Marek Šnajdr, náměstek ministryně zdravotnictví

Příští rok, tedy rok 2010 by mohl být krušným pro pacienty, a to kvůli návrhu úhradové vyhlášky. Ta stanoví, kolik peněz na léčbu dostanou příští rok nemocnice a lékaři od zdravotních pojišťoven. Je krize, šetří se a peněz lékaři budou od pojišťoven dostávat méně. Podle Mladé fronty DNES to pacienti pocítí třeba tím, že budou déle čekat na vyšetření a lékaři prý často budou nuceni přemýšlet, jestli vůbec předepíší ty nejlepší léky. Hrozí nám horší zdravotní péče? Budeme se ptát. Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr. Vítejte u nás, dobrý den.

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Děkuji, hezký večer vám i posluchačům.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pane náměstku, je už ta vyhláška hotová? Měla by být do zítřka podle mě, pokud se nepletu.

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Ano, my skutečně v této chvíli děláme poslední změny a zítra ohlásíme její finální podobu a vypořádáme všechny připomínky, to znamená, zítra ta vyhláška ve své finální podobě spatří světlo světa a bude oznámena.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže bude představena veřejnost a vyvrátíte možná i všechny pochybnosti, které kolem této vyhlášky panují. Myslíte si, že zhorší léčení v Česku?

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Tak, já jsem poslouchal ten úvod, já myslím, že ta pravda je někde uprostřed. Já jsem přesvědčen o tom, že ta vyhláška nebude znamenat nic dramatického nebo nic negativního pro pacienty nebo pro občany, ale je fér říct, že nebude tak příznivá pro zdravotníky a pro zdravotnická zařízení. A ten důvod je prostý a je velmi jednoduchý. Jsou zde ekonomické možnosti nebo ekonomické limity, které máme a stejně jako jiné segmenty naší ekonomiky, tak i české zdravotnictví tak na ně dopadá krize. Ta na ně dopadá již v letošním roce, akorát jsme to ještě nepoznali, protože jsme měli určité rezervy, měli jsme určitý polštář. Ale ten polštář se každý měsíc tenčí, rozpouští a zcela nepochybně v roce 2010 dojde. To znamená, ta vyhláška vychází z ekonomických možností České republiky, vychází z ekonomických možností zdravotních pojišťoven a stojí na jednoduchém principu. Nemůžeme vydat ani o korunu víc, než dostaneme, protože nebo než máme, takže pokud bychom to udělali a zadlužíme naše zdravotní pojišťovny, zadlužíme naše zdravotnictví a dobře víme, že to se nevyplácí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pojďme si to rozebrat, tedy ty dopady, které mohou, může mít ta vyhláška na pacienty a na ta zdravotnická zařízení. Vy říkáte, že na pacienty by to nemělo mít nějaký vliv, ovšem někteří lékaři, kteří už viděli návrh té vyhlášky, tak říkali dnes v Mladé frontě DNES, že budou muset šetřit a nad každou krabičkou léků budou muset přemýšlet, jestli ji vůbec pacientovi předepíší. To je přece docela varovné. A to by se potom už toho pacienta i dotklo.

