tělesné orgány. Článek vyvolal diplomatickou krizi, alespoň podle izraelské vlády a včera konkrétně izraelský ministr financí Steinitz řekl doslova toto: "ti, kdo nejsou ochotni takovou nálepku o vraždění odsoudit by neměli být v Izraeli vítání. Izrael nemůže takový výraz antisemitismu pominout". Tak se ptám pane velvyslanče Žantovský, jestli se čirou náhodou izraelská vláda v tuto chvíli nechová podobně, jako například vlády muslimských států před několika lety, když podobně tvrdě odsuzovaly pouhé karikatury v onom dánském listu?

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
Tak, já nejsem samozřejmě momentálně v terénu, ve svém postu. Na dálku se mi to trochu hodnotí hůře, ale ta izraelská reakce byla přinejmenším očekávatelná. To je něco, co se dotýká některých izraelských traumat a židovských traumat jak co se týče vzpomínek na holocaust, tak co se týče toho tradičního historického antisemitismu, který často operoval s představou rituální vraždy a nakládání s tělesnými pozůstatky těch zavražděných k rituálním účelům. Je to něco, co pro Izraelce je jádrem toho historického antisemitismu a reagují na všechny takové případy velmi ostře. Pokud se mi podařilo z mediálních informací pochopit, co se vlastně dělo. Izraelská vláda nevyžadovala žádnou omluvu nebo něco takového od švédské vlády. Ona vyžadovala, aby oficiální švédská místa odsoudila takovýto tón a takovýto obsah článku. A moje kolegyně v Izraeli Elisabet, kterou znám velmi dobře a která nyní má lokální předsednictví Evropské unie skutečně v té první reakci velmi ostře ten článek odsoudila a distancovala se od něj, ale ministerstvo zahraničních věcí, švédská vláda ji bohužel v tom nepodpořilo. Naopak se tak trochu diplomaticky distancovalo od toho, co řekla ona a tím ta diplomatická zápletka jaksi nabyla na vážnosti a akutnosti.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, to všechno o čem jste mluvil. Ty konotace, které takové obvinění pro Izraelce mají, tak to je pravděpodobně nezpochybnitelné, ale po včerejším zasedání izraelské vlády byl znovu zopakován ten úmysl v určitém případě nepřipustit tu ohlášenou zářijovou návštěvu švédského premiéra Carla Bildta, v tuto chvíli muže číslo 1 Evropské unie, pokud švédská administrativa nepřijme ten postoj, o kterém jste pane velvyslanče mluvil. Není to opravdu příliš ve chvíli, kdy se bavíme o jednom článku ve švédském svobodném tisku, který píše a tiskne něco, na co švédská vláda nemá pražádný vliv?

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
Já si nejsem úplně jistý, jestli izraelská vláda se usnesla na něčem takovém. Je pravda, že někteří ministři, jmenoval jste ministra Steinitze, také ministr Lieberman se vyjádřili poměrně ostře i co se týče možnosti nebo té plánované návštěvy ministra Bildta. Já osobně si myslím, že k té návštěvě nakonec dojde, že se ta zápletka nějak vyřeší. Je samozřejmě pro každou vládu demokratického státu jaksi otázkou, do jaké míry se má vyjadřovat k mediálním zprávám, které jsou předmětem svobody slova a máte naprosto pravdu, švédská vláda ani česká vláda ani izraelská vláda nemá žádnou možnost jaksi ovlivnit to, co se bude psát, psát v novinách. Ale na druhé straně to neznamená, myslím že, česká vláda nebo švédská vláda nebo izraelská vláda nemůže zaujmout určitý postoj k tomu, co se v novinách objeví. To je jaksi záležitost politická, to není záležitost normativní, cenzurní, jako zakazovat články nebo něco takového, ale vyjádřit se k tomu, jestli ten názor sdílíme nebo ne je myslím celkem legitimní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale odhadujete, že Carl Bildt, tedy jako zástupce Evropské unie a Švédska prostě na návštěvu do Izraele přijede.

