Média a ochrana dětí

25. březen 2005
Vaše téma

Jak jsou české děti chráněny před násilím v televizi a jak moc je ovlivňuje? Tak i na to odpovídáme v dnešním pořadu Vaše téma. Před hodinou jsme mluvili o tom, do jaké míry má na dítě vliv kombinace rodinného prostředí, násilí prezentovaného v televizi a času, který před ní stráví. Nakonec jsme došli k tomu, že velký vliv na to, zda dítě bude ovlivněno násilím v televizi, mají v rukou především rodiče. Ti mohou otočit knoflíkem, mohou dítěti vysvětlit, že skutečnost je jiná.

Často jsou odloženy děti k televizi a třeba se ani s nimi nikdo nedívá, aby bylo jasné, jakého seriálového či filmového hrdinu dítě obdivuje. Rodiče rozhodně v této věci hrají stejně důležitou roli, jako tvůrci pohádek a samotná média. Režisér Karel Smyczek uvádí jako příklad Václava Čtvrtka, který dlouho přemýšlel, čím by měl Rumcajs střílet, až nakonec vymyslel žaludy.

Smyczek: Proti tomu je velký rozdíl, pokud se podíváte na želvy Ninja, které mají jedinou kulturní hodnotu v tom, že se jmenují Donatello, Michelangelo, ale jinak se domnívám, že jsou to odporné figurky, nemající ten ethos, který měl romantický hrdina, kovboj, Vinnetou a další a mohli být příkladem. Dnes se hrdina stupňuje v tom, že už nestřílí, ale řeže motorovou pilou.

Ten posun je prostě jinde a dnes děti mají za hrdiny spíše negativní postavy nebo postavy, které všechno řeší jen násilím.

Často se v televizi setkáváme s tím, že filmy obsahující násilí se vysílají normálně přes den, kdy je mohou sledovat děti. Nemluvě o reportážích v publicistických pořadech před 22 hodinou, které někdy bývají dost naturalistické. Jak se tohle řeší?

Všeobecně se asi ví, že toto má na starosti Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta řeší stížnosti občanů, prověřuje je a pak eventuelně udělí pokutu. Ale nejde jen o televizi, samozřejmě i o rádia, internet a počítačové hry. Rada má v ruce v podstatě jedinou zbraň a to je zákon číslo 231 o rozhlasovém a televizním vysílání, kde určité paragrafy vymezují to, co by nemělo být do 22 hodin dostupné. O co konkrétně jde, nám řekla místopředsedkyně rady Irena Ondrová.

Ondrová: Prvky pornografie, samoúčelné násilí, levná i prodávaná smrt a tak dále. V rámci takto specifikovaného paragrafu je přece jenom výklad ještě hodně volný. Rada rozhoduje individuálně, jedinečně, mísí se tam našich 13 názorů, které vyústí v nějaký verdikt. V některých státech Evropské unie i v zámoří mají určitě lépe vyřešený regulační proces. To znamená, že třeba lépe označují v televizních programech, od kolika let je pořad vhodný a podobně.

Jaké případy Rada nejčastěji řeší?

Jsou to případy na které upozorní někdo z občanů nebo si jich všimnou členové rady. Nejčastěji jde o pornografické prvky, vulgární výrazy a samozřejmě násilí, to vše před desátou večer.

Ondrová: Nejenom v klipech, hrách, filmech, ale i televizních novinách. V poslední době rozbouřil hladinu veřejného mínění způsob podání reportáže na jedné televizní stanici o zápasech psů na Slovensku. Dávat 4 minuty záběry na to, jak se psi rvou a zabíjí považujeme za samoúčelné. Stačil by určitě jenom krátký střih.

Irena Ondrová upozorňuje i na to, kdy jsou děti zneužívány novináři jako svědci, na kameru popisují pachatele nějakého trestného činu a neuvědomují si, že jim může hrozit nebezpečí.

autor: lov
Spustit audio

Více z pořadu