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Je třeba to brát trošičku s rezervou. Já myslím, že tyhle argumenty zde známe každý rok. Vždycky když se jedná o vyjednávání o peníze a samozřejmě argument, že budou poškozeni pacienti, je silnější a je pro všechny zajímavější, i pro média, než argument, že já dostanu méně peněz nebo nedostanu navýšené peníze za svoji práci, to až tak zajímavé není. Ta úhradová vyhláška stojí na nulové variantě, to znamená, že garantuje stejný objem péče ve stejné struktuře, ve stejném rozsahu jako v letošním roce, to znamená, z toho logicky vyplývá, že nehrozí to, že by pacienti nebo že by se méně pacientů dostalo k péči, že by bylo potřeba redukovat počet operací, prodlužovat čekací doby, předepsat méně léků a podobně. Ale, ale oproti posledním třem letům má jednu novinku. Za stejný rozsah péče, za stejnou práci, za stejný výkon nenavyšuje úhrady. To je fér přiznat, to je fér říct a ten důvod je, jak už jsem řekl, ten, že si to prostě nemůžeme dovolit. Máme za sebou 3 roky hojnosti, kdy nám úhrady rostly v průměru o 9 %, což je opravdu nad průměr i ve vztahu k ekonomice a bohužel my musíme reflektovat realitu, ta realita říká, že jenom v letošním roce zdravotním pojišťovnám chybí 15 miliard, příští rok bude ještě horší a my skutečně si nemůžeme dovolit vydat víc než máme.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale teď je několik argumentů, které právě zazněly, například přednosta radiodiagnostické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jan Daneš řekl pro Mladou frontu DNES, že mamografická centra dostanou o 7 % méně a že to znamená, že mohou vyšetřit méně žen a preventivní screening se tak omezí. To je, vy zase se mračíte, ale to neříká jenom pan Daneš, že například předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček zase řekl, budeme léčit, dokud budou peníze, což odhaduji, že vystačí tak do října, pak uvidíme. Tak víte, to jsou věci, které opravdu nás pacienty hodně zajímají. Takže je možné, že v říjnu dojdou peníze a potom se nebude operovat, co to znamená?

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Tak, pan profesor Vorlíček tuto větu v Mladé frontě třikrát dementoval, protože není pravdivá, je zkreslená. Mladá fronta tuto větu nebyla ochotna opravit. Pan profesor Vorlíček uzavřel se zdravotníma pojišťovnama za onkologickou společnost dohodu o tom, že zdravotní pojišťovny budou ochotny financovat v příštím roce stejný počet pacientů jako v letošním roce. Ta dohoda je písemná, je uzavřená a jenom bohužel není, řekl bych, ta věta, která byla napsaná v Mladé frontě, je více, řekněme, drásající, více /nesrozumitelné/. Pokud jde o pana...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale vy přece víte moc dobře, pane náměstku, že to neříká jenom pan Vorlíček a byť by to byla zkreslená věta, tak tady můžeme použít další větu, třeba Česká lékařská komora, a tak dál. Můžu vám jmenovat další příklady, které varují právě, že může zastat tato problematická situace.

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Ale na jedné straně někdo varuje a na druhé straně já bych chtěl dát ta fakta, tak jestliže pan profesor Vorlíček uzavře s pojišťovnama smlouvu, že budou financovat stejný počet pacientů jako v letošním roce, tak je to přece jasná konkrétní odpověď, nevím, jak to mám vyvrátit silněji. Pokud jde o pana přednostu Daneše, tak to je přesně ta falešná a nepravdivá větička. Ta správná věta, která z té vyhlášky vyplývá, ano, jeho soukromé centrum, které provozuje, dostane za každou pacientku o maličko méně. Ale jestliže na ty pacientky je stejný počet peněz a maličko jsme snížili hodnotu bodu neboli snížili jsme hodnotu toho výkonu, tak z toho matematicky jednoduše vyplývá, že do toho stejného objemu peněz se vejde více pacientek. Neboli když odléčí stejně jako v letošním roce pacienek, tak...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže on za méně peněz bude léčit víc lidí?

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Ano, protože máme tady tři screeningy, dva screeningy jsou hrazeny stejnou hodnotou bodu, jenom tenhle screening měl určitou bonifikaci, my pouze srovnáváme hodnotu bodu těchto screeningů. Ale objem peněz, objem pacientek, které na ty screeningy jsou zajištěny nebo které ta vyhláška garantuje, je naprosto stejný. Ta správná věta u pana kolegy Daneše je o tom, ano, já za jedno vyšetření, já podnikatel dostanu méně peněz, ale mohu ošetřit minimálně stejné množství pacientek. Tak takto kdyby tuto větu řekl, by byla férová, by byla pravdivá.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale pozor, nenastane to, co už minulý týden říkala Česká lékařská komora, že lékaři budou léčit jenom do výše toho, co pojišťovny zaplatí, protože jinak by tu léčbu museli hradit ze svého, takže i komora podle vás straší lidi?

