Michael Romancov ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
1500 podpisů, to docela přibývá, překvapuje vás zájem o tu akci vaší?

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Upřímně řečeno, já jsem rád. Těší mě, že to tempo je docela dynamické a pevně doufám, že to ještě nějakou dobu poroste.

Čtěte také

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jaké číslo si myslíte, že bude potom třeba za dva týdny?

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
To si vůbec nedokážu představit, protože upřímně řečeno, ani vlastně nevím, kolik lidí dohromady jakoby pracuje v té sféře, která, která byla oslovená, takže nevím, ale myslím si, že jako ta dynamika nárůstu těch podpisů, to je asi to, co mě na tom osobně nejvíc pozitivně překvapuje.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale může to něco změnit? Ono to je hezké 1500 podpisů, ale změní to podle vás ony xenofobní nálady v české společnosti, o kterých vy mluvíte?

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Upřímně řečeno, já si nemyslím, že tohle je tohle to je výzva proti xenofobním náladám. Tohle to je výzva nebo já to aspoň tak chápu, směrem do akademické komunity s tím, že lidé, kteří tam pracují, tak mají nějakou odbornou erudici, ale vedle toho mají i nebo by si měli uvědomit určitou širší odpovědnost za celek, ve kterém, ve kterém žijí. A těch témat, které mají jaksi společenský nebo politický přesah v různých oborech, je celá řada. Namátkou, co mě tak napadá, není to tak dlouho, co se řešila epidemie ebola, předtím to byl SARS a předtím to byla celá řada dalších jaksi onemocnění, kde vždycky to chvilku vypadá, že se na nás řítí něco strašného, tak tady všichni ti, kteří se věnují medicíně nebo nějakému výzkumu v oblasti biologickém a tak dále, mohou prostě svou odbornou erudicí pomoci vlastně pochopit lidem, o co se jedná.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A vědci by podle vás měli začít vysvětlovat, tedy o co se jedná v případě té imigrační vlny, kterou sledujeme teď.

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Například imigrační vlny, ale to může být třeba i taková věc, jako zemětřesení, jako vlna tsunami. Prostě žijeme ve světě, který ten náš svět je nebezpečný, stejně jako svět byl nebezpečný kdykoliv předtím. Mění se samozřejmě povaha a intenzita těch rizik, protože dneska tady neexistuje asi příležitost, že by nás sežral medvěd, ale jsme vystaveni prostě jiným rizikům. A já myslím, že tím, že by se vědecká komunita aktivněji zapojila do kontextualizace nejrůznějších problémů, ukázali vždycky varianty řešení, protože svět je všechno možné jenom není černobílý, tak tím, že to skutečně společnosti jako celku může velice prospět.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně ta výzva, o které mluvíme od včerejška, ta se týká právě uprchlíků a mně jde o jednu věc. Do jaké míry vy rozlišujete, že někdo je xenofob a do jaké míry rozlišujete, že někdo má prostě strach?

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Já si myslím, že tady na začátku mělo zaznít, a já bych očekával ten hlas odněkud z nejvyšších pater našich politických elit, že v tomto případě mít strach je normální, strach je v jistém ohledu velice pozitivní emoce, protože strach nás nutí vlastně se zastavit, zhodnotit situaci a pak volit strategii, buďto útěk nebo obrana nebo nějaká kombinace tohohle toho všeho, ale není nic horšího, než když vás strach opanuje a vypukne panika.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A to se stalo podle vás v Česku.

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Já jsem přesvědčen, že vlastně na téhle té vlně se začala vézt docela úspěšným způsobem část lidí, kteří jsou etablováni v těch politických strukturách, a část, která se zdá, že se tam chce dostat. A to si myslím, že je potenciálně nebezpečné, protože ta situace současná je v pořádku, že vzbuzuje obavy, ale k panice je zatím strašně, strašně daleko. K tomu není ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A tu paniku podle vás jaksi vyvolávají i politické strany, řádné politické strany, které jsou v Poslanecké sněmovně třeba?

