Madonna

26. květen 2007
Křesťanský týdeník , Křesťanský týdeník

Málokterá zpěvačka vyvolává mezi křesťany tolik kontraverzí, jako Madonna. Přesto i ona má své místo v knize Steva Turnera Touha po nebi aneb rokenrol a hledání spásy.

Rozpor mezi žádostmi těla a nároky ducha byl v kultuře na jihu USA v době, kdy vznikly první rokenrolové nahrávky, zcela zásadní. Téměř všichni, kdo stáli u zrodu této hudby, věřili, že pro lidskou lásku a city není v duchovní hudbě místo zrovna tak, jako se do světské hudby nedá míchat náboženské přesvědčení.

Křesťanská sekta gnostiků v prvním století našeho letopočtu učila, že lidské tělo je zlé a překáží duši. Gnostici tvrdili, že cílem duchovně osvíceného člověka je uniknout žádostem těla. Toto učení pak na mnoho staletí zakalilo křesťanskou zvěst a projevilo se jak v protestantských kultech takzvané svatosti, tak v katolickém důrazu na panenství a celibát jako nezbytných předpokladech pro vyšší duchovní povolání.

Rokenrol byl zčásti reakcí právě na toto rozdělení. Začali jej hrát mladí muži z přísně fundamentalistického prostředí USA, z "území Bible". Mnozí hudebníci vyrostlí v církvi zmatek ohledně své sexuality. Snažili se to vyřešit jakýmsi směšováním věcí světských se svatostí a dokonce i s hříchem. Náboženské touhy i sexuální potřeby začaly být v 80. letech považovány za naprosto legitimní, a tak pro většinu lidí neexistoval důvod, proč by spiritualita nemohla být sexuální a proč by sexualita nemohla být duchovní.

Madonna, kterou vychovávali oddaní katolíci a řádové sestry ve státě Michigan, postavila na vnitřním konfliktu mezi sexem a náboženstvím celou svou hudební kariéru. Věřila, že spojením svatého s tím, co pro ni bylo vždy zakázané, se zbaví pocitu viny. "Můj problém s katolickou církví spočívá v tom, že vždycky oddělovala sexualitu a duchovní život. A přitom obojí je součástí člověka a jeho lidské podstaty, člověk může být duchovní a nábožensky založený a zároveň smyslný a sexuálně zaměřený. Tohle se organizované náboženství vždycky snažilo oddělit. Vyvolává pak v člověku pocit viny a přitom je milování přece duchovní a náboženská zkušenost."

Nejkontroverznější skladbou Madonny byla svého času píseň Like Prayer (Jako modlitba), ve které je sexuální extáze popisována náboženským jazykem. Na propagačním videu se Madona miluje v kostele s oživlou sochou katolického světce a kolem nich hoří kříže. Videoklip byl podle ní metaforu spojení sexuality a duchovnosti: "Když se milujete se světcem, vyjadřujete tím víru v Boha jako sexuální bytost, hořící kříže pak symbolizují mnoho věcí od rasismu přes Kukluxklan až k mému hněvu na všechno to negativní, co s sebou přináší katolictví."

autor: Karel Vepřek
Spustit audio