„Měl zraněné ploutve a prázdný žaludek.“ Za útoky žraloků mohou podle oceánologů hlavně lidé

„Strach nemám. Co má přijít, to přijde. Spadne letadlo, srazí vás auto. Člověk s tím nic neudělá, když něco takového připluje, tak člověk nemá šanci,“ nedělá si z nebezpečí těžkou hlavu Lukáš Václavík z Heřmanova Městce.

Hurghada|foto:Štěpán Macháček, Český rozhlas

S manželkou a synem tráví dovolenou nedaleko Hurghády. Koupou se u písečné pláže v podstatě přímo v místě jiného tragického útoku žraloka z loňského roku.

Nadměrný rybolov = hladoví žraloci

„Tu událost neradi nazýváme útokem. Chování žraloka bylo jeho přirozené hledání potravy. Snědl něco, co není jeho přirozenou stravou, protože přirozenou stravu už nemá. Rybolov tu bývá nadměrný,“ říká Núr Faríd, ředitel nevládní organizace Hepca v Hurghádě. Ta usiluje o udržení biodiverzity Rudého moře.

U červnové události byl mezi prvními. „Měsíce předtím jsme varovali, že v letní sezoně může dojít k napadení. Naléhali jsme, že je třeba zastavit rybolov, monitorovat oblast a být na pozoru. A bohužel – nehoda se stala. Plavec měl smůlu, že se setkal s velkým žralokem, který ho usmrtil,“ ohlíží se za tragickou událostí.

Ročně je tu 150 milionů vstupů lidí do Rudého moře a jeden tragický útok žraloka. Napadení žralokem je mizivá pravděpodobnost úmrtí.
Mahmúd Hanafí, oceánolog Suezské univerzity

Oproti mnohým dřívějším teoriím, co žraloky přivádí až k turistickým plážím, má Núr Faríd a jeho kolegové teď jasno v jednom: žraloci jsou prostě hladoví, a můžou za to lidé. V útrobách aktéra červnového útoku se kromě pozůstatků oběti nenašla žádná jiná strava.

„Podle mě to není vina žraloka, ale vina naše. Je tu ve vodě strašně lidí a žraloci tu jsou, takže pravděpodobnost takové události existuje. A hlavně množství ryb v Rudém moři se velmi rychle zmenšuje v důsledku rybolovu,“ vysvětluje důvody napadení člověka Núr Faríd.

Mola Hurghády jsou znovu plně otevřené k plavání,|foto:Štěpán Macháček, Český rozhlas

Byl zraněný a neměl co lovit

Odborníci nebyli schopni stanovit, jestli byl za několika útoky z posledních let tentýž jedinec žraloka tygřího, i když je to do jisté míry pravděpodobné. Po poslední události se ho podařilo ulovit a usmrtit.

„Žralok tygří z poslední události měl poraněné ploutve a ocas. S těmito zraněními se mu těžko lovily ryby, kterých je navíc málo, a tak zkusil zaútočit na člověka. Všechno se to ale točí kolem nadměrného rybolovu,“ vysvětluje oceánolog Suezské univerzity profesor Mahmúd Hanafí.

Poučky, že máte žraloka udeřit, chytit a podobně, jsou nereálné. Člověka v tu chvíli zachvátí hrůza a není schopný ničeho.
Núr Faríd, ředitel organizace Hepca

Přesto jsou podle profesora Hanafího útoky žraloka stále velmi vzácné. Mediálně jsou ovšem vděčným tématem.

„Ročně je tu 150 milionů vstupů lidí do vod Rudého moře a jeden tragický útok žraloka. Ve srovnání s počtem lidí, kteří zemřou doma po pádu ze schodů, je napadení žralokem mizivá pravděpodobnost úmrtí,“ uklidňuje.

Ředitel organizace Hepca Núr Faríd|foto:Štěpán Macháček, Český rozhlas

Šnorchlujte ve skupinách

A jaké mají odborníci doporučení pro lidi, aby se setkání se žralokem pokud možno vyhnuli? Moc dobrých rad neexistuje, konstatuje ředitel organizace Hepca Núr Faríd.

„Pokud jdou lidé jen plavat, šnorchlovat, měli by jít ve skupině a neplavat daleko od pobřeží. Takové ty poučky, že máte žraloka udeřit, chytit a podobně, ty jsou nereálné, protože člověka v tu chvíli zachvátí hrůza a není schopný ničeho,“ shrnuje.