Lze postbiotiky léčit imunitní systém? „Je to nadějný koncept, který musíme zkoumat,“ říká lékař Petr Jabandžiev
Antibiotika se běžně používají k léčbě nejrůznějších nemocí. Lékař Petr Jabandžiev z pediatrické kliniky fakultní nemocnice v Brně se podílí na výzkumu postbiotik. V rozhovoru rozebírá i prebiotika či probiotika. Je to totéž, co tzv. přátelské bakterie? A jaký mají efekt na imunitu či vývoj mikroflóry u kojenců?
Lékař Petr Jabandžiev vysvětluje, že postbiotika tu jsou dlouhodobě, lidé již dlouho dobu využívají proces fermentace při úpravě potravin. Avšak až teprve během posledních zhruba 20 let se začalo mluvit o pozitivním efektu postbiotik na naše zdraví, a určilo se, jaké mají účinky.
Prebiotika jsou nestravitelné součásti potravy, které prospěšným způsobem ovlivňují hostitele stimulací růstu nebo aktivity původních probiotických bakteriií v trávicím traktu.
Probiotika jsou živé mikroorganismy převážně lidského původu, které aplikovány v přiměřeném množství, ovlivňují přiznivě zdravotní stav hostitele.
Postbiotika jsou bioaktivní sloučeniny, produkované mikroorganismy během procesu fermentace.
Podle Jabandžieva dnes člověk jí výrazně jinak než jedl dříve: „Člověk měl během evoluce většinou nedostatek potravy. Konzumoval převážně rostlinou stravu, která obsahuje velké množství vlákniny. Dnes jíme v daleko větší míře potraviny živočišného původu, které jsou navíc průmyslově zpracované.“
Postbiotika a mateřské mléko
Jabandžiev popisuje výzkum postbiotik a jejich efekt na zdraví kojenců. Prvních 1000 dní ve vývoji jedince, to znamená od početí do dosažení 2 let věku, je kriticky důležitých pro správný rozvoj všech orgánových soustav. „V tomto období dochází k prudkému vývoji imunitního systému, jehož rozvoj zase souvisí s vývojem střevní mikrobioty. Správný vývoj střeva a imunitního systému podporuje mateřské mléko.“
Bolí vás žaludek, nebo žlučník? Gastroenterolog odpovídá na vaše nejčastější otázky
U žlučníku jsou nečastějším problémem kameny a u žaludku pak vředy. Oba problémy už současná medicína umí zvládnout. Nevěříte?
Podle Jabandžieva je mateřské mléko to nejlepší, co lze v tomto období dítěti dát. Procento matek, které kojí, ale klesá: „Zpočátku kojí většina, ale v šesti měsících je kojena už jen třetina dětí. To není ideální.“
V mateřském mléce jsou obsaženy buňky imunitního systému matky, protilátky, hormony a enzymy. Součástí jsou i bakterie původně z kůže matky i jejího střeva, které pak ve střevu dítěte pomáhají vytvářet funkční mikroflóru.
„Nemůžeme říct, že mateřské mléko obsahuje postbiotika, ale komplexností látek obsažených v postbioticích, může docházet k pozitivnímu vlivu na imunitní systém. Můžeme tedy hovořit o jisté analogii k mateřskému mléku,“ vysvětluje Jabandžiev.
V pochopení ovlivnění imunitního systému postbiotiky jsme podle Jabandžieva teprve na začátku. Studie naznačují, že například mikrobiota dětí, které užívaly kojeneckou výživu s postbiotiky, se přiblížila té u dětí, které byly kojeny: „Je to nadějný koncept, který musíme zkoumat.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
