Majitelé afghánského bistra ve Washingtonu kdysi prchali ze své vlasti. „Teď chceme pomoct,“ říkají

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Afghánské bistro Lapis má michelinskou hvězdu a také majitele, kteří zažili útěk z vlastní země
0:00
/
0:00

Do Spojených států míří desetitisíce afghánských uprchlíků před radikály z hnutí Tálibán. Američané se připravují na největší jednorázovou uprchlickou vlnu poslední doby. Kromě vládních úřadů, humanitárních organizací a jednotlivců se do pomoci zapojují i podniky. Jednu z mnoha sbírek pořádá michellinskou hvězdou oceněná restaurace Lapis ve Washingtonu. Důvod je prostý – toto afghánské bistro také založili uprchlíci z této země.

Asi dvacet schodů vede z ulice do temného sklepa pod restaurací Lapis ve Washingtonu. A krátce před polednem je tady rušněji než nahoře u jídelních stolů. Majitelé afghánského bistra, kteří sami před lety prchali ze své vlasti před Sověty, vyhlásili sbírku pro své krajany, co teď unikli před Tálibánem.

Zažili jsme totéž a teď můžeme pomoci

Víme, v jak těžké situaci ti lidé jsou. Taky jsme z Afghánistánu museli odejít. Já sama teprve nedávno, rodinu tam stále mám. Zažili jsme totéž, máme prostory v centru Washingtonu a možnost takhle pomoci vlastním lidem,“ říká mi Hadia, která má za pořádající restauraci organizaci sbírky na starosti.

Čtěte také

Ona sama přišla z Afghánistánu také letos a její příběh v našem vysílání ještě uslyšíte. Lidé sem do sklepa nosí oblečení, dětské hračky, hygienické potřeby nebo elektroniku.

Soustředíme se teď hlavně na nejnutnější věci potřebné v nouzi. Afghánci přijíždějí jen s batohem nebo úplně s holýma rukama. Chceme je obout, obléct a zajistit jim, aby se mohli postarat o svou čistotu, o svoje děti. V budoucnu rádi pomůžeme i s něčím dalším,“ slibuje.

To nejmenší, co se dá udělat

Sklad se rychle plní a už po několika dnech sbírky tu není kam šlápnout. Krabice v některých místech sahají skoro po strop. Než dary putují dál směrem k uprchlíkům, je potřeba je roztřídit. O to se stará osm dobrovolnic.

Myslím, že všichni jsme ve zprávách viděli ty obrázky a videa, tak jsem prostě cítila, že něco musím udělat. Bydlím nedaleko, přinesla jsem nějaké věci, dárkové poukazy a byla ráda, že jsem dostala tříhodinovou směnu, protože dobrovolníků se přihlásilo hodně, což je skvělé,“ všímá si jedna z nich, Kate.

Nedovedu si představit, čím si ti lidé procházejí, a tohle je to nejmenší, co pro ně můžeme udělat, povídá dobrovolnice Kate

Uvidím, čím dalším bude ještě možné pomoct. Nedovedu si představit, čím si ti lidé procházejí, a tohle je to nejmenší, co pro ně můžeme udělat,“ povídá Kate, která se narodila jen těsně před dvacetiletou americkou invazí do Afghánistánu, a ujímá se další krabice s dary pro uprchlické rodiny.

Guvernéři nabízejí ubytování

Spolupracujeme s dalšími humanitárními organizacemi a vládními úřady. Denně nám posílají seznam věcí, které jsou nejvíc potřeba a pak je od nás odebírají a rozdělují, popisuje Hadia, kam proudí věci z jedné z mnoha podobných sbírek, v tomto případě organizované afghánskou restaurací Lapis ve Washingtonu.

Čtěte také

Taky hledají uprchlíkům ubytování. Po příletu sem do Washingtonu jich nejvíc bydlí na univerzitních kampusech. Někteří jsou v hotelích nebo v soukromém ubytování, což financují soukromé společnosti jako Airbnb a děje se to po celých Spojených státech,“ doplňuje. 

Kromě zmíněných lokalit vyhradili Američané pro akutní ubytování prchajících lidí tři vojenské pevnosti. Zájem později přesídlit tyto Afghánce do svých států či teritorií už projevilo nejméně dvacet guvernérů napříč Amerikou.

autoři: Jan Kaliba ,
Spustit audio

Související