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Já si myslím, že řádné politické strany, které jsou v Poslanecké sněmovně, žádná z nich, si myslím, že jaksi nevsadila nebo ne drtivou většinu své energie nevěnuje na to, aby vyvolávala přímo paniku, ale jsou tady individua, typicky pan Okamura, kteří se o něco takového snaží, a potom je tady ten zbytek, kde já bych si představoval daleko větší snahu právě veřejnosti něco srozumitelným způsobem vysvětlit a veřejnost uklidňovat. A to si myslím, že v zásadě všechny strany, které lze označit termínem standardní nebo demokratické, tak alespoň pokud jde o mě, tak tady jaksi mají ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Velké mezery, myslíte?

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Velké mezery a podle mého názoru nezafungovaly tak, jak by zafungovat měly.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč nezafungovaly podle vás?

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Právě proto, že to téma, které se teď diskutuje, to znamená otázka uprchlíků, to je téma, které je výsostně politické. A politici jsou ti, kteří by měli vést společnost. Politici jsou ti, kteří jsou odpovědní a v první řadě by to měla být vláda. A co je podle mého názoru důležité, já se nedomnívám, že by česká vláda udělala něco špatně, ale česká vláda podle mě daleko dřív měla komunikovat směrem k veřejnosti a uklidňovat právě typu, máme kapacity, čísla, se kterými někteří lidé operují, nejsou pravdivá, Policie České republiky funguje a tak dále, a tak podobně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč to neudělali podle vás? Protože třeba na Slovensku to slovenský prezident Kiska udělal.

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Na to nemám odpověď. Upřímně řečeno, to, co udělal pan prezident Kiska, se mi velice zamlouvá jako, řekněme, politologovi, který se zkoumáním těhle těch věcí zabývá, ale samozřejmě se mi to líbí i jako občanovi. Na druhou stranu to, co jsme zatím slyšeli od českého prezidenta nebo zprostředkovaně od jeho mluvčího, to se mi nezamlouvá vůbec, ale s tím se prostě nedá nic dělat. Mimochodem já se domnívám, že i proto je tady ta výzva, aby se lidé z akademických kruhů začali ozývat, protože ten problém má celou řadu rovin. Ono to má rovinu etickou, má to rovinu bezpečnostní, má to rovinu právní, z hlediska jaksi fungování našeho práva, ale třeba i z hlediska mezinárodně-právních závazků, které Česká republika jakožto vyspělý demokratický stát přijal a které nás zavazují k tomu, abychom se určitým způsobem chovali a tak dále, a tak podobně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ostatně mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček reagoval na tu vaší výzvu a řekl následující: "Tato aktivita pouze prohlubuje příkop mezi takzvanými elitami a českou společností." Jak tomu rozumíte?

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Já panu Ovčáčkovi dlouhodobě nerozumím. Nerozumím tomu, co říká, nerozumím tomu, co dělá a nerozumím tomu, proč si Miloš Zeman někoho takového vybral, ale to je koneckonců věc Miloše Zemana. To není věc, věc moje. Já naopak tu výzvu vnímám jako snahu ty, kteří z pozice své expertízy jsou schopní vnést do situace racionální argumenty, aby tak učinili právě proto, aby vášně, které prostě jsou, a já celkem tomu rozumím, že ty vášně jsou, na základě té rétoriky, kterou někteří používají, že ty vášně jaksi jsou, jsou, jsou vzedmuté, aby se ty věci uklidnily. To znamená, já to vnímám právě jako snahu ty případné příkopy začít, řekněme, zasypávat nebo zmenšovat. Ale evidentně to pan mluvčí vnímá přímo, právě naopak.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako, jako odborný asistent na katedře politologie, jak se díváte na to, že mluvčí uvedl: "Dovolím si se svolením pana prezidenta v této věci sdělit svůj osobní názor." Je běžné, aby mluvčí Hradu říkal svůj osobní názor? Neříká vždycky názor pana prezidenta?