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Já znova opakuju, je to boj nebo vyjednávání o penězích. Sama asi uznáte, a na tom mém konkrétním příkladu, který jsem zde vypočetl, že to není o tom, že by vyhláška říkala, že je potřeba odléčit méně pacientů. Ta vyhláška říká, že je potřeba odléčit stejné množství pacientů a bude za ně stejně peněz, ale ve chvíli, a to je ta změna oproti například letošnímu roku, ano, v letošním roce za výkony u větší části zdravotnických zařízení ty úhrady rostly, protože jsme si to mohli ekonomicky dovolit. V této chvíli si to ekonomicky dovolit nemůžeme, ale moc bych prosil, abychom rozlišovali dvě věci, počet odléčených pacientů a to, jestli léčíme za stejnou částku jako v letošním roce, nebo se ta částka navyšuje. Ta částka se nenavyšuje, protože na to nemáme peníze, ta částka na jednoho pacienta zůstává v podstatě stejná jako v letošním roce a objem peněz zůstává stejný. To znamená, umožňuje nám to odléčit, odoperovat, napsat medikaci stejnému množství pacientů. A to říkám za situace, že za poslední 3 roky na všech datech, které si vezmete o českém zdravotnictví, se dramaticky vzrostla dostupnost, dramaticky vzrostl počet léčených pacientů, dramaticky vzrostl počet plánovaných operací, to znamená, zvýšil se rozsah toho, co české zdravotnictví pacientům poskytuje, a to, že to udržíme na stejné úrovni, já si myslím, že je velmi dobrý výsledek, já si myslím, že to je velmi dobrá zpráva, ta zpráva říká o tom, že jsme zajistili to, že dopad krize na české zdravotnictví nezhorší strukturu péče.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale potom ti lékaři, když dostanou o něco méně, jak vy říkáte, na pacienty to vliv mít nebude, může to mít vliv jenom na ty samotné lékaře, že oni jako podnikatelé budou mít najednou o něco méně peněz, jestli to nepovede k tomu, že začnou propouštět třeba své zaměstnance, například Eva Hladíková, která zastupuje celorepublikové sdružení soukromých ambulantních rentgenů řekla, že o práci může přijít až 600 laborantů v celé zemi. Tak bude tohle ten důsledek té úhradové vyhlášky, pane náměstku?

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Já znova opakuju, vy jste vzala jeden konkrétní případ, kde jsme srovnali podmínky screeningu, ale v drtivé většině případů, v drtivé většině zdravotnických zařízení, ať se to týká nemocnic nebo ambulantních zařízení, to množství peněz nebo ta úhrada za jednotlivý výkon zůstává stejná, to znamená, jestliže nemocnice, ambulantní zařízení v letošním roce nemají problém s ufinancováním svých provozů, a to si za tím stojím, že nemají, že nemusí propouštět, naopak naše zdravotnictví nabírá lidi v letošním roce, tak jsem přesvědčen o tom, že žádný problém nenastane ani v roce příštím.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To říká Marek Šnajdr, náměstek ministryně zdravotnictví, který je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. My už jsme zmínili to financování a také nedávno vyšel článek v Hospodářských novinách o tom, že VZP, největší zdravotní pojišťovna u nás, přiznala, že v roce 2010 by jí mohly dojít finanční rezervy a ředitel VZP Pavel Horák přiznal, že rok 2011 může už být problematický. To je věc, kterou vy si dobře uvědomujete na ministerstvu zdravotnictví. To znamená, že bude se hledat určitě nějaká cesta, jak do toho zdravotního systému přivést více peněz. A teď by mě zajímalo, jestli už máte takovou cestu vymyšlenou, protože napřesrok může být problém.

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Maličko si opět dovolím vás poopravit. Napřesrok ne že může být problém.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
On bude.

