Cestování autem Matyho baví. Rodičům hlásí povolenou rychlost a červenou na semaforech

Čtěte také

„Můžeme nahlédnout do duší malých autistů,“ říká lektorka. Zve na výstavu do Středočeské galerie

„Zapni mi košili,“ prosí devítiletý Maty maminku před odchodem ven. Knoflíky si nezapne, nezaváže si ani tkaničky. „To bohužel ještě nezvládne, to je ještě vyšší dívčí, ale jsem už strašně ráda, že si dokáže obléknout spodní prádlo, ponožky, kalhoty, tílko a tričko. To dřív vůbec neuměl. Tady je vidět velký posun v jeho rozvoji,“ upozorňuje maminka Gabriela.

Během oblékání by mu neměla pomáhat ani mu zbytečně nic slovně připomínat. „Tady se musím mít na pozoru. Při těch sebeobslužných činnostech by se neměl slovně doprovázet, aby nevznikla závislost,“ vysvětluje.

Matyáš připomíná, že je venku ještě zima: „Já chci mít bundu, bundu.“

Lákadlem jsou čísla

Venku jsou pro Matyáše velkým lákadlem čísla, a to kdekoli – na dopravních značkách, domech nebo obchodech: „Čísla Matyáše strašně baví a já to nemůžu nechat být, protože by se mohl rozeběhnout na druhou stranu, kde je třeba silnice,“ poznamenává Gabriela.

Maty s maminkou Gabrielou|foto:Veronika Hlaváčová, Český rozhlas

V autě to Matyáše při menších přejezdech baví. Umí si zapnout sám bezpečnostní pás, trénoval to s rodiči zhruba půl roku: „Cvičili jsme to dlouho. Dřív to nebylo možné. Nejdřív jsme trénovali to slovo zapásat a pak jsme přešli na zacvakávání,“ popisuje trpělivá maminka.

Cestování plánují dopředu

Pokud jde o delší, třeba tříhodinovou cestu, rodiče o tom musí dopředu se synem mluvit. „Matyho na to musíme připravit, trvá to 2 až 3 dny. Jede do neznáma a je mu to hodně nepříjemné. Svazuje ho to a celý den se od toho pak odvíjí. Plánujeme hodně dopředu, aby při cestě byla pohoda a klid,“ vysvětluje Gábina.

Matyáš maminku upozorňuje, že na vlakovém přejezdu svítí červená. Všímá si i povolených rychlostí, tedy oblíbených čísel. Významu ale nerozumí.

„Říká, že je tu padesátka. Už říká padesát, před časem říkal špatně patnáct. Smyslu nerozumí, je fascinovaný číslem. To by mě tak strašně zajímalo, co ho tak na těch číslech bere. Jestli je to ten tvar. To zůstává člověku rozum stát, nad těmi rozumovými pochody,“ usmívá se Gabriela.