Martínkova naděje. Poslechněte si časosběrný seriál o výjimečné solidaritě a velké naději
Na genovou terapii se Martínkovi složili lidé ve sbírce. Operace trvala 10 hodin
Sen se pomalu stává skutečností. Tak popsala rodina dvouletého Martínka cestu do Francie na zásadní lékařský zákrok. Původní termín genové terapie, na kterou se Češi složili, byl v listopadu. Malý pacient ale kvůli vytíženosti francouzské kliniky musel počkat ještě do konce ledna. Z brněnského letiště se odlétalo 21. ledna a cesta z domova na Olomoucku do nemocnice na jihu Francie vyšla na 7 hodin.
Čtěte také
Tomáš Zatloukal nese syna v náručí odletovou halou brněnského letiště. Čekají na něj novináři. Tatínek odkládá Martínka a jde před mikrofony a kamery. „Jsem nervózní, jsem strašně rád, že už se to konečně pohne, ale ten strach tam je a bude. Všem lidem, kteří pomohli, moc děkuji.“
Novináři i letištní zaměstnanci musí mít kvůli riziku nákazy roušky. I sám Tomáš trávil před cestou dlouhé týdny doma v izolaci.
„Já jsem ještě před odjezdem do Montpellier nějaký čas byl doma, řekněme v karanténě, protože jsme nechtěli riskovat jakoukoliv infekci, která by mohla zákroku hrozit. Takže jsem chybil v práci asi skoro dva měsíce.“
Lékařský doprovod
Tomáš bez bližších podrobností říká, že to jeho nadřízený chápe a chválil i svůj tým lidí, který ho dokáže zastoupit. Rodina nenastupuje v lednu kvůli riziku nákazy na běžný let, ale míří do malého soukromého letadla. Na Martínka na palubě dohlíží pediatrička a neonatoložka Soňa Šuláková.
„Moje role je lékařský doprovod Martínka, nikdy neletěl letadlem. Dostal léky na uklidnění, aby cestu přestal. Je hypotonický, má nižší svalový tonus, tak musíme dbát, aby dobře udržel hlavičku při vzletu, aby třeba nezvracel, jsem vybavena veškerými léky.“
Čtěte také
Martínek míří po příletu přímo do nemocnice ve francouzském Montpellier, kde prochází předoperačními vyšetřeními. Samotná operace trvá skoro 10 hodin. Léčebná látka se musí do mozku vstřikovat velmi pomalu.
Léčebná látka
„Dítě je při zákroku v celkové anestezii. Musíme prorazit lebku, abychom mohli na přesné místo v mozku zavést mikrokatetr a potom tam vstříknout léčebnou látku. To trvá 35 minut. Celkem jsou potřeba 4 takové aplikace.“
Vysvětluje francouzský neurochirurg Thomas Rougeau, který zákrok provádí 4 roky. Na začátku února říká, že se ve Francii stejně jako Martínek léčilo 8 pacientů. Nejmladší je sedmiletý, nejstaršímu je 11 let.
Tomáš Zatloukal mluví o pocitech po zákroku s kolegou Martinem Baluchou, zpravodajem Českého rozhlasu ve Francii.
Čtěte také
„Ulevilo se mi moc, je úžasný, když se člověk může volně nadechnout a nemusí myslet na to, že by mohl chytit nějakou chřipku nebo rýmu, která by mohla ohrozit zákrok, takže teď je to super.“
Už jsou patrné nějaké náznaky zlepšení nebo je příliš brzy? „Na to ještě příliš brzy, já teda samozřejmě jako rodič, tak já si myslím, že to vidím, ale byl jsem ujištěn, že v tom nejhorším možném případě 6 týdnů, nejlepším 2 týdny, tak uvidíme, kdy budou známy první nějaké reakce na lék.“
Rekonvalescence
Druhou českou pacientkou se vzácnou nemocí AADC je 15letá Míša Hlaváčková. I tu čeká genová terapie, a to teď v květnu ve Spojených státech. Bude součástí klinické studie léčby starších dětí s AADC. Míšina rodina bude podle maminky Lenky sledovat i pokroky Martínka.
„My jsme rádi, že to má za sebou, teď potřebuje svůj potřebný klid k rekonvalescenci a pak začne cvičit a dožene.“
O konkrétních pokrocích Martínka po lednovém zákroku ve Francii uslyšíte v dalším díle v neděli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
