Martin Kocourek, předseda Dozorčí rady ČEZu

Dnes začněme prostými fakty. Český energetický gigant ČEZ se chystá modernizovat jednu z nejvýkonnějších evropských tepelných elektráren v severočeském Prunéřov. V rámci prosazování vlivu na životní prostředí se ozvaly se svými zásadními výhradami také federativní státy Mikronésie a navrhly, aby ČEZ rekonstrukci nerozjížděl, protože elektrárna údajně může přispět ke zvyšování hladiny moře kolem mikronéských ostrovů. Potud, řekněme, standardní postup. Zajímavé ale je, že Mikronésie má rozlohu pouhých 702 kilometrů čtverečních, počet obyvatel 108 tisíc a je vzdálen pod České republiky zhruba 13 tisíc kilometrů. Začíná Dvacet minut Radiožurnálu, přeji vám dobré pozdní odpoledne. Do studia Českého rozhlasu dnes přijal pozvání předseda dozorní rady ČEZu Martin Kocourek, dobrý den, vítejte v rozhlase.

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane předsedo, byl jste překvapen tím, že do procesu posuzování vlivu na životní prostředí té modernizace prunéřovské tepelné elektrárny se vsunuly mikronéské federativní státy?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Musím se přiznat, že ano, protože původně jsem tuto informaci zaslechl jenom tak na půl ucha a myslel jsem, že to je nějaký vtip, ale nicméně pak jsem se dozvěděl, že to je oficiální stanovisko jejich úřadu, které se této problematice věnuje, takže je potřeba brát vážně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a vzhledem k tomu, že podle českého právního řádu Mikronésie stejně tak jako v podstatě každý ze států má právo na to, být účastníkem tohoto posuzování vlivu na životní prostředí, tak zvyšuje se jejich angažmá, nebo díky jejich angažmá možnost, že celá EIA, tedy posuzování vlivu na životní prostředí, dopadne špatně a tím myslím, že například modernizace neproběhne, anebo proběhne úplně jinak než by si ČEZ představoval?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Tak já myslím, že teďka bude na ministerstvu životního prostředí, aby v rámci naší platné legislativy posoudilo, zda ty argumenty, které Mikronésie používá, jsou relevantní proto, aby bylo opravdu nějakým zásadním účastníkem toho řízení. Takže ministerstvo životního prostředí toto bude musel posoudit. Ale já si ale nemyslím osobně, že Mikronésie by měla být zásadním účastníkem tohoto řízení, protože velmi těžko bude prokazovat, že elektrárna Prunéřov bude mít vliv na jejich životní prostředí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V dopisech, které Mikronésie adresovala českému ministerstvu životního prostředí, ten první přišel zhruba v době, kdy se konal ten kodaňský summit o klimatických změnách a ten druhý přišel v tomto týdnu, tak tam se kromě jiného píše, že Prunéřov je 18. největší producent skleníkových plynů v Evropě. To podle vašich údajů sedí?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Já mám možná trošku jiné číslo, teď srovnání těchto velkých uhelných elektráren je, myslím, Prunéřov na 13. místě, co se týká produkce těch emisí, nicméně i to je právě důvod k tomu, aby ČEZ přistoupil k zásadní modernizaci a ekologizaci této, této elektrárny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, například Jan Piňos z české pobočky společnosti Greenpeace tvrdí v rozhovoru z tohoto pondělí, z pondělního vydání týdeníku respekt, že ČEZ postupuje při té uvažované modernizaci Prunéřova špatně, když nechce osadit ten modernizovaný Prunéřov tou nejlepší dostupnou technologií, což podle jeho názoru ve chvíli, kdy jde o tak rozsáhlou modernizaci, požadují regule Evropské unie.

