Máte smůlu, mávali mu před očima územním plánem

Má velkou parcelu hned vedle domu svých rodičů, a proto se rozhodl, že si tady postaví vlastní rodinné sídlo. Přesně tak začíná příběh pana Radima Zlámalíka z Opavy-Komárova. Do té doby vůbec netušil, že jeho vlastní pozemek je trnem v oku architektů na magistrátu a že si na něm vlastně nemůže vybudovat ani kůlnu na dřevo. Nejsme přitom v žádné výjimečné přírodní oblasti a navíc se o několik metrů dál stavět může. Pan Zlámalík je sám architektem, a proto se rozhodl, že si dům nakreslí a bude za něj bojovat.

Radim Zlámalík z Komárova, okrajové části Opavy, má zatím jen počítačový nákres svého domku. Stojíme u něj na zahradě. Tam, kde se jednou chce dívat z okna na dům svých rodičů v sousedství. "Zjistil jsem, že se tady nemůže stavět kvůli stavební uzávěře. Neřekli mi důvod. Řekli mi, že je tu zelená barva a že tady není možné stavět," uvedl na svém pozemku Radim Zlámalík. "Nevím, jaký je problém, ale podle mě je chyba v územním plánu," doplnil.

Teď se na to podívejme z výšky. Z jedné strany je miniaturní zelená plocha Zlámalíků obklíčená silnicí první třídy. Vzadu prosvítá pole a na jedné straně končí malým korytem vyschlé strouhy, která se občas zaplní, když to majitel nedaleké elektrárny potřebuje. To je vše.

Opravdu by rodinný domek tak ublížil okolnímu poli nebo strouze, když jeden už tady stejně stojí? Je to dům rodičů Radima Zlámalíka. Navíc jsou obě parcely izolovány za silnicí.

Pátráme dál. Urputná stavební uzávěra by neměla souviset ani s jiným veřejným zájmem. "Silnice se rozšiřovat nebude, také obchvat by měl vést také jinudy. Je tady jenom cesta, ale to mi nevadí, to je můj problém. Pokud by to někomu vadilo, tak s tím problém nemám, ani s potokem, ani s cestou," řekl Radim Zlámalík.

Za potokem jsou pole a další stavby. "Podle územního plánu je tam jiná barva a tam je dovoleno stavět. Mám rezervaci, tedy zelenou barvu. I na stávajícím objektu, i když tu dům stojí už sto let. Nevím, jak na to přišli, je to záhada," řekl Radim Zlámalík, který se nemíní vzdát bez boje.

Rodiče Radima Zlámalíka bydlí dle územního plánu rovněž na zelené ploše. Také oni zavazí zvláštní rezervaci, která na mapě připomíná zelenou skvrnu. Radim Zlámalík už ví, že mu za těchto podmínek nikdo nedá stavební povolení, vlastně ani nemá šanci o něj požádat, pokud nechce stavět načerno. Věří totiž, že úředníky přesvědčí.

"Nic jiného nám nezbývá. Je to můj pozemek, mám to tu rád, narodil jsem se tady a jde mi o to, abych tady mohl stavět a žít tady," říká rozhodně.

Proč soused stavět může, proč je pozemek na jedné straně strouhy vzácnou rezervací a na straně opačné obyčejnou hlínou? Proč je tak důležité tohle izolované místo vedle silnice blokovat úředními razítky? Radim Zlámalík trvá na tom, že tady chce v budoucnu vychovávat své děti a udělá pro to všechno.

"Spoléhám na to, že se v Opavě stane malý zázrak. Ne že by se změnil územní plán, ale že se opraví chyby v územním plánu," dodal.

Hygienici tam zakázali stavět

Zdánlivě nevinná mapa s vyznačením, kde a co je možné stavět, může změnit osudy spousty lidí. Například firmy mohou přijít o vjezdy do závodu, zahrádkáři musí opouštět po mnoha letech své osady nebo někdo nemůže postavit na vlastním pozemku rodinný domek. Zahrada obklíčená rušnou silnicí, polem a korytem potoka byla určena jako přírodní rezervace.

Je to jednoduché: Radim Zlámalík chce stavět na své parcele, vedle místa, kde už sídlí jeho rodiče. Je to malá uzavřená oblast u silnice, kde je pár stromů a zahrada. Tak proč ne? Tak to vidí starosta Opavy-Komárova Daniel Žídek.

