Jak se dělají šindele? Především se musí vybrat kvalitní dřevo, přibližuje Jindřich Holub

14. červenec 2018

Otec pokrývač, děda truhlář, a když se to smíchá, tak vznikne šindelář. Tak popisuje mistr tradiční rukodělné výroby šindelů Jindřich Holub cestu ke své profesi. S výrobou šindelů se můžete podrobně seznámit na Michalově statku na Havlíčkobrodsku, kde dělá průvodce.

K výrobě šindelů se musí především vybrat kvalitní dřevo, to se nařeže na špalky, rozštípe na půlky, čtvrtky, osminy, vyštípne se špička… „Musí to být dobře štípatelné a rovné dřevo,“ vysvětluje s tím, že k výrobě šindelů se používá smrk, jedle, modřín.

Když je dřevo naštípané, odstraní se kůra, vezme se poříz a vše se opracuje – na jedné straně drážka, ke středu špička a vše do sebe zapadá jako palubky. Na střechu se dřevo přibíjí v jedné nebo dvou vrstvách, podle toho, jak je potřeba kvalitní střecha.

Většina starých domů měla slaměné došky, ty ale vydrží daleké méně a je nebezpečí požáru. Na druhou stranu šindel je poměrně drahá věc. „Je to spíše pro fajnšmekry,“ uzavírá.

Šindel je jednou z tradičních střešních krytin lidových staveb. Jedná se o dřevěnou destičku břitovitého tvaru, širokou 8 až 15 a dlouhou 50 až 60 cm. Tloušťka je asi 1,5 až 2,5 cm. Jedna strana je opatřena drážkou a na druhé straně je břit.

 

  • Kultura
  • Rozhovor