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
To je jeden úhel pohledu. My musíme vycházet z toho, jaké máme k dispozici zdroje pro tuto elektrárnu a to je nedaleké uhlí ze severočeských dolů, které není příliš kvalitní a právě když to budeme posuzovat v kontextu těch nejlepších postupech technologií a vzhledem k plánovaní jak životnosti, tak schopnosti to uhlí těžit, tak nejlepší technologie, kterou ČEZ nasazuje, je opravdu obsažená v tom návrhu, který ČEZ má.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A kdybychom to vzali bez ohledu na to, jaká uhlí je k dispozici, řekněme, těsně vedle Prunéřova, protože leží vedle severočeské hnědouhelné pánve, ale, řekněme obecně, tak bude podle názoru ČEZu nasazena nejlepší možná technologie?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Ano, to jsme prokázali při výstavbě nově elektrárny v Ledvicích, kde je opravdu nasazena ta nejlepší technologie, která je teď dostupná, ale tam to není problém s tím, že by nebyl dostatek uhlí, a to uhlí je tam mnohem kvalitnější, to znamená ČEZ tam kde může, nasadí tu nejlepší technologie, která je v Evropě, ve světě dostupná. To není případ Prunéřova. Prunéřov je limitován životností nebo to životností toho dolu, který se počítá na 25 let a na to musíte nasadit technologii tak, aby vám po době životnosti ta, ta elektrárna mohla být odespána a zároveň je to kvalitou uhlí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já se ještě jednou vrátím k tomu, co říkal Jan Piňos z Greenpeace, který podle své interpretace celé té situace z angažmá Mikronésie, v celém tom posuzování vlivu, tak podle jeho informací byli právě lidé z Greenpeace těmi, kdo tu informaci, že se něco s Prunéřovem bude dít, jaksi poslali do Austrálie, odkud se potom dostala do Mikronésii a nastaly ty dopisy a posléze i to angažmá v celé EIA. Tak ten zásadní požadavek Greenpeace v této oblasti je, aby byla v Prunéřově nasazená nejlepší dostupná technologie, je schopen to ČEZ splnit nebo ochoten?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Znovu opakuji, jsme limitováni jednak množstvím toho uhlí, které tam v tom dole je k dispozici.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jak to souvisí s kvalitou té technologie?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
No, protože když, abyste tu technologii úplně využil, tak jednak potřebujete kvalitní uhlí a zároveň potřebujete tu technologii využívat nějakou dobu. To znamená ty nové technologie se dimenzují na dobu 40 lety, pokud nemáte k dispozici uhlí na 40 let, máte k dispozici uhlí pouze na 25 let a ještě v nějaké horší kvalitě, musíte nasadit jinou dostupnou technologii, která je v elektrárně Prunéřov plánována. Podobný případ byl v elektrárně Tušimice, která se teďka uvádí do provozu. Je to velmi podobný případ, kdy zase jsme limitování množstvím uhlí, jsme limitováni jeho kvalitou a zároveň tedy musíte nasadit technologii, která to, která to využije. Není možné mít úplně supermoderní elektrárnu, kterou budete využívat 25 let a potom 15 let ta technologie bude stát, to by byla, to by byla, to by bylo plýtvání zdroji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to vezměme finančně, protože když používáte, pane Kocourku, slovo zdroje, předpokládám, že myslíte peníze.

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak kolik nebo jinak to vezměme, jaký je finanční rozdíl podle názoru ČEZu mezi použitou technologií, kterou vy hodláte použít a tou nejlepší dostupnou, tak jak o tom mluví například Greenpeace?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Kdyby, kdyby hypoteticky ČEZ použil technologie, teď samozřejmě v přeneseném slova smyslu, co se použila v Ledvicích, která je ta nejlepší dostupná pro dlouhodobou elektrárnu, tak by podle mě ten rozdíl činil zhruba 10 miliard korun, to znamená 10 miliard korun bychom vyplýtvali za dalších 15 let neprovozu té elektrárny, což nejsou malé peníze.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to by dělalo, co se týče, řekněme, emisi procentuálně kolik?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Já myslím, že procentuálně emisí po dobu té životnosti, která je plánovaná na 25 let?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano.

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Já myslím, že ty emise by byly možná tak o 10 procent nižší.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je dokonce ještě větší číslo, než udává právě zmiňovaný Jan Piňos z Greenpeace a teď když to postavíme na pomyslné misky vah o 10 procent nižší emise skleníkových plynů, které způsobují podle všech zatím dostupných informací globální klimatické změny a na druhé straně investice 10 miliard korun, tak pro vás osobně se na kterou stranu tíhnou ty misky vah?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
No, tak když vyplýtváte 10 miliard korun, tak se vám to musí někde projevit a projevilo by se to pravděpodobně buď v ceně elektřiny, kterou byste takto vlastně neprodukoval, ale musel platit tu výrobu nebo to pořízení té investice a ČEZ by ztratil konkurenceschopnost tímto, tímto způsobem a to si myslím, že je otázka k posouzení, protože podle mě snížení těch emisí lze dosáhnout také mnoha jinými projekty. To znamená, je potřeba posuzovat celou tu ekologickou obnovu těch elektráren v celém kontextu, a my jsem vázáni jako Česká republika nějakými závazky vůči Evropské unie a ty splníme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu předseda dozorčí rady ČEZu Martin Kocourek. Povede ČEZ s Mikronésií nějaká jednání? Jsme rád, že jsem vás rozesmál, pane předsedo.

