Mandela – smysl pro oběť

Když se mluví o Nelsonu Mandelovi s uznáním a respektem, není to zdvořilostní fráze - nýbrž skutečnost, která vyvěrá z jeho života. Tolik let ve vězení - a nezlomilo jej to! - zdůrazňuje kardinál Miloslav Vlk.

Když se mluví o Nelsonu Mandelovi s uznáním a respektem, není to zdvořilostní fráze - nýbrž skutečnost, která vyvěrá z jeho života. Tolik let ve vězení - a nezlomilo jej to! - zdůrazňuje kardinál Miloslav Vlk.

Kolik lidí z České republiky mělo možnost potkat se s Nelsonem Mandelou a dnes na něj vzpomenout nejen jako na ikonickou postavu, ale jako na konkrétního člověka? Kolegyně Jana Klusáková mezi ně patří. V roce 1998 se díky Gitě Fuchsové, tehdejší generální konzulce v Kapském Městě, dostala na zahájení parlamentní sezóny a pořídila s Nelsonem Mandelou krátký rozhovor.

Jana Klusáková: „Bylo prostě krátké zasedání, tam byly projevy, no a pak byla - jak říká pan Schwarzenberg - recepice, a tam ona zařídila, že jsme byly přijaty. Já jsem ho poprosila, jestli by nám nemohl říci ve svém rodném jazyce, a to je jazyk xhosa - a xhosa - tam jsou mlaskavky... jestli by mi nemohl odpovědět na několik otázek, on velmi laskavě řekl, že ano. Bylo mu tehdy osmdesát let, a byl to muž v plné síle.

Vypadal skvěle, byl velice vstřícný ...a já jsem říkala, že má podobný osud jako Václav Havel a on řekl, že ano... On totiž byl krátce předtím na vládní návštěvě v České republice. Praha se mu moc líbila a já jsem zase řekla, že tam je taky krásně a tak jsme se rozloučili potom...a jeden z mých největších zážitků, když jsem odcházela - tak Nelson Mandela se ohlédl....!

A věc má dramatickou dohru! Protože když jsem letěla domů, tak nevím proč, to byl prostě takový blackout nějaký - já jsem tu kazetu s tím nahraným rozhovorem - tenkrát ještě byly kazety do diktafonů - tak já jsem jí dala - představ si Evo! - do kufru!!! A jak jistě chápeš, přiletěla jsem do Ruzyně a kufr se toulal někde po světě a já jsem trpěla dva dny jak zvíře, než ten kufr dorazil i s tou kazetou. To bylo hrozný, hrozný, ale dobře to dopadlo.“

Kardinál Vlk řadí Mandelu do společnosti takových lidí, jako byl Gándhí nebo Martin Luther King. Totiž do společnosti lidí, kteří se vyznačovali tím, že mysleli především na druhé ...

Miloslav Vlk: „Nasadili svůj život pro druhé. A nejen pro jedince, ale pro národy! A tohleto je, myslím, velmi výmluvné znamení do dnešní doby, a také do dnešní politiky, která je mnohdy sobecká.“