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Já tvrdím, že napřesrok bude problém. A troufám si na to vsadit. Protože když jsme se tady před chviličkou bavili o takzvané nulové variantě, tak ta nulová varianta by nešla financovat za situace, kdybychom na to použili pouze příjmy zdravotních pojišťoven v roce 2010. Neboli to, co zdravotní pojišťovny v roce 2010 vyberou od plátců pojistného, respektive jim zaplatí stát, tak nebude stačit ani na tu nulovou variantu, abychom byli vůbec schopni jít na nulovou variantu, tak počítáme s tím, že všecky ty rezervy, co jsme si vytvořili v letech 2007, 2008, tak že všechny padnou. To znamená, zdravotní pojišťovny budou na nule, budou opravdu bude vymalováno a tady si musíme trošičku říct, jaký očekáváme ekonomický vývoj. Pokud jde o HDP, já myslím, že žádný dramatický šesti, sedmi, osmiprocentní růst nás nečeká. Ten druhý pilíř, kterého se zdravotnictví financuje, to jest veřejné rozpočty, tak ty jsou absolutně v troskách, ty jsou prostě vybydleny na roky dopředu a včerejší, řekl bych, až skandální schválení státního rozpočtu jenom prohloubilo ten problém a říká, dává jasnou zprávu všem, nepočítejte s tím, že veřejný sektor nebo státní rozpočet bude mít v následujících pěti letech prostor nějakým zásadním způsobem navýšit svou účast na financování zdravotnictví.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Což znamená, že bude muset přijít nějaká zásadní reforma. Po volbách, protože samozřejmě do voleb už se nic nestihne, máme úřednickou vládu, kdo ví, jak to s ní bude. Po volbách tedy.

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Říkáte to naprosto správně a stojíme na křižovatce. Pokud nalezneme odvahu tu zásadní strukturální změnu udělat, pak je to zpráva o tom, že jsme schopni pokračovat v tom trendu dostupnosti českého zdravotnictví. Pokud ji neuděláme, pak tady dneska, jak já říkám, obavy prázdné nebo liché o tom, že dojde k snížení dostupnosti nebo snížení výkonu českého zdravotnictví, tak pak nastanou a jak já bych si představoval nebo jaké jsou možnosti té strukturální změny? Bavíme se o nich mnoho let v České republice, jak je tomu zvykem, ale nenašli jsme odvahu je prosadit, odhlasovat v Poslanecké sněmovně. Tady se často hovoří o standardu, ano, musíme si říct, že provedení standardu je politická otázka, protože znamená to, že zúžíme, zpřesníme, ztransparentníme to, co systém proplácí z toho povinného solidárního balíku všeobecného zdravotního pojištění, pokud tento krok neuděláme, tak nemůžeme hovořit o takových pilířích, jako je připojištění komerční, jako jsou další zdroje. Často se taky hovoří v našem zdravotnictví o korupci. I to je jeden obrovské téma, na jedné straně úspora výdajů, ale na druhé straně do korupce se dneska řadí to, co běžně pacienti a ochotně a dobrovolně platí, akorát to platí na principu černé ekonomiky, protože to není legální.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pane náměstku, já vám do toho skočím. To znamená, že málokdo to asi rád uslyší, ale že ten systém se zřejmě nezlepší, pokud nebude zavedená nějaká spoluúčast pacientů a v tu chvíli mě zajímá, s čím konkrétně by lidé měli do budoucna počítat, že budou u doktora platit?

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Je několik variant, jak tu spoluúčast, máte pravdu, nebojme se toho slovíčka, navýšení soukromých nebo spoluúčastenských zdrojů je skutečně jediná možná cesta s ohledem na to, jak je vybrakovaný státní rozpočet. Nicméně těch cest je několik. Může to být procentuální spoluúčast na banálních výkonech, ale může to být skutečně takzvaná rozdílová metoda, kdy ten systém povinného zdravotního pojištění, ten solidární balík nabízí v tom spektru a dneska máme téměř na každou léčebnou metodu máme několik alternativ, kdy nabízí jednu plně hrazenou a variantu, řekněme, lepší, rychlejší, více komfortní, tak nabízí, tak tuto variantu nabízí za určitý příplatek. I tohle je cesta určité rozdílové metody, kdy na jedné straně existuje plně hrazená varianta, na druhé straně existuje právo si vybrat lepší variantu a za ni si ten rozdíl připlatit. To podle mě je správná cesta, je to transparentní cesta, je to sociálně únosná cesta a současně je to cesta, která vtahuje do našeho zdravotnictví už i prostředky, které dneska se v něm pohybují, akorát ta, jak jsem o tom hovořil, na principu černé ekonomiky.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To říká náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr, který je stále hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Budeme platit od příštího roku stovku za neschopenku? Budeme se ptát. dvacetminut@rozhlas.cz, to je náš email, na kterém samozřejmě i dnes čekáme na vaše otázky, pokud vás zajímá cokoliv, co se týče zdravotnictví. Pane náměstku, řekněte, kdy jste si vy naposledy nechal vystavit neschopenku?