Chybou je podle něj už to, že územní plán nerespektuje, že dům rodičů Radima Zlámalíka tam stojí už téměř sto let. "Myslím si, že zákon stojí na jeho straně. Oprava chyby v územním plánu není tak složitý proces jako nový územní plán nebo změna územního plánu. Tudíž si myslím, že má šanci na rychlou opravu," míní starosta.

Úplně jiná slova ovšem slyším z úst hlavního architekta města Opavy Zdeňka Bendíka. Proč Radim Zlámalík svůj dům stavět nemůže?

Argument první: malá strouha na kraji zahrady. "Vodoteč po celé své délce od Kylešovic až k soutoku k řece Opavě a k pozemku pana Zlámalíka je vedena v ploše lokálního biokoridoru, který je velice důležitý a je součástí každého územního plánu," řekl Zdeněk Bendík.

Argument číslo dvě: sporná parcela je u rušné silnice, kde je velký hluk. Zdeněk Bendík ukazuje dopis od hygieniků zakazující stavby v těchto místech, ať už pozemek patří komukoliv. "Z hlediska územního plánování by se na této ploše neměly nikdy umisťovat žádné domy nebo objekty na bydlení," doplnil architekt.

Radim Zlámalík ovšem argumentuje tím, že na druhé straně strouhy se stavět může a přitom je to na první pohled podobná krajina. "Přes strouhu se však už nacházejí plochy občanské vybavenosti a v těchto plochách se dá i během dne v těchto intenzitách pracovat. Ale nejde o objekty určené k trvalému bydlení, jsou to dočasné věci," uvedl třetí argument Zdeněk Bendík.

Různé barvy pozemků znamenají různé možnosti i v těsném sousedství. Plán je zkrátka plán. Komárovský starosta Daniel Žídek si i přesto myslí, že boj za rezervaci na zahradě u Zlámalíků je zbytečným házením klacků pod nohy. "Jestliže tam bydlí se svými rodiči od svého narození a chce u nich stavět, tak to plně chápu, a proto ho plně podporuji," dodal.

Občan může napadnout územní plán i u soudu

Víte, k čemu jsou územní plány obcí? Že rozhodují, k čemu budou sloužit pozemky ve městě nebo na vesnici bez ohledu na vlastnické vztahy? Jakou možnost má člověk, který s postojem úředníků nesouhlasí?

Územnímu plánování, které mnozí neoprávněně podceňují, se věnuje stavební zákon číslo 183 z loňského roku. Z něj jasně vyplývá, že zásadní vliv na to, co se kde bude a nebude stavět, má obec a s ní musí nespokojený občan bojovat. Třeba tím, že navrhne změnu územního plánu.

Ve změti paragrafů pátráme s mluvčí krajského úřadu v Ostravě Šárkou Vlčkovou. "Občan může v rámci návrhu požádat o změnu funkčního využití plochy nebo pozemku. Pořizovatel, zpravidla úřad plánování obce s rozšířenou působností, návrh posoudí a se svým stanoviskem předloží zastupitelstvu obce k rozhodnutí," uvedla.

Pochopitelně, že jednodušší by bylo řešit problém Radima Zlámalíka ne jako změnu, ale opravu územního plánu. To by ovšem nejprve musel přesvědčit odbor hlavního architekta. "Požadavek občana může být v rozporu se zájmy obce nebo s veřejným zájmem a občanovi nemusí být vyhověno. Vlastnictví pozemku samo o sobě nezakládá právo na něm stavět," doplnila mluvčí.

Ve hře je také veřejné projednávání územního plánu, což je proces daný zákonem, kterého si hodně lidí ani nevšimne. "Občan, který uplatnil v rámci veřejného projednávání návrhu územního plánu nebo jeho změny námitky, může rovněž podat podnět proti rozhodnutí o námitkách," upřesnila Šárka Vlčková.

Bránit se může člověk relativně dlouho, ale pokud opravdu nedojde k porušení zákona, mívá většinou smůlu. "Opatření obecné povahy, jímž se vydává územní plán nebo jeho změna, může být také napadeno žalobou u krajského soudu," dodala mluvčí.

Pokud to shrneme, obec musí dodržet spoustu paragrafů a veřejných projednání a na konci je územní plán. Může se stát, že člověk odhalí chyby obecních úředníků. Jenže většinou se mu to nepodaří. Jestliže má Radim Zlámalík problém nikoliv s tím, že by úředníci překračovali kompetence, ale spíše s podstatou jejich rozhodnutí, zřejmě narazí na právo zastupitelů vyrobit. Žaloba u soudu už je pak pouze krajním řešením.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.