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
Ano, já si myslím, že ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu velvyslanec České republiky v Izraeli Michael Žantovský. Švédi tedy začínají své předsednictví Evropské unie diplomatickým skandálem či roztržkou s Izraelem. Podobně Česko svůj půlrok začalo tím nešťastným výrokem ohledně postupu Izraele v pásmu Gazy. Jak podle vás česká diplomacie zvládla to faux paix?

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
Já si myslím, že ho zvládla, ten výrok, o kterém mluvíte zvládla celkem bez problémů. Byl to výrok mluvčího jednoho, byť velmi důležitého ústavního činitele. Byl to výrok, který jaksi pohoršil spíš jaksi akcentem, než jaksi obsahově. Když si vzpomeneme na výroky nebo na postoje evropských států v té době a dalších států mezinárodního společenství, nikdo celkem nezpochybňoval, že Izrael má právo se bránit, jako každý suverénní stát, útokům proti svému území. To co bylo zpochybňováno a co je do dneška jaksi předmětem kontroverze byla síla té reakce, směr té reakce a způsob té reakce a to možná v tom výroku nebylo dostatečně zohledněno, ale jaksi co se týče jaksi samotného práva na obranu, to může těžko někdo zpochybňovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Brali vás pane velvyslanče v tom minulém půlroce, coby představitele, lokálního představitele předsednictví Evropské unie Izraelci vážně? A teď poprosím, já vím, že to je velice osobní otázka, ale prosím dejme to do kontextu s tímto nešťastným výrokem mluvčího, do kontextu toho, že se o té blízkovýchodní cestě tehdejšího ministra zahraničních věcí České republiky Karla Schwarzenberga nehovořilo příliš v superlativech, zejména za toho paralelního působení Nicolase Sarkozyho, tak znovu tu otázku opakuji. Byl jste brán úplně vážně a seriózně?

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
Já bych na tu otázku seriózně odpověděl ano, ale samozřejmě muselo by následovat dlouhé vysvětlování a máte rozhodně pravdu, že ten začátek našeho předsednictví právě v této oblasti byl poměrně bouřlivý díky izraelské vojenské operaci v Gaze a díky poměrně nekoordinovanému a někdy téměř jaksi chaotickému působení mezinárodního společenství, které se z velmi dobrých úmyslů v té první chvíli snažilo co nejdříve zastavit to násilí, poskytnout humanitární pomoc obětem toho násilí, ale v tom časovém stresu jakoby někdy nezbýval čas na koordinaci a domluvu třeba mezi členskými zeměmi Evropské unie.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zůstaňme prosím pane velvyslanče u toho, protože to je přece téma, které už řekněme běží delší dobu. Tak vy jste jako lokální představitel českého předsednictví Evropské unie měl hovořit za Evropskou unii. Dá se vůbec v krátkosti posluchačům Radiožurnálu říct, jaký je postoj současné Evropské unie? Myslím tím jeden postoj, ne každé země, Francie nebo Británie, vůči izraelskopalestinskému konfliktu a jeho případnému řešení?

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
Dá, to je poměrně v těch obecných principech je to jednoduché. Celá Evropská unie včetně samozřejmě České republiky stojí za dvoustátním řešením toho blízkovýchodního konfliktu, to znamená řešení na principu samostatného palestinského státu a samostatného izraelského státu v hranicích na základě té linie z roku 1967 s možnými změnami té linie, pokud se na ně obě strany, pokud se na nich obě strany dohodnou, dvou států, které jak praví jazyk těch příslušných rezolucí Organizace spojených národů, budou vedle sebe žít v bezpečných a vzájemně uznaných a mezinárodně uznaných hranicích. To je jádro postoje Evropské unie k izraelskopalestinskému konfliktu a z toho vyplývají další společná stanoviska, stejně jednotná. Třeba k otázce osad izraelských na západním břehu, otázce použití násilí pro řešení toho konfliktu ať už by to bylo státní násilí z jedné strany a nebo teroristické násilí z druhé strany, proto taky Evropská unie nejedná z organizací Hamas, ale jenom s palestinskou autoritou, která je stoupencem v této chvíli mírového řešení konfliktu a z toho vyplývají další, další detailnější stanoviska, takže já bych řekl v 90% to stanovisko Evropské unie je jednotné. Problém je těch zbývajících 10%, což jsou často reakce na události, které se nedají očekávat nebo které jsou úplně nové, nebo i kde není úplná shoda mezi členskými zeměmi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Která z věcí nebo které stanovisko České republiky jako předsednické země se vám jako velvyslanci vysvětlovalo nejhůř, nejkomplikovaněji?