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Tak, to je dobrá otázka, já bych řekl, že v posledních deseti letech to nebylo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Lékařská komora chtěla zpoplatnit vypsání neschopenky. Milan Kubek, šéf České lékařské komory říkal, že administrativa nejrůznější potvrzení s tím spojená je tak velká, že to stojí lékaře hodně času a také přímých nákladů. Po dnešku je jasno, protože bylo dnes jednání u vás na ministerstvu, pokud se nepletu, paní ministryně jednala s panem ministrem práce, budou tedy pacienti platit, nebo nebudou platit? Jasné slovo. Nebude nás to od nového roku stát ani korunu, když si necháme napsat neschopenku?

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Zcela jasné slovo, určitě nebudou. A teď se pojďme tím problémem trošičku zabývat. Já myslím, že mě velmi mrzí, kam ten nebo jak daleko a jak dlouho trval, než se dospělo k nějaké dohodě. Já teďka nechci, aby to znělo alibisticky resortně, ale toto není doména ministerstva zdravotnictví. To skutečně vypsání neschopenky nijak nesouvisí s poskytováním péče, to je administrativní úkon, který stát nařizuje a vyžaduje od lékařů pro účely sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Proto také lékaři chtěli, aby nějakým způsobem za to dostávali zaplaceno, aby třeba pacienti jim dali stokorunu, potom by ten pacient šel na Správu sociálního zabezpečení, tam by to dostal zpátky. Dnes se tedy ministryně zdravotnictví dohodla s ministrem práce, že to bude tak, že správa bude lékařům platit, pokud se nepletu, poštovné. Ten náklad těch 26 korun.

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Tak, nebo administrativní náklady s tím spojené, já bych řekl, že to je první krok důležitý, ale ještě jestli dovolíte, ministerstvo zdravotnictví od prvopočátku tento krok podporuje, z jednoho prostého důvodu. Protože skutečně ta zdravotnická zařízení vykonávají pro někoho něco, si někdo něco objedná a objednává si to stát prostřednictvím Správy sociálního zabezpečení a v normální slušné zemi, když někdo něco objednává, tak za to zaplatí. A proto my jsme v podstatě rok vedli jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí s cílem se na tomto dohodnout. Ty prostředky najít a promítnout do cenového výměru. Mě velmi mrzí, že jsme v podstatě pokročili až pod nějakým mediálním tlakem, přijde mi to nedobré, přijde mi to neefektivní, považuju to za první krok správným směrem, uměl bych si představit větší částku, umím si ji představit výrazně rychleji a výrazně dříve.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Důležité je, že pacient to platit nebude.

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Přesně tak.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pojďme na otázky, které nám chodí na mail dvacetminut@rozhlas.cz. Ivan píše: četl jsem v novinách, že zubaři si nechávají platit i za černé amalgamové plomby, které mají být zadarmo. Jak je to možné? Dokáže tomu ministerstvo zabránit? A poprosím stručně.

