Melilla: malý kousek Evropy v Africe

Maroko je země, která bez ustání útočí na všechny vaše smysly. Ano, i na sluch. Hlomoz, rámus, hřmot, randál je všudypřítomný. A pořád odněkud zní hudba, ať to jsou bubínky na centrálním náměstí v Marakéši, nebo rádio v truhlářské dílně na súku ve Fezu.

A tak turistu nepřekvapí, když v taxi hřmí marocká popmusic. Řidič se sveřepě kaboní, a protože my neumíme arabsky a on zas neovládá žádný jiný jazyk, celou cestu z hotelu v letovisku Saidia do šedesát kilometrů vzdálené Melilly mlčky pozorujeme zvlněnou pobřežní krajinu lemující Středozemní moře.

Příjemné počasí a zajímaví lidé

Náhle je tu reminiscence na železnou oponu: překračujeme ostře střeženou hranici obehnanou soustavou vysokých zdí a ostnatých drátů. Pár kroků, a byť geograficky zůstáváme v Africe, zčistajasna jsme na území Evropské unie.

Lidé sem prý většinou míří hlavně za byznysem|foto: Vladimír Kroc

„Jsme tu v pohodě. Víte, Melilla je malé městečko, vlastně se tu všichni známe, takže tu bez problémů vedle sebe žijí muslimové, křesťané i židi,“ říká ve vyhlášeném tapas baru zřejmě štamgast Španěl Vincent, který se omlouvá za svoji chabou angličtinu. Ostatně tady je úřední řečí španělština. Takže omluva je na nás.

Vincent pochází z Malagy. „Jasně, že mám radši Malagu, je to velké město se spoustou lidí. Tady je to na můj vkus příliš tiché,“ říká. Hned však dodává: „Ale je tu příjemné počasí, zajímaví lidé a snadno se dostaneš do Maroka na zajímavá místa.“

Melilla byla původně fénickou pevností, kterou roku 1497 dobyli Španělé a od té doby jim území o rozloze o málo větší než 12 čtverečních kilometrů zůstalo.

Podle rodáka z Malagy žijí v Melille zajímaví lidé|foto: Vladimír Kroc

Maroko je prý plné chudoby

Vincent se svěřuje, že tady třetím rokem pracuje v hotelu. Moc turistů prý nepřijíždí, spíš sem lidé míří za byznysem. Říká, že on sám nerad jezdí do Maroka, protože prý není zvědav na chudé lidi. Nerad se dívá na bídu, proto nemá rád Maroko. Hned však dodává, že tamní lidé jsou skvělí, družní a vstřícní.

A tak se do toho zdánlivě chudšího světa vracíme. Náš marocký taxikář na nás trpělivě pět hodin čeká hned u hraničního přechodu. Když cestou zpozoruje, že si podupávám do rytmu jeho hlasité hudby, vysvětluje, že je to místní muzika, přímo odtud, z oblasti města Nador.

A když nás vysazuje u hotelu, vyndá cédéčko z přehrávače, aby mi ho věnoval na památku.

Zvětšit mapu: Melilla je španělskou enklávou na severu Afriky