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
No, spíš jste mě zaskočil. Já myslím, že to je spíš otázka pro ministerstvo životního prostředí, protože toho bude mít jako účastníka toho řízení. ČEZ je předkladatel nějakého návrhu toho posouzení, takže to je otázka pro ministerstvo životního prostředí. Z pohledu ČEZu, my samozřejmě tu situaci nepodceňujeme, máme určité studie, které říkají, jaký vliv, dokonce jaký vliv ty emise pouštěné ze střední Evropy mají na Tichomoří a neukazuje se, že by to nějaký vliv mělo. Tam působí úplně jiné faktory.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, vy mi tak trochu nahráváte teď, pane předsedo, protože v těch dopisech, které chodí z federativních států Mikronésie, je také psáno, že je téměř prokazatelné, že i prunéřovská elektrárna svými emisemi skleníkových plynů může přispět k tomu, že stoupne hladina oceánu a ta suma těch ostrovů, které patří do Mikronésie, mohou mít velký problém, protože některé z nich mohou být zaplaceny. Tak se ptám, pokud tedy disponujete opravdu těmi analýzami, o které, o kterých jste mluvil, tak vaše analýzy říkají toto není možné?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Naše analýzy říkají, že vliv elektráren ve střední Evropě nemá na Mikronésii žádný vliv.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A nedáte je třeba na web ty analýzy?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Teď já nevím, jestli je máme dávat na web, ale určitě v případě, že si to ministerstvo životního prostředí vyžádá, tak je určitě předložíme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V tomto týdnu se stalo několik věcí, které se týkají právě plánované modernizace Prunéřova, jednak onen další dopis z Mikronésie, potom minimálně z pohledu redakce publicistiky Českého rozhlasu mlčenlivost ministerstva životního prostředí právě k tomuto tématu a poté vyjádření ministerstva životního prostředí, že to definitivní stanovisko, právě co se týče posuzování vlivu na životní prostředí bude sděleno až později. Máte nějaké vysvětlení proto, proč ministerstvo životního prostředí v tuto chvíli váhá s tím, aby řeklo definitivní stanovisko?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Tak samozřejmě, že nás to trochu překvapilo, protože ministerstvo vlastně 4. ledna, tuším, mělo vydat konečný verdikt.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je to tak.

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Nicméně pozastavilo vydání tohoto verdiktu a já si to vysvětluju tak, že je to spíš způsobeno tím, že pan nový ministr Dusík si chce ještě prověřit všechna ta fakta, který v tom posuzovacím procesu byla nastolena, ověřena a že to rozhodnutí vydá v co nejkratší době.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale.

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
K žádným zásadním změnám podle mě v tom posuzování už by nemělo dojít, protože podle mě všechny argumenty už padly. Podklady byly dodány a.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, pane předsedo, vy říkáte, že by nemělo dojít k žádným zásadním změnám, na druhou stranu je nebo to není ani veřejné tajemství, to je prostě obecně deklarovaným faktem, že pokud byl ministrem životního prostředí Martin Bursík, tak se s ministerstvem, životního prostředí o takových věcech příliš nedalo bavit. Takové věci jako je, řekněme, modernizace Prunéřova ne tou nejlepší technologií prostě nebyla na pořadu dne. Za ministra životního prostředí Mika už, řekněme, začaly ledy tát. Očekáváte, že tento jaksi směr bude pokračovat a že nakonec pan ministr životního prostředí Dusík dá souhlasné stanovisko?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Já myslím, že ta finalizace toho rozhodnutí proběhla za pana ministra Mika, já myslím, že ministerstvo to posuzovalo objektivně a podle mého názoru pan ministr Dusík si potřebuje možná s tím ještě podrobněji seznámit. Ale podle mě nic nového se do toho nedá až tak vnést a já myslím, že pan ministr Dusík se rozhodne správně. V mém pohledu prostě to kladné rozhodnutí vydají.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a teď promiňte, ale to vypadá, jakože víte, co už v těch papírech je napsáno?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Ne, opravdu ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říkáte, že se to finalizovalo za pana ministra životního prostředí Ladislava Mika.

