Matka Tereza, světice z Kalkaty, stále inspiruje tisíce žen
Když se řekne Kalkata, mnoha lidem se hned vybaví jméno Matky Terezy. Tato charismatická žena, která celý svůj život zasvětila službě chudým a nemocným, se stala symbolem této východoindické metropole. Matka Tereza už nežije, ale její kongregace Misionářek lásky dodnes vede přes šest stovek misií doslova po celém světě.
Ve velké místnosti stojí jedna dětská postýlka vedle druhé. Všude je čisto, děti vypadají spokojeně. Ještě netuší, že je rodiče odložili, a proto prožívají první měsíce svého života v sirotčinci.
Jsem v jednom z mnoha podobných zařízení, které založila a vedla Matka Tereza. „Když vidím tolik těch dětí, cítím v srdci hluboký žal. Na druhé straně jsem šťastná, že je o ně tady tak pěkně postaráno,“ říká Margaret, která patří ke křesťanské komunitě.
„Lépe, než kdyby byly se svojí původní rodinou. Děti jsou přece boží dar,“ myslí si žena, která si stejně jako já přišla bohulibé zařízení prohlédnout.
Milosrdenství pro všechny
S novináři sestry nemluví. Představená kongregace, Američanka s českými kořeny, se omlouvá, ale z rozhovoru nic nebude. A tak se vydávám do okolí.
Moji pozornost upoutá krámek, který láká na suvenýry s portrétem Matky Terezy. Vítá mě Ahmed, který obchod provozuje už 30 let.
„Matka Tereza byla v mém krámě mnohokrát. Dřív jsem tady měl obchod s elektronikou, prodával jsem televizory, rádia… Jednou za mnou přišla, že jim v kapli přestaly fungovat elektrické varhany. Tak jsem šel a opravil je,“ vzpomíná.
„Matka Tereza byla úžasný člověk, jednoduchá žena s obrovským charismatem. Nikdo ji nemůže nahradit,“ pokračuje Ahmed. „Jsem muslim, ale to jí vůbec nevadilo. Nerozlišovala, jestli je člověk křesťan, muslim nebo hinduista. Pro ni si byli všichni rovni.“
Kritika na stará kolena
Matka Tereza založila svoji kongregaci Misionářek lásky už v roce 1949, budovala útulky pro umírající i sirotky, nemocnice a školy.
Nositelka Nobelovy ceny míru i Templetonovy ceny čelila na sklonku života kritice za své styky s diktátorskými režimy, naprosté odmítání potratů i nedostatek odborné lékařské péče v útulcích pro umírající. Z toho nejspíš pramení ten negativní vztah k médiím.
Ti, kteří se s Matkou Terezou setkali osobně, na ni ale vzpomínají jen s rozzářenýma očima. „Byla jako naše skutečná matka. Opravdu. Dokonce teď, když už není s námi, ji stále miluji,“ svěřuje se sestra Klara.
Byla jako naše skutečná matka
„Byla otevřená vůči všem lidem, všechny měla ráda. Strávit s ní jen maličkou chvíli byl nezapomenutelný zážitek,“ rozplývá se Klara, která jako řeholnice strávila tři dekády na misiích v Etiopii a na Srí Lance.
„Je to služba lidem, služba Ježíši. Jako malá jsem slyšela píseň o Matce Tereze, nabírala jsem právě vodu ze studny, odhodila vědro a poslouchala. Tehdy jsem se rozhodla, že vstoupím do kongregace a stanu se řeholnicí. Je to už více než 30 let,“ vzpomíná.
Žen jako je ona pracuje dnes v kongregaci Misionářek milosrdenství přes šest tisíc.