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Já jsem to četl taky, taky mi to přijde skandální. Přesto není to problém ministerstva, je to problém pojišťovny, každý takový klient, který by se s tím setkal, by se měl obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, protože ten stomatolog má smluvní vztah se zdravotní pojišťovnou, kde se zavazuje k nějakým pravidlům hry a mimo jiné se zavazuje k tomu, že každému pojištěnci té pojišťovny musí nabídnout plně hrazenou amalgámovou plombu. Pokud tak nečiní nebo tak činí pod záminkou, že ji nemá nebo že mu došly, tak samozřejmě porušuje smlouvu a vystavuje se riziku toho, že mu zdravotní pojišťovna smlouvu vypoví. To znamená, není to ministerstvo, je to primárně zdravotní pojišťovna, bych velmi apeloval na všechny tyto klienty, aby se domáhali svých práv u své zdravotní pojišťovny.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pan Skála se ptá, kdy u nás bude odděleno soukromé a státní lékařství? Není tady jedno ani druhé. Je to takový hybrid černá díra, co nemá obdoby.

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Já si myslím, že oddělit, řekněme, soukromé a veřejné zdravotnictví že není správná cesta, protože směřuje, řekl bych, k tomu dvojkolejnému zdravotnictví, v uvozovkách, pro ty bohaté a pro chudinské. Já si myslím, že to nechceme, toto není správná cesta, já myslím, že nerozlišujme zdravotnická zařízení, od toho, kdo je vlastní, ale jestli poskytují kvalitní péči nebo nekvalitní péči. A na to nastavme podmínky, abychom ty nekvalitní buď abychom je změnili nebo abychom je z toho systému dostali pryč a ty kvalitní abychom správně honorovali. Problém České republiky není toto rozdělení. Problém České republiky je nedefinovaná struktura poskytovatelů zdravotní péče, nedefinovaná struktura zdravotnických zařízení, vzpomínáte si na ty boje, kdo má být centrum, kdo nemá být, všichni chtějí dělat všechno, to je prostě neufinancovatelné. Musíme nastavit a nemůžeme se toho bát nastavit strukturu, kdo dělá specializovanou a superspecializovanou péči, kdo dělá běžnou lůžkovou péči a co má být léčeno v ambulancích a pak je jedno, kdo to vlastní.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ještě jeden dotaz, který nám posílá Lukáš. Já doufám, že ho správně přečtu, protože to je takový docela zkomolený mail. Ptá se v podstatě na to, jak je možné, že někteří lékaři pracují v nemocnici a současně s tím mají ještě soukromou praxi, kam si mohou z té nemocnice dohazovat pacienty? Jestli to je běžná praxe a proč pojišťovna s takovým lékařem uzavírá i v jeho soukromé ordinaci smlouvu? Tak.

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
To je velmi dobrá otázka, byť je velmi choulostivá. V České republice. Ano. Ve světě to je běžné, ale ve výrazně menší míře a za výrazně přísnějších podmínek, než je tomu zde. Ano, zdravotnická zařízení lůžková odměňují a oceňují některé své, řekl bych, významné zaměstnance, primáře, přednosty nebo klíčové lidi tím, že jim umožňují třeba někdy i v té vlastní nemocnici si zřídit ambulantní praxi a řekl bych, nějakým způsobem takto je motivují. To, co v České republice je běžné, že dochází opravdu k masovému nekontrolovatelnému překryvu zaměstnaneckých poměrů, tak samozřejmě dobré není a musíme si uvědomit, že to samozřejmě nese riziko střetu zájmů, překladů, nákladů a podobně, to znamená...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Budete proti tomu nějakým způsobem třeba bojovat po volbách?

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Tak, zcela určitě je to jedna z věcí, kde speciálně lůžková zdravotnická zařízení mají obrovské rezervy jak, řekněme, v eliminaci nákladů, ale i tak často se zde hovoří o tom, že nám chybí personál, nám chybí odborníci nebo chybí nám lékaři speciálně a myslím si, že i tady toto, ta revize těch duplicitních nebo někdy i triplicitních úvazků je cesta. Není to jenom na zaměstnavatele, i na zdravotní pojišťovny.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, díky za to, pane náměstku, na shledanou.

Marek ŠNAJDR, náměstek ministryně zdravotnictví:
Děkuji za pozvání, hezký večer.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Za chvilku vás čekají další zprávy Radiožurnálu, Helena Šulcová vám přeje hezký zbytek dne.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: heš
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.