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
Musíme si uvědomit, že úkolem toho lokálního předsednictví a předsednictví vůbec, není vysvětlovat stanovisko jedné členské země, i když je to moje vlastní země. Úkolem toho předsednictví je tlumočit právě společná stanoviska Evropské unie, která vznikají, některá jsou dlouhodobě známá, některé vznikají v Bruselu na summitech při schůzkách v těch pravidelných setkáních činitelů Evropské unie a jedním z úkolů ne vždycky úplně příjemných, je po dobu přinejmenším toho předsednictví, do jisté míry i potlačovat ty národní akcenty vlastní, to znamená stanoviska vlastní země.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To já si myslím, že tomu celkem i naši posluchači, pane velvyslanče, rozumí. Ale ve chvíli, kdy vysoký ústavní činitel předsednické země, mám na mysli předsedu Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka, přijede a jeho dva poradci se, abych to tak řekl lidově řečeno, urvou a jdou jednat v tu danou chvíli s protistranou. To je přece moment, kdy to je evidentní národní akcent, jedná se o zástupce jedné země, ovšem zároveň předsednické země Evropské unie. To se vysvětluje snadno?

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
No tak to už je otázka, řekl bych diplomatického umu a taktu. Já bych dodal k této epizodě, že jednak pan předseda Vlček přijel v čele ne národní delegace, nýbrž meziparlamentní delegace.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Možná tím spíš.

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
Delegace členských zemí Evropské unie, čili výrazně přijel právě v té předsednické roli Evropské unie a to k čemu došlo se netýkalo členů té oficiální delegace, ale členů doprovodu a myslím že ve spolupráci s panem předsedou Vlčem se nám podařilo tento rozdíl velmi snadno vysvětlit izraelské straně a ta epizoda neměla, pokud je mi známo, žádné diplomatické dozvuky a nezanechala na našich vztazích žádnou škodu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumímli tomu správně, tak z celé epizody, jak vy říkáte pane velvyslanče, asi Izraelci nebyli úplně nadšeni.

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
Ne, nebyli z ní úplně nadšeni, to se ani nedalo očekávat, ale pan předseda Vlček, s kterým jsme byli jako diplomaté v Izraeli po celou tu dobu jaksi v kontaktu a v konzultaci, reagoval myslím velmi rychle a pohotově a veškeré nejasnosti byly tím vysvětleny a izraelští představitelé to naše vysvětlení zcela akceptovali.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a velvyslanec České republiky v Izraeli Michael Žantovský je dnes jejich hostem. Ještě jedna záležitost, která se týká přímo Izraele. Agentura ČTK, pane velvyslanče, dnes píše, že Írán dnes vyzval velmoce, aby revidovaly svou politiku vůči Teheránu a zahájily s ním dialog o jeho jaderném programu. Zároveň prohlásil, že nové sankce mu nezabrání v něm pokračovat. Tak se ptám na vaši zkušenost, jak blízko je moment, kdy by Izrael mohl silově zasáhnout proti íránskému jadernému programu tak, jak to bylo v 81.roce proti Iráku nebo před 2 lety proti Sýrii.

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
Ta otázka má dva aspekty a já se pokusím reagovat na oba. Jednak často převažuje dojem, že otázka íránského jaderného programu se týká přímo Izraele nebo jenom Izraele nebo hlavně Izraele a já myslím, že pro všechny je velmi důležité si uvědomit, že tomu tak není. Otázka íránského jaderného programu, pokud bude doveden do konce, pokud se Írán stane jadernou mocností zcela změní rovnováhu sil na Blízkém východě, výrazně se dotkne okolních arabských států, které jsou převážně sunnitské. Írán není ani arabský stát ani sunnitský stát, je to šíitský stát s perskou většinou. Dotkne se dalších regionálních mocností, především Turecka, Saúdské Arábie a Egypta a samozřejmě bude mít také dopady na vztahy s celým mezinárodním společenstvím, ať už jsou to Spojené státy nebo Evropská unie nebo i Rusko nebo jiné země. Nelze to považovat pouze za izraelský problém.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ten druhý aspekt?

