Martin Patřičný zasvěcuje to tajů dřeva: Jabloň? To je mystika

Každé dřevo je k něčemu určené – na topůrko sekyrky se hodí spíše jasan nebo akát, topol zase na sauny, nebo válečky na nudle se dříve dělaly z buku.

„Buk roste od kořenů rovně, netvoří korunu. Dřevaři říkají, že má velkou výtěžnost,“ vysvětluje s tím, že dříve se tento druh stromu používal třeba i na topůrka.

Jak se dělají šindele? Především se musí vybrat kvalitní dřevo, přibližuje Jindřich Holub

• Upravit
• Smazat

Otec pokrývač, děda truhlář, a když se to smíchá, tak vznikne šindelář. Tak popisuje mistr tradiční rukodělné výroby šindelů Jindřich Holub cestu ke své profesi. S výrobou šindelů se můžete podrobně seznámit na Michalově statku na Havlíčkobrodsku, kde dělá průvodce.

Vzácná je také třeba jabloň – dorůstá malých rozměrů a ještě je křivá během růstu. „Je to mystika, všechny sady v Antice ve starých bájích byly jabloňové sady,“ popisuje s tím, že jabloňové dřevo je také oblíbené na šperky.

A co je to kořenice, očkovitost a vlnkování? Jedná se o nepravidelný růst. „Kořenice je podle nádorů, což je lidský pojem – strom, když má na sobě nádor, tak mu to nic nedělá, nevadí mu,“ nastiňuje.

A pokud vidíme na stromě bouli, a v ní jsou očka nebo proutky, tak se jedná o očkovitost. „Ve středních Čechách je nejsnazší nalézt očkovitost na akátu,“ uzavírá.