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Ano, který zároveň oznámil ten termín toho vydání, toho rozhodnutí, to znamená nějak v hrubé kostce s nějakými parametry už to rozhodnutí musí být. Já si myslím, že pan ministr ho teď jenom posoudí, zda byly splněny opravdu všechny náležitosti a zda je přesvědčen a tom, že to rozhodnutí je správné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dokážete si teda jako předseda dozorčí rady ČEZu v tuto chvíli, pane Kocourku, představit, že by někdy v průběhu příštích dní, řekněme, do konce ledna prostě ministerstvo životního prostředí dalo zamítavé stanovisko nebo záporné stanovisko v tomto ohledu, co se týče modernizace Prunéřova?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Že by dalo v krátké době, nebo vydalo v krátké době teď zamítavé stanovisko si moc představit neumím. To si umím představit, že by ten proces se musel v podstatě rozběhnou znovu na základě nějakých nových faktů a argumentů nebo podkladů. Takže já, já očekávám, že v nějakých řádech měsíce, měsíců by to rozhodnutí mělo, mělo padnout a musíme se opravdu na ten problém dívat tak, že buď ta elektrárna poběží dál, jak běží prostě s těmi problémy, které všichni naznačují a kritizují, anebo že se umožní její rekonstrukce, která sníží emise o polovinu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom úplně závěrečná otázka k tomuto tématu. Rozumím tomu správně, že, řekněme, angažmá nebo vstup Mikronésie do celého tématu není úplně zásadní?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Já doufám že ne, protože to by otevíralo obrovský precedent pro posuzovací procesy nejenom v České republice, ale všude, kde se prostě nové elektrárny obnovují, nebo budou stavět.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, dobře, ale vy stejně dobře jako já víte, co je napsáno právě v zákoně, který upravuje samotnou EIA.

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Souhlasím, ale.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ten zákon toto umožňuje.

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Ano. Ale potom se musí posoudit relevance toho účastníka a jeho argumenty, že opravdu to mělo a může to mít vliv na jeho životní prostředí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, předseda dozorčí rady ČEZu Martin Kocourek je dnes jejich hostem. Tak zůstaňme, pane předsedo, ještě u samotného ČEZu. Včera ve Dvaceti minutách Radiožurnálu místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach uvedl, že všechny návrhy právě sociální demokracie, které přidávají legislativní cestou občanům peníze v sociální oblasti, tedy mateřská, nemocenská, důchody, mám tím na mysli ten třináctý důchod 2400 korun coby jednorázový příspěvek, chce jeho strana v tomto roce uhradit z takzvané superdividendy ČEZu. Mluvil konkrétně o částce 24 až 25 miliard korun, dividendy z ČEZu směrem je státu coby majoritnímu akcionáři za rok 2010. Je to dobrý nápad? A teď se vás ptám spíše jako experta ODS na oblast ekonomiky.

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Já si myslím, že to dobrý nápad není. Protože jednak si musíme uvědomit jednu věc, že sice opticky to vypadá, že ty peníze lze vzít velmi snadno, že je to dodatečných nějakých 6 miliard, které se přiřadí k té dividendě, která je standardně vyplácená. Ale musíme si uvědomit jednu věc, že ČEZ má ještě 30 procent soukromých akcionářů. To znamená, jakmile navýšíte jeho dividendu, navýšíte dividendu i pro ty ostatní akcionáře a s tím já mám trošku problém, protože nevím, proč by díky tomu, že sociální demokracie potřebuje někde sehnat peníze, bychom měli v podstatě odměnit i ty ostatní akcionáře tím, že budou mít vyšší dividendu. Jinými slovy, pokud chce sociální demokracie pomoct někomu prostřednictvím nějakých dávek, jakýchkoli sociálních, tak bude pomáhat i těm soukromým akcionářům, kteří s tím nemají nic společného a s tím já mám velký problém. Kromě toho, že peníze našich podniků budeme používat na problémy, které si způsobili v podstatě politici sami.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, když mluvíte o těch zbylých 30 procentech nebo zhruba 30 procentech akcionářů ČEZu, už se ví přesně, a vy jako předseda dozorčí rady byste to asi měl vědět, kdo to je? Protože dlouhou dobu nebylo úplná jistota o tom, za kým jsou tyto akcie?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Těch akcionářů je přes 100 tisíc jako kdyby přišli na valnou hromadu, tak bychom to museli udělat na Strahově, takže jednak jsou to opravdu velmi drobní akcionáři a potom jsou to víceméně většinu nějaké fondy, ať už penzijní nebo investiční. Žádný dominantní akcionář tam, tam nefiguruje, tam nemá nikdo víc prostě než 1,5 procenta, to znamená nějaký koncentrovaný akcionář, který by soukromý akcionář, který by byl schopen ovlivňovat fungování ČEZu, tam není.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu majoritním akcionářem ČEZu je český stát, jako právě majoritní akcionář se může prostě rozhodnout to, že si ve formě dividendy stáhne z této firmy více peněz, než je normálně zvykem než, řekněme, těch 18 zhruba miliard korun ročně, tak proč by to nemohl udělat?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Protože znovu opakuji, jednak budete muset distribuovat o 30 procent víc, to znamená není to 6 miliard ale 9 miliard, aby bylo jasno, těch 9 miliard tomu podniku seberete a ten je mohl použít na jiné věci typu odsiření, snížení emisí, čeká nás.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já vím, ale, pane předsedo, dobře víme, že ČEZ je firma, která rozhodně netrpí nedostatkem nějakého provozního kapitálu, dokonce se říká, že to je firma, která před sebou dokonce ty peníze takříkajíc jaksi, jaksi valí a má jich mnoho k dispozici. Tak je.

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
To souhlasím, ale.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Úplně zásadní odebrat 9 miliard?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
No, podívejte, jestli ČEZ má být kotvou energetické politiky České republiky, to znamená jinými slovy i s ohledem na to uhlí, které bude postupně utlumováno, máme investovat do jiných zdrojů, zejména se bude diskutovat o jaderných zdrojích, dostavbě Temelína, případně výstavbě jiných elektráren, to jsou stamiliardové investice a ČEZ je schopen je pokrýt z těch nerozdělených zisků v minulých období, na to ty peníze jsou připraveny a každá teď, obrazně řečeno, koruna potom může chybět a bude se muset hledat buď jinde, anebo se ty investice neuskuteční v tom rozsahu, v jakém si ta energetická bezpečnost představuje. To znamená, jakkoli se může zdát být v kontextu 100 miliard 9 miliard málo, tak určitě vám potom můžou chybět.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pokud bychom si představili hypotetickou situaci, že v květnových sněmovních volbách ODS například zvítězí, anebo prostě bude mít velký vliv na to, co bude dělat Vláda České republiky v další volebním období, tak bude vyplacena superdividenda ČEZu ve výši, řekněme, těch 24, nebo 25 miliard korun?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Já myslím, že dividenda by měla být vyplácená v nějakém dlouhodobém kontextu, který ČEZ svým akcionářům i státu deklaroval, že bude rozdělovat 50 až 60 procent svého čistého zisku. Jakýkoli zásah do této dividendové politiky kromě toho, že odčerpáváte zdroje tomu podniku, tak zároveň má vliv na kurz té akcie, protože ho může rozkývat, je to mimořádný nějaký vliv, výkyv. ČEZ je kótován na několika burzách. Pro ten podnik to nemá dobré důsledky a podle mě nemá to dobré důsledky ani pro české veřejné finance, protože látáme díry ve veřejných financích penězi, které v příští letech mít nemusíme a ty problémy si budeme jenom zhoršovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumímli tomu dobře, ta odpověď zněla ne.

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Odpověď zněla ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď ještě úplně poslední krátká otázka. Vy jste říkal, že ČEZ má díky nerozděleným ziskům minulých let k dispozici prostě nějaké peníze, ze kterých by mohl uhradit například částku, která by stála dostavba dvou bloků Temelína?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Ano, určitě, určitě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Toto všechno má připraveno ČEZ, nebude potřeba sahat například do nějakých dotací či příspěvků ze strany státu?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
Ne, určitě ČEZ takto funguje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, to znamená, že má ČEZ 500 miliard korun?

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
500 miliard je výhledově, kdybychom hypoteticky chtěli stavět 5 bloků. Zatím je v úvahách jsou dva, reálně, reálně v úvahách se připravují 2 bloky v Temelíně a na to ČEZ určitě svoje vlastní zdroje má.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Mým dnešním, hostem byl předseda dozorčí rady ČEZu Martin Kocourek. Pane Kocourku, díky za váš čas a komentáře, hezký večer.

Martin KOCOUREK, předseda dozorní rady, ČEZ:
A děkuji, hezký večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také i u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, i já vám přeji příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: mav
Spustit audio