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
No tak od toho on by tak měl být, on by měl zprostředkovávat pro média to, co si myslí nebo to, co dělá hlava státu, nicméně on použil tu frázi se svolením pana prezidenta. Pokud si to nevycucal z prstu, což asi ne, tak to znamená, že Miloš Zeman podle mého názoru opětně testuje, co všechno si může dovolit, co všechno mu projde. A prostě tady bohužel se ukazuje, že máme v čele státu někoho, kdo není primárně odhodlán sloužit této zemi, což si myslím, že by měl být, étos té funkce je služba České republiky, republice, pardon, ale kdo se rozhodnul si v jistém ohledu z České republiky udělat, teď to úmyslně přeženu, ale jakési rukojmí. Prostě já jsem zvolený prezident, mám mandát na určitou dobu a po tu dobu si budu dělat, co budu chtít, protože nejsem nikomu odpovědný.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A když se vrátím k tomu vyjádření Jiřího Ovčáčka, tak myslíte si, že pan prezident se za něj dnes schoval? Že vyhodil takový balonek, aby viděl, jaká bude reakce a potom případně řekne, že to je i jeho názor?

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Nemám tušení, je to, je to, je to možné. Lidé, kteří na rozdíl ode mě se dlouhodobě věnují jaksi pozorování nebo zkoumání působení Miloše Zemana, tak ti se už několikrát vyslovili tímto způsobem, takže je to, je to, je to možné. Každopádně zase já si myslím, že Miloš Zeman, jakkoliv tedy můj favorit to rozhodně není, takže když něco chce říct, tak to říká, tak to říká sám a Ovčáčka k tomu nepotřebuje. Ale používá ho pro různé, abych tak řekl, pomocné práce, tohle to asi bude, bude jedna z nich.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Politický geograf Michael Romancov je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Tak a my se podíváme na náš Facebook, protože i na našem Facebooku je hned několik názorů k té vaší výzvě. Zdeněk Černý píše: "Takové prázdné akademické tlachání problému s uprchlíky v ničem nepomůže." A ptá se, jakým způsobem třeba vědci pomohou, ať už z rozpočtu na vědu a výzkum, ať nám řeknou, kolik jich kdo má doma těch uprchlíků? Tak je to jen akademické tlachání nebo jste ochotni třeba uprchlíkům i konkrétněji pomoci?

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Tak já si samozřejmě myslím, že je možné uprchlíkům konkrétněji pomoci, ať už prostřednictvím nějakých sbírek nebo něčeho, něčeho jiného, ale hlavně mě fascinuje ta představa, a to je argument, který se zdaleka netýká jenom tohohle toho problému, prostě pokud si myslíte něco, s čím já nesouhlasím, tak mně ukažte, kolik toho fenoménu, který já považuju za nebezpečný, máte doma. Tahle společnost má třeba obrovský problém s konzumací alkoholu a přesto si myslím, že asi většinu lidí nenapadne, že pokud někdo se domnívá, že alkoholismus je problém, že lékem je, aby si nastěhoval alkoholika k sobě, k sobě domů, to si myslím, že je zjevná pitomost. Není přece důležité ty lidi vzít k sobě domů ve smyslu ubytovat si je ve své, ve své domácnosti, důležité je, jestli jako společnost se k těm lidem, kteří procházejí nějakým problémem a ti lidé, samozřejmě že ne všichni, ale ti, kteří mají na základě právě všech těch právních a jiných dokumentů prostě nárok tady zůstat, tak to jsou lidé, kteří se ocitli v nouzi ne svoji vlastní vinou, jsou to lidé, kteří prchají ze zóny válečného konfliktu. My máme povinnost jim pomáhat a máme kapacity na to jim pomáhat. Těch 1500 lidí, které se zavázala Vláda České republiky prostě přijmout a nějakým způsobem jim pomoci, tak to je něco, co Českou republiku v žádném případě nemůže, nemůže nějakým způsobem ohrozit ekonomicky ani, ani jinak.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ono nemůže být nakonec těch uprchlíků víc? My to třeba vidíme na příkladu Německa, v Německu se mluvilo o tom, že tam přijde 250 tisíc uprchlíků letos, teď už se mluví o tom, že to bude tři čtvrtě milionu.

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Samozřejmě může jich být víc, ale také ta situace, která panuje ať už v Sýrii nebo na protilehlém břehu Středozemního moře, se vyvíjí, prostě tam je nějaká, tam je nějaká dynamika a Německo na to reaguje, Německo je samozřejmě výrazně větší společnost, bohatší společnost, nežli je ta, nežli je ta naše, ale myslím si, že to Německo by nám v tomhle ohledu jaksi mohlo a mělo být vzorem, protože Česká republika na tom opravdu není vůbec špatně. Já myslím, že průměrný občan České republiky si vůbec neuvědomuje za prvé v globálním srovnání, jak strašně na tom jsme dobře, a za druhé, z jak děsných podmínek ti lidé, kteří prchají, jaksi přicházejí. Myslím si, že kdyby jaksi ta zkušenost zprostředkovaná třeba médii, kdyby tady byla, tak si myslím, že spousta lidí by byla ochotna pomáhat výrazně víc, nebo, řekněme, změnit tu rétoriku a postoj vůči, vůči migrantům výrazně, výrazně víc.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik imigrantů Evropa je podle vás schopna zvládnout?

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Já si netroufám říct nějaké konkrétní číslo, protože taky nevíme, co to znamená zvládnout. A hlavně obrovský problém, a to je vidět už v téhle situaci, je, že my se budeme bavit o Evropě, když řekneme Evropa, představujeme si, předpokládám, oba Evropskou unii, to znamená 28 zemí, které mají víc než půl miliardy obyvatel, jenomže ti lidé přinejmenším zatím nechtějí nebo nemohou být rovnoměrným způsobem rozprostřeni mezi, mezi všechny, pak by ta absorpční kapacita byla větší, se domnívám, než jaké jsou ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale moment, je to chyba těch zemí? Je to chyba Evropské unie? Anebo je to problém v tom, že zkrátka ti lidé, když přicházejí do Evropské unie, tak že právě chtějí do Německa anebo do Švédska?

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Ale ti lidé, kteří přicházejí, tak část z nich přichází proto, že tady už mají své příbuzné. A je celkem logické, že jdou tam, kde jsou jejich příbuzní, zejména pokud se těm příbuzným daří, daří dobře. Pak jsou tady lidé, kteří jdou do Evropy, protože mají prostě pocit, že Evropa je bezpečná, bohatá a tak dále, což přinejmenším statisticky ve srovnání s těmi, s těmi zeměmi, odkud přicházejí, platí. A otázkou je, nakolik tito lidé a od koho mají informace, protože pokud mně je alespoň známo, tak z informací, které jsou běžně k dispozici na různých informačních serverech a tak dále, tak se ukazuje, že tady se rozjel za velmi aktivní účasti evropského organizovaného zločinu velmi výnosný obchod s lidmi, když se ti lidé prostě pašují sem do Evropy, a vlastně ti, řekněme, verbíři, kteří v zemích severní Afriky nebo Blízkého východu ty migranty prostě motivují k tomu nebo nabízejí jim, aby přišli sem, tak tím prostě dávají informace, které jsou naprosto nesmyslné. Někteří ti lidé se stávají obětí nejenom horšící se politické a bezpečnostní situace ve svých zemích, ale zároveň se stávají obětí vlastně tohohle toho chování organizovaného zločinu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Podvodu. Že jim je naslibováno něco, nějaký ráj na zemi, evropský zem, který se potom nekoná.

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Přesně tak, který se potom nekoná. O to je větší jejich frustrace. Já bych to možná přirovnal k letadlu, k tomu tradičnímu finančnímu podvodu, kdy to letadlo taky funguje pro těch pár lidí, kteří jsou nahoře, a potom jsou tam ty desítky, stovky až tisíce oklamaných, oklamaných klientů. A takže ti lidé jsou potom v tomto ohledu vlastně dvakrát, dvakrát zneužití a třetí potom rána potom přijde, protože tady je prostě nikdo nechce a oni budou potom zase vyexpedováni zpátky, zpátky, odkud přišli.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou pověst podle vás má v tomto právě Česko? Jako země, která moc nedává azyly? Na to vzpomínal ostatně Šimon Pánek teď v rozhovoru pro Respekt, že třeba tak v letech 2000, 2001 byla spousta, několik tisíc, konkrétně v roce 2001 18 tisíc žadatelů o azyl, jenom pro příklad, loni to bylo jenom tisícovka, a většina byla tehdy z Čečenska, ale u nás se azyl dával velmi málo. Je možné, že máme pořád takovou pověst, že asi v Česku to ani nemá smysl zkoušet?

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Já si za prvé myslím, že je strašně důležité to, co jste teďka řekla, to znamená ta čísla, jo, že ta současná situace je vlastně v kontextu České republiky nesrovnatelná i s tím, co se tady dělo v 90. letech, kdy ta čísla byla výrazně, výrazně větší, to je první, první věc. A druhá věc je, já si myslím, že ano, že existují už skupiny, které se pokoušely k nám dostat právě v těch 90. letech, to znamená lidé pocházející ze západního Balkánu nebo z postsovětských, postsovětských republik, a ti už mají poměrně jednoznačnou negativní zkušenost, zkouší to někam, zkouší to někam jinam. Ti, kteří přicházejí teďka nově, tak tady si myslím, že ta zkušenost zatím taková není, nicméně ona se ta pověst zase, zase rozšíří. Česká republika skutečně v tomto ohledu nepatří mezi země, která by byla pro uprchlíky nějak extrémně, jak se říká, friendly.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale na druhou stranu vy jste zmiňoval ta 90. léta. Tady bylo v jednu chvíli až 40 tisíc lidí z bývalé Jugoslávie a nebyly žádné protesty velké. Teď se tady dělá velký humbuk kvůli možná 1500 lidí, kteří mají přijít. Uvažovali jsme tehdy jinak?

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Já si myslím, že to téma tenkrát zdaleka nebylo takovým způsobem ožehavé ze dvou důvodů. Za prvé ti lidé přicházeli z Jugoslávie a tady existovala určitá zkušenost s tím, co to Jugoslávie byla. Spousta lidí z někdejšího Československa nebo teda po rozdělení z České republiky, tak do Jugoslávie jezdila, měli tam nějaký kontakt a navzdory tomu, že většina těch lidí mířila do Chorvatska, protože se tam především jezdilo k moři, tak nějak to splývalo dohromady po ten pojem prostě Jugoslávie. To v tomto ohledu sehrálo pozitivní roli. A ta druhá věc byla ta, že se tenkrát nedělo to, co se dnes objektivně děje v Ceutě, v Mellile, co se děje na těch plážích na jihu Itálie, co je zprostředkováno sdělovacími prostředky velmi jaksi tomu výronu, řekněme, těch emocí anebo negativní emocí a strachu nebo paniky napomáhá slovo muslim, prostě já myslím, že drtivá většina lidí tady u nás netuší, co je to islám, kdo je to muslim, že mezi muslimy jsou obrovské rozdíly.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A tehdy také vlastně, když byli lidé z Bosny nebo z Kosova, tak také mezi nimi mohli být muslimové, ale tehdy se ta karta nehrála, tak to myslím, jo.

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Přesně tak. Ta karta se nehrála, oni mezi nimi samozřejmě byli, ale samozřejmě prostě je rozdíl mezi muslimem z Albánie, je rozdíl mezi muslimem ze Sýrie a je rozdíl mezi muslimem z Indonésie, ale tohle jsou přesně ty věci, které by experti mohli velmi srozumitelným způsobem vysvětlit a měli by tak konat právě v zájmu toho, aby se lidé uklidnili a nešíleli tam, kde to šílení je naprosto kontraproduktivní.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity a z Metropolitní univerzity Praha, byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Děkuju za to, hezký den, na shledanou.

Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha
--------------------
Na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A Dvacet minut Radiožurnálu si můžete poslechnout také v iRádiu na webu Českého rozhlasu. Helena Šulcová přeje hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.