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
Ten druhý aspekt, o tom samozřejmě probíhají pouze spekulace. Ta pravděpodobnost izraelského silového zásahu. Analytici se všeobecně shodují, že opakování té operace v Osiraku z roku 1981 proti iráckému jadernému reaktoru není příliš pravděpodobné ani tak snadno realizovatelné. Íránský jaderný program je rozprostřen po území celého Íránu, má celou řadu komponentů, které jsou pravděpodobně záměrně od sebe geograficky odděleny. Nelze si představovat, že jedním útokem by celý tento program byl vyřazen. V nejlepším případě se shodují analytici, že by mohl být zpomalen o, dejme tomu, dva, tři roky a především považuje se za velmi nepravděpodobné, že by Izrael takovou akci podnikl bez souhlasu a možné spolupráce ze Spojenými státy a to zatím je předpoklad, který není splněn.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když navážu na to, co jste říkal v tom prvním aspektu pane velvyslanče Žantovský, tak z vašeho pohledu je případná existence toho amerického protiraketového zařízení, tedy toho radaru v České republice, stále opodstatněná?

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
Já si myslím, že jsme ve fázi od nástupu Obamovy administrativy ve fázi přehodnocování celého systému vztahů Spojených států ke zbytku světa a všech jejich zahraničně politických projektů, programů a myšlenek. V této chvíli jak se často dovídáme od amerických představitelů, je otevřená rovina vyjednávání s Íránem. Americká administrativa se snaží dosáhnout toho, aby Írán dobrovolně zastavil ten program nebo při nejmenším ho omezil na mírové účely. Pokud se to nestane, existuje zde určitý časový horizont, mluví se o konci září, mluví se o konci roku, pak bude muset Obamova administrativa rozhodnout jak postupovat dál, v případě že by Írán nezastavil ten svůj program a v případě, že by ta hrozba možná jaderná z jeho strany vznikla, budou jistě Spojené státy se snažit postavit mu nějakou hráz, ať už to bude protiraketový systém nebo nějaká jiná, jiná myšlenka. Rozdíl proti Bushově administrativě spočívá v tom, že Obamova administrativa se důsledně snaží postupovat koordinovaně s mezinárodním společenstvím, snaží se i překonat ten odpor Ruska, snaží se prostě hledat konsensuální cestu k tomu, jak se k íránskému jadernému programu postavit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak pane velvyslanče, na závěr dnešních Dvaceti minut prosím ještě jedno domácí téma. Vy jste v letech 20012005 byl předsedou Občanské demokratické aliance. Za tuto stranu byl společně s Unií svobody demokratickou unií do senátu zvolen před čtyřmi lety Karel Schwarzenberg, také člen ODA. Tak se vás ptám, myslíte si, že Karel Schwarzenberg uspěje s TOP 09 lépe, než s ODA?

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
Já k tomu řeknu jedinou věc. Karel Schwarzenberg není jenom, jenom senátor, který byl zvolen někdy v roce 2004, myslím dokonce za ODA společně s Unií svobody. Je to především můj dlouholetý kolega, kterého znám víc než 25 let. Je to můj osobní přítel, takže cokoliv bych řekl by nebylo objektivní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem se na to ptal s veškerou znalostí toho, o čem jste teď mluvil.

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
Já myslím, že už jsem na tu otázku odpověděl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Michael Žantovský, velvyslanec České republiky v Izraeli byl dnes mým hostem. Pane velvyslanče díky za váš čas a na shledanou.

Michael ŽANTOVSKÝ, velvyslanec ČR v Izraeli:
Děkuju.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, přeji vám